Už zase skáču přes kaluže

Tehdy dítě V. Dlouhý tu   předvedl velmi dobrý   herecký výkon; jen to   prostě není můj žánr.   Takže dávám průměr.

Málo se ví, že Vladimíra   Dlouhého pro film objevila v   lavici základní školy   pomocná režisérka Milada   Mikešová, která pro   režiséra Kachyňu hledala do   filmu vhodné představitele   na několika školách.   Vladimír zaujal svým   výkonem hned napoprvé a   také získal za roli několi   cen na různých festivalech.

Je to více, než 40 let, co   jsem film viděl a vždy když   se na něj podívám, tak mě   hereckými výkony naskakuje   husí kůže. Vl. Dlouhý měl   zdárný krok k zářné   kariéře. Bylo pro mě   poctou, že jsem se mohl   poklonit u jeho hrobu na   Vinohradech. Byla jej škoda,   zemřel moc mlád. A najdou se   diváci, že se po téměř 50   letech opět podívají, jak   kluk zdolával životní   překážky...

Já ten film nenáviděl už   kdysi pradávno. Nyní, po   letech mi připadne, že je   ještě hnusnější, než   byl. Nebo deprimující, jak   chcete. Pořád nějaké   scénky do děje, barevné   filtry, a do toho všeho   Dlouhý, kterého vůbec   nemusím. Už nikdy vidět, a   to ani omylem. Hudba k tomu   sice byla jako stvořená, ale   hnusná jak cesta do práce.

Tenhle příběh se mohl   odehrát kdekoliv - v   Austrálii, stejně jako na   Moravě... Je to film o malém   klukovi s velkým srdcem a   ještě větší odvahou,   který se dokáže postavit   zlé nemoci a přemoci ji.   Vláďovi Dlouhému v roli   statečného Adama tu snad   musí fandit každý divák!

Už dlouho jsem zde neudělil   desítku. Je obtížné   porovnávat mezi sebou filmy   různých žánrů. Říci,   že ten či onen je lepší,   než ten druhý. Když třeba   jeden snímek je akční   bláznivá komedie, druhý   horror a třetí poetické   drama.

Snímkek   Karla Kachyni Už zase skáču   přes kaluže podle   Marshallova námětu patří k   filmům poetickým, kterým   nechybí i něžný a laskavý   humor. Tomuto filmu rád tu   desítku udělím. Zaslouží   si to za to jak je lidský,   jakou má petiku i humor.   Zaslouží si ji za to jakou   má výpravu.

Daly by se mu vytknout   některé detaily, které jsou   trochu nelogické, ale ve   filmu samotném i příběhu   se to ztratí.

Už zase skáču přes kaluže
Skoro se ani nechce věřit,   že ten malý chlapec, co   bojuje s obrnou je Vladimír   Dlouhý. Ten Vladimír   Dlouhý, který nás letos v   létě opustil. Adam byl jeho   první rolí a co se týče   herectví, nemám jedinou   výtku. Prostě talent od   přírody.
Co se mi   trochu nelíbilo byla   stylizace. Dlouhotrvající,   mě nic neříkající   záběry, většinou jízdy na   koních, navíc doplněny o   barevný filtr. Skoro jako   když v "Limonádovém   Joe" nabarvili film a   zbavili se svého   černobíla.
Celkově k   příběhu nemám nic. Jedná   se o dost pesimistickou   událost, přesto s   optimistickým nadhledem.   Kachyňovo filmy mám celkem   rád, abych ale pravdu   přiznal, víc mi sedí ty po   roce 1979, kdy natočil   "Zlaté úhoře".   Proti dřívějším nic   nemám, ale nejsou prostě   mými favority.
Autor   knihy I Can Jump Puddles (Už   zase skáču přes kaluže),   Alan Marshall, věděl moc   dobře, o čem píše, neboť   v dětství prodělal stejnou   nemoc jako hlavní hrdina, do   konce života musel nosit   berle. Nemohu tedy jinak než   doporučit, ať už kvůli   silnému příběhu, tak   kvůli Dlouhému...

Dost dobre natoceny snimek o   malem chlapci,ktery bojuje se   zakernou obrnou a nakonec se   mu i splni jeho davny   sen.Jezdit na koni.
Opravdu pekna podivana.

Naprosto dokonalý herecký   výkon Vladimíra Dlouhého,   tehdy jedenáctiletého!   Nezapomenutelný film mého   dětství, který mě i v   dospělosti uchvacuje svou   vizuálností a působivými   scénami.

Výkon V.Dlouhého v 11 letech   si zaslouží ocenění,   hodnotím i ČT, že tento   film pustí, patřil v mých   mladých letech mezi moje   nejoblíbenější a opravdu   rád jsem se na něj podíval   - škoda V.Dlouhého, mohl   vytvořit ce takových rolí.

Přiznám se bez mučení, že   tento film mám spojený s   postavou Vladimíra Dlouhého,   který si právem zaslouží   ocenění a obdiv.Samotný   příběh je dojemný a Karel   Kachyňa toto téma zpracoval   s citem sobě vlastním.

Když jsem jako malej kluk ten   příběh prožíval v tomto   filmu, nenapadlo mě, že si   ho po tolika letech znovu   připomenu po nějaké   těžké životní situaci,   kterou jsem sám musel   překonat... „Kde je vůle,   je i cesta“ a nebo „věř   a víra tvá tě uzdraví“ ?   A proč ne oboje... Už se   těším, až i já se zase   budu divoce prohánět na koni   po pláních života. Ne, já   jsem nezvítězil nad   obrnou... i když by se ten   můj důvod k radosti ze   života možná při troše   dobré vůle dal k takovému   příběhu přirovnat ...

Silně emotivní film, který   málokoho zanechá v klidu. I   přes tragickou událost,   která se zde stane malému   chlaci, je zde spousta citu,   radosti, soudržnosti a   odhodlání vyhrát boj. Tento   filmeček se rozhodně   povedl!!!

Výborný film... bohužel   hudební motiv, který se   neustále opakuje dokola, mi   už zhruba po 3/4 hodině lezl   na nervy a v hlavě zněl   ještě dlouho poté...
Nicméně zážitek z   filmu je velký...