Tom Hulce jako Mozart působí   velmi věrohodně. Jeho   úšklebky, roztržitost,   herecké střípky, které   postavě dávají punc   geniality. Film každému   doporučuji, na pozadí   historických událostí   vykresluje nesnadný příběh   génia. Formanovi se povedl   (ostatně, jako další jeho   filmy).

Příběh Krabata a jeho   soubojů s Mistrem, příběh   lásky i hrůzy, to všechno   je Čarodějův učeň.   Výborný horor, nenazvala   bych film pohádkou, i když   animovaných hororů mnoho   není. Perfektní atmosféra   (učni si kopou před   zkouškou vlastní hrob),   padnoucí hlas p. Moučky,   krásné animace. Jeden z   mých nejoblíbenějších   filmů. Atmosféra filmu vás   bude provázet ještě dlouho.

Sice je to klasická červená   knihovna (jak chudá holka ke   štěstí přišla), ale   přesto se k tomuto filmu   ráda vracím. Vždycky se   těším na scénu, kdy kluci   dostanou míč, kdy se Fábera   konečně dozví, s kým má   tu čest, i na to, jak je   překvapené služebnictvo,   když se jejich pán   "promění v lepšího   člověka".

Jeden z mých   nejoblíbenějších filmů.   Vidět ho můžu pokaždé   znovu. Jaroslav Dušek hraje   výborně, Bolek Polívka ve   dvojici s Evou Holubovou jsou   nedostižní. Jejich dialogy   beze slov (volební urna   přede dveřmi a oni   posílají syna) nebo se slovy   (zaplatí pojišťovna   špachtli?) jsou   nedostižné.
Pavel   Liška se svými vojenskými   historkami je výborný,   druhoplánový humor   (předvádění příběhu se   psem na zadním sedadle) je   mé duši blízký.   Závěrečné scény u   Balatonu a setkání se   sympatickou učitelkou jsou   perfektní. U mě za deset   bodů.

Hrůza
Stalo se mi u velmi málo   filmů, že jsem je   nedokoukala do konce. U   tohohle jsem vydržela do   půlky. Nezaujal mě. Vůbec.

Dlouho jsem se na Štěstí   nechtěla podívat. Každý o   něm básnil, vyzdvihoval   herecké výkony, oko prý   nezůstane suché. Moje oči   zůstaly suché obě dvě.   Nepřišlo mi to ani dojemné,   ani opravdové. Duo   Vilhelmová-Geislerová   nezklamalo, ale měla jsem   pocit, že všechno už tu   bylo. Nic nového, pořád   stejné herecké polohy,   nedojal mě ani podomácky   udělaný dort. Podruhé už   to vidět nemusím.

Berger tančící na stole i   závěrečná píseň u hrobu,   to jsou pro mě ty   nejsilnější momenty. Film i   texty písniček znám   nazpaměť, přesto pokaždé   brečím. Výborný příběh,   skvělé herecké výkony,   perfektní režie. Dávám   desítku!