Škoda, je to odfláknuté
První hodnocení toho to   filmu by si "omg,   wtf"... Kamera velmi   statická, zápletka   předvídatelná (až na   kečup), postavy ploché jako   papír a humoru co by se do   náprstku vešlo...
Poté co jsem zjistil, že   se jedná o prvotinu Tonyho   Laue jsem se však zastavil a   trochu popřemýšlel....
Co se týče nálady   filmu, hodně mu pomáhá   Ústí, jež tomu základ...   Nicméně se s ní dál moc   nepracuje - je to jen jakési   "zakouření" jež   se postupně rozpouští.
Kamera - je dle mého   poměrně statická. Moc se s   ní nepracuje přechody z   detailu na celek a obráceně   jsou pevně dané (což není   na škodu) ale ani   nepřekvapí... trochu   živosti nebo intutivní   práce by neškodilo...
Humor - nevím zda se o   něm dá mluvit (scéna s   policistou je hodně   utažená)... Spíš by se   dalo mluvit o jakémsi   sakrastickém úšklebku jež   ale dlouho nevydrží a na   tvář se spíše vrací   rozčarování...
Postavy - ach jo tady je   to bída.. hondě ale hondě   ploché (což je vzhledem k   příběhu trestuhodné). Jě   škoda že se jede jen na   vlně a čověka to ani na   trochu nepotopí...
Děj je moc jednoduchý   až předvídatelný (až na   ten kečup)...
Herecké   výkony - ař se snaží   našie herci nehrát seč to   jde... pořád před   ostatními jasně vedou - ale   v konceptu sarkasmu a tak to   zapadá do koncepce...
Tak tedy není to   špatný... dobrá   ročníková práce... ALe je   škoda že nešli trochu   hlouběji - mohlo to být   lepší....

Padouch, ale sympaťák
Málo kdy se s takovou chutí   podívám na film, jež jsem   miloval jako   "malý". Knihu jsme   nečetl a po pravdě se k tomu   nechystám (bojím se že mně   sklame, nebo mi pošpiní můj   film). Film je natočený v   poměrně pomalém tempu, jež   ale naprosto perfektně   koresponduje s Francií.   Hlavní "hrdina", je   sympaťák a do poloviny filmu   mu držíte palce, aby se mu   to povedlo. Od druhé poloviny   filmu, kdy začne po sobě   zametat stopy, už jen   koukáte s otevřenou pusou,   jak dokonale a do posledního   detailu to má připravené.   Na druhé straně policie taky   nelení. V době bez   počítačů a mobilů   odvádí klasickou policení   práci, tedy sběr infomrací.   Následným tříděním a   kombinací i kouskem náhody   se nakonec podaří antentátu   zabránit. Doporučoval bych   všem budoucím režisérům,   jež chtějí točit podobný   druh filmů, aby tento film   měli jako povinný studijní   materiál. Že i bez kapky   krve jde natočit film, u   něhož divák na konci filmu   se přistihne, že padouchovi   držel palce...

Je to čokládá, jež pomalu usrkujete a sníte
Galymatýš, Mišmaš - ať   už je to cokoliv je to tady   servírováno na stříbrném   podnostu ve velkém poháru s   kopcem zmrzliny a třešinkou   na dortě... Moderní pohádka   s úchvatným mírovým   poselstvím.... A ještě ke   všemu v úžasné kameře a   stylizací....
Ale po   pořádku... Základní   příběh je jodnoduchý -   Bazilovi zbraně 2 x tragicky   vstoupili do života a on se   rozhodně jim to vrátit -   tím že zlikviduje 2 fimy   jež je vyrábějí.... K tomu   ale potřebuje jako každý   rytíř svjoi družinu   pomocníků... A kdo   očekávám že to budou   nabouchaní borci se rychlými   kolty... tak je na omlyu...   Pomoc najde v lidech - jež by   se spíše hodili do   Imanginária doktora   Parnase... Každý je něčím   vyjímečný, každý je   něčím vyloušen ze   společnosti a žije na jejím   okraji - ale přesto drží   spolu jako rodina... A tak   tedy Denyho parťáci ve   jménu svého nového člena   ordiny Bazila se nebojí   ničeho...
Perfektně   vypracovaná postavičky, jež   mají každá svůj příběh   a bez níž by ve skládačce   chyběl ne nepodstatný   dílek....Kamera tady je   spíše malířskou paltou,   jež neustále si hraje z   barvami a pohledy na svět,   jež je jiný.... Jelikož   znám řežisérovy filmy a   vím ja má rád jasné barvy   - postrádal jsem celou dobu   červenou... ale dočkal jsem   se... Scéna slavné ďábla z   tour de frace v záři   červého ohně... mňamka..   jež je potom podtržene   scénou jak se dí na hrobě a   maluje Bazilovi tvář.... Je   to úžasná a mistrovksá   skladbě kamínku vedle   kamínku.... Nejde vyrat jen   něco... lze jen   doporučit...
Je to   prostě nádherná čokoláda,   jež není moc sladká, ale   lahodná a velmi jemně se   usrkuje....

