Zítra se bude tančit všude

Tak tohle je zatim   nejbrutalnejsi agitka jakou   jsem kdy videl. Ruda je   oznacen za fasistu kvuli tomu   ze zdrhnul za hranice a chtel   by to u nas samozrejme videt   rozbombardovane a znicene.   Rozarenne obliceje svazaku   (zejmena predstavitelky   Rozarky), krecovite trhani   hlavou, to vse z tohoto snimku   dela exkluzivni zalezitost   ovsem jen pro ty co to vidi z   nadhledu. Ja se divil a moc   jsem se u toho nasmal. Za   zminku jeste rozhodne stoji   tance ktere jsou dost slusne,   i kdyz se v nich na konci   objevi taky agitka, kdyz se   pod plastem valky s naznacenou   atomovou bombou objevi   american s bohatym statkarem.   Cely je to opravdu silny kafe   a rozhodne se na to podivejte.

Překvapivě zábavný a kvalitní film -
Překvapivě zábavný film -   nenechte se odradit názory,   která tento film haní
Film jsem viděl dnes v   deštivém odpoledni poprvé a   mile mne překvapil, navzdory   nenávisti a zlobě která se   dá vyčíst z některých   komentářů, nebudu tento   film hanit, film si to   zdaleka nezaslouží.

Krásné jsou   lidové písně zpívané ve   filmu, krásné a zajímavé   jsou lidové tance české,   moravské, které se v něm   tančí a překrásné jsou   záběry kamery na českou   krajinu u Mácháče a na   Hanácku, když tam jede na   výlet parta tanečního   souboru. Roztomile působí   záběry na starou bugatku   šplhající se do moravských   kopců a taky jak stařeček s   babičkou předvádějí   členům souboru v zapadlé   hanácké vísce staré   lidové tance - (panečku jak   jim to v jejich věku šlo   :-). Ve filmu je i láska, dva   členové tanečního souboru   se zamilují. Jen na okraj   pánové - dívka Alena je kus   nádherné kočky :-)

A teď   autentické vzpomínky mojí   mamky - to nadšení bylo mezi   mladýma po válce všude,   všichni obecně byli   nadšení, že je konečně po   válce, chodilo se dobrovolně   na brigády - moje mamka tu   dobu zažila ( mamce je přes   80), takže mam z první ruky   vzpomínky mojí mamky na tu   dobu.

Film   ukazuje naši krásnou lidovou   písničku a tanec. Každý   národ by si měl udržet   lidové písně a být na ně   patřičně hrdý, nebo bychom   byly uniformní všichni   jednotní, šedivě stejní   členové jakési uměle   vytvořené evropské unie,   nebo spíše celosvětové,   uniformní civilizace, kde je   prodejna MC donaldu na   každém rohu a kde je vše   stejné a to národní se   rozplyne v nudě stejnosti a   uniformity.

Pozoruhodný film, už jen   kvůli překrásným lidovým   písním a nádherným   filmovým záběrům na   krajinu ho vřele doporučuji,   a na nějakou údajnou   propagandu se vykašlete, je   to pohodový film plný   písniček a radosti z   mládí. Až na tu   nešťastnou písničku na   konci filmu: Zítra se bude   tančit všude, až naše   vlajky rudé na stožáry   světa vyletí. :-))) tam   není nic, co by stálo za   zmínku o údajné   propagandě, a ta jedna   písnička se dá v pohodě   vypustit ze sluchu - když ji   vypustíte, uvidíte   oddychový film plný   písniček a tance a radosti z   mládí, a to není zas tak   málo, oproti tomu když se   okolo sebe rozhlédnete, co za   slátaniny plné násilí a   hrubosti točí filmaři   dnes.

A s tím   že je ve filmu údajná   jakási propaganda, se děte   bodnout, na to já kašlu,   příjemně jsem se u filmu   pobavil. :-)

/Propagandu vidím dnes a   denně - propagandu na   konzumní způsob života z   televizní obrazovky v podobě   stupidních reklam na   zbytečné věci, které   člověk nepotřebuje k   životu - je to propaganda ke   konzumnímu způsobu života,   který člověku štěstí   nepřinese. Pak tu také dnes   a denně vidím propagandu   jinou módní, a to je ta,   která neustále hází   špínu na dobu socialismu -   viz např. jeden komentář   níže. To je to můj nazor na   film a na propagandu. Tečka.

