Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 8.1.2017
Je to nedodělávka, protože film končí v roce 1946. Baarová jako osmdesátiletá není Baarová. Podle filmovamista.cz se pobyt Baarové v Praze, kromě sebevražedné scény její sestry, natáčel v Brně. Asi nejzajímavější byla její role Viktorky, kterou dostala v šestnácti letech, ale tohle není o hodnocení Baarové samotné, která žila ve své vlastní skleněné věži umění a realitu kolem sebe vidět nechtěla, protože věřila "německé věci" zřejmě až do konce svého života. Podle mě Baarová musela být pěkná fanatička v duchu Vlajky a národní cti. Tenhle temný stín její osobnosti tam chybí, ale kde to dohledat. Asi dost těžko, protože ty její protektorátní role poskytovaly skvělé krytí celému filmovému štábu. Možná by pomohla psychoanalýza. Američané to taky v průběhu druhé světové války dělali, když nebyla jiná možnost a potřebovali zjistit co se děje v mysli Adolfa Hitlera. Ale od toho je pan Renč takový velký režisér, aby se o tohle postaral. V tomhle filmu působí Baarová jako nevinná oběť a díky předčasnému závěru jako mučednice.