Ano viděl jsem
Dlouho jsem uvažoval kolik   dám hvězdiček... 60% by   bylo málo... a 80% je moc...   něco mezi není.... No ale   popořádku... Film začíná   jako obyčejné rodinné   drama, jež se (na můj vkus)   trochu vleče a je až   příliš opisné. Nicméně   Virginia Madsen jako matka je   přesvědčivá... To se ale   nedá říct o synovi Kylu   Gallnerovi ten je nemastný a   neslaný. Jedinná scéna kdy   opravdu zaujal je scéna kdy   roztáčí svéno bratra na   pitevním stole... Bohužel   otec Martin Donovan nedostal   šanci rozehrát více svoje   herecké umění - tato   postava bojující s   alkoholem, nedostatekm peněz   a smrtí syna je trestuhodně   vyloučena z děje...(jak by   se dal krásně využít viz   třeba Jack Nicholson v   Osvícení)... Také se   sourozenci je tu pracováno   trestuhodně málo... A   duchovní Elias Koteas je v   podstatě nudný patron, jež   odnese ostatky... Žádný   větší boj..... TOTO tento   film potápí... na druhou   stranu je to kus dobré   řemeslné práce v rámci   žánru... Ponurá atmosféra,   temné světlo, lekačky a   pod. fungují tak jak mají a   jsou na dobrém místě...   Spracování látky není   špatné - ale něco Vám tam   chybí... Napadá mně   příměr - je to dobré   jídlo, ale něco mu chybí   aby se stalo výborné... A   ačkoliv víte přesně co by   tam mělo být, tu chuť   znáte, nedokážete ji   pojmenovat. Plus je, že tam   nejsou potoky krve - jen pár   okmažiků což mu hodně   prospívá.
Zkrátka   neurazí, ale ani nenadchne.   Je to dobrý kus řemeslné   práce, který stojí zato   jednou skouknout a pak   založit a zapomenout... Ano   viděl jsem a to je vše.   Pocitově mně bavil.. ale   pořád jsme u toho   přemýšlel jak by se to dalo   více načančat dozdobit....

Jak je důležitá víra
Zajímavý pohled na jinou   mentalitu a kulturu... Šalom   Nagar by byl zajímavý, i   kdyby v minulosti neměl   povinnost ukončit život   Adolfa Eichmana, věrný své   víře a nesmírně silný v   pohledu na život. Ukazuje,   že víra má v lidském   životě místo a je jedno v   jakou víru člověk věří.   co činí víru nebezpečnou   je fanatismus nebo snaha   dokázat, že ta moje víra je   tou nejlepší a jedinou   správnou.

Měl bych si koupit plamenomet
Sice na tomto filmu už jsou   patrné závěje prachu a   pavučiny, přesto má stálé   výdadní místo ve   filmotéce. Příběh je   poměrně banální a na   tehdejší dobu v literatuře   již mnohonásobně   opakovaný. Možnost setkání   s mimozemskou civilizací. Zde   je dána návštěvníkovi   chopnost napodobit předlohu.   Ale aby tak mohl učinit,   musí ji napřed pozřít.   Bráno dobou optikou jen velmi   výstřední efekty   "klonování", by z   tohoto filmu udělali jen   další B horror. Jenže   příběh se děje na   vědecké základně v   Antarktidě, kde kolem dokola   je jen pustý led a sníh. A   přidámeli k tomu ještě   stísněné prostory budov,   pak máme všechny přísady   dobrého koktejlu, kde   prioritně neděsí   transformace, ale neustálý   pocit, že ten s kým se   bavím už není kamarád ale   jeho dokonalá kopie. A jako   třešinka na koktejlu je tu   hudba od mistra Morriconeho...