Šlak aby mne zkosil, nevím   jak toto dílo posoudit. Ti   mladí se tam furch chechtaj   jak vemena. Že ty herce   nebolely pysky. Komunistické   pozlátko, servírované   věřícím komančům se   jistě ujalo. Ale zase na   druhou stranu. Proč by to   nešlo? Všichni lidi   pohromadě. Já vím, je rok   2017 a migrační vlna. Jenže   ono by to šlo, kdyby se   všichni přizpůsobili všem,   a toho druhé ctili a   uznávali. V tomhle je   myšlenka filmu naprosto   vynikají. Jestli   uskutečnitelná, to je jiná   věc. Domnívám se, že při   troše dobré vůle ano, a   nebude ani třeba, aby se tak   stalo pod obrovskými obrazy   masových vrahů. Film je   samozřejmě přizpůsoben   KSČ a jejich zítřkům, což   je pochopitelné, vždyť si   jej také komáři zaplatili,   a to i drahým barevným   materiálem. Tento volili prý   mezi „Pyšnou princeznou“   a tímto, nemohu napsat   paskvilem. No, abych nepsal   romány. Já to viděl už   dvakrát a klidně, za rok za   dva kouknu zase. Když zde   hodnotím, tak se v těch   špatných a nejhorších   snímcích snažím nalézt   nějaká pozitiva. A v tomto   filmu rozhodně jsou. Buďto   je anonymní hodnotitelé   nevidí, nebo nechtějí   vidět. Jejich věc. Nuže,   sekvence v moravských horách   jsou nádherné, dokonce i   nářečí se jakž takž   povedlo, a písničky odsud   jsou prostě super. Dvacítka   za to. Další dvacítka   hercům, kteří „museli“.   Ono cenit chrup, když je vám   na blití, není asi   jednoduché. No, některým to   nevadilo, že jo. A třetí   dvacítku dávám za kameru a   celkové pojetí snímku, tedy   i tu myšlenku vztahů mezi   národy. To je asi vše,   důvod k dalším plusům   zatím nevidím, ale třeba   později…

Nový pohled na film (5. 10.   2011)

Píši   zde nový pohled na tento   film. Začínám více chápat   souvislosti doby. Film   natáčeli lidé, kteří na   svou kůži zažili   hospodářskou krizi i   světové války. Dobové   nadšení jim proto nelze   vyčítat.
Pak mne   štve, když se mi snaží   různí novodobí   komentátoři vysvětlit, jak   se mám na film dívat. Proto   zvyšuji známku filmu ze dvou   na pět bodů.

=======
(původní   komentář)
Tak na   tento budovatelský film plný   nadšení, lidových písní a   tanců, se občas podívám z   důvodu studijních. Vždy s   velkým utrpením. To snad   pomalu není možný, aby neco   tak blbě nadšeného mohlo   vzniknout. Jeden z hlavních   hrdinů, Lojza, se vždy tak   blbě usmívá, že byste mu s   chutí jednu vrazili.
Film pomalu nemá děj a   skutečně má hodně hloupé   dialohy. A přesto. Vždy je   možné naočit agitku s   kvalitním příběhem. U   tohoto barevného snímku se   to rozhodně nepovedlo.

Kdo neví, co byla 50.léta,   ať shlédne tento film.   Agitka až na půdu a   brutální. I pro nás, co   jsme prožívali normalizaci,   to bylo silné kafe. A to jsme   byli zvyklí skoro na   všechno.Jak jen v tom mohli   naši rodiče žít.
Scénář nezachránil na   Miloš Nesvadba s další   herci.

