Tenká červená linie

Režisér Terrence Malick   vytvořil bezesporu výborný   válečný film s dobrým   příběhem a vskutku   špičkovým obsazením v   němž nechybějí superstar   jako John Travolta, George   Clooney, Nick Nolte, Sean Penn   či Woody Harrelson. Výprava   je fakt velkolepá, válečné   scény vypadají realisticky a   hudba je skutečně skvělá.   Tenhle film určitě stojí za   to vidět a vysoko převyšuje   průměr. Ale z mého pohledu   není lepší než ve stejném   roce uvedený válečný   biják ZACHRAŇTE VOJÍNA   RYANA. Viděl bych to tak na   čestnou remízu.

Výborný válečný film   hodně založený na extremu   mezi poklidnou přírodou,   plynoucí vodou, exotickými   zvířaty a temným pachem   smrti, vyhřezlými   vnitřnostmi, urvanými   údy...prostě vším tím   lidským nesmyslným   jednáním.

Film mám rád z několika   důvodů – vzhledem k   historické přesnosti,   poetičnosti, skvělým   hereckým výkonům a hudbě.   A mimo jiné, film byl   natočen v lokalitách   Guadalcanalu a Austrálie.
Předlohou filmu je jeden   z celé řady válečných   