Člověk
by asi musel v té době   žít, aby pochopil.
Aby se vžil do myšlení   mladých lidí, kteří místo   aby se váleli u vody, jeli na   dovolenou na Stavbu mládeže   a tam zpívali budovatelské   písničky. Kdo ví, třeba   kdybych žil v té době, tak   tam tou lopatou házím taky a   u toho zpívám "Od   Buchlova vietor   věje..."
Podobně   na tom byl zprvu i nejprve   agitátor a později disident   Pavel Kohout.
Na tenhle   film se toho v dnešní době   dá nakydat opravdu hodně.   Také si z něj můžete do   nekonečna dělat srandu. On   to unese. Protože ať už to   je jakkoliv, tenhle snímek je   přiblblý i na dobu svého   vzniku...
Vždy, když   se toto dílko mihne   televizí, vzpomenu si na   jednu hlášku, která mi   utkvěla v paměti. Kdy se ke   konci filmu dva svazáci   kochají pohledem na Prahu a   jeden druhému říká:   "krása co ? A teď si   to představ v takový druhý,   třetí pětiletce...
No, my už dnes odstupem   času víme co z Prahou   provedly další pětiletky. A   tak jsem vám tak nějak rád,   že už další nepřijdou.

Režisér Vladimír Vlček,   natočil za 6 roků pět   filmů a nevím, jestli mu do   práce mluvili soudruzi, ale   ani jeden se mu nepovedl, V   proudech jsem ještě neviděl   a také byl jeho poslední.   Pak byl vyhozen z Barrandova.   Asi na začátku 60let   emigroval do Francie, a jestli   něco točil, tak reklamy, na   více neměl...

Tohle nám pustili ve škole,   abychom viděli, co všechno   se dá natočit. Opravdu se na   to nedá koukat, příběh   nevím, jestli tam byl,   natočené taky příšerně;   no usnul jsem u toho, jinak   bych asi musel z té   šílenosti dočista   zešílet.

Zítra se bude...
...stát ve frontách na   všechno všude. Jenže tenhle   film není o realitě, ale o   vzdušných zámcích,   ideálních a režimem   totálně zblblých lidech.   Děj filmu je velice   prostinký, hodně se tam   zpívá a poučuje. Člověka   až mrazí, když si   uvědomí, že tomu dost lidí   věřilo a snažilo se podle   toho žít. A kdo nevěřil,   ten byl označen za fašistu,   jako se to ukázkově stalo   záporné postavě v tomto   filmu. Rok 1952 opravdu nebyl   procházkou růžovým sadem.   Doporučuji se na to podívat   ne kvůli ději (ten nestojí   za nic), ale kvůli tomu, kam   může vést slepá víra v   komunistickou ideologii.

CO K TOMU DODAT
Hudební agitka - tím je   prakticky řečeno vše. Je to   přesně ve stylu 50.let   takže k tomuhle filmu si   určitě popcorn neuděláte   spíš půjdete po bytě   hledat montérky. Tehdejší   mladíci Remunda, Adamíra   nebo Jiří Vala by tuhle   příšernost ve své   filmografii určitě raději   neviděli.

Plně se ztotožňuji s   komentářem uživatele   prediger - tuto fanatickou   agitační hrůzu nelze   sledovat s plným žaludkem,   neboť působí naprosto   nestravitelně, odpudivě. Je   to typický výplachový   snímek počátku 50. let, kdy   se z kvalitních a   apolitických filmů ve stylu   prvorepublikové doby, staly   po r. 48 jen nástroje   propagandy rudé moci a   filmové umění se na   nějaký čas stalo v našich   dějinách velmi slabým   článkem. Čest pár   světlým výjimkám, kterých   se tato "nemoc"   agitačního ducha nedotkla.   Při dobrém scénáři   dokážu odpustit i nějaké   ty prvky propagandy té doby,   ale čeho je moc, toho je   příliš. Tahle ukázka   stále "dobré   nálady" v duchu   socialistickém je jeden z   nejhorších   kinematografických výplodů,   které jsem bohužel měla   možnost vidět.   Nicméně...jednou vidět   něco, co byl cílený   výplachový útok na lidské   myšlení, také není na   škodu.

tak na tomto Československém   filmu je přesně vidět jak   se přesně a cíleně   deformoval národ dnes se to   mu musíme smát ale taková   to byla doba.Lid věřil že   bude líp a on přišel mráz   z Kremlu

Film, který nádherně   ukazuje propagandu své doby.   Vše je dokonalý všichni se   stále smějí a mě se   chtělo b.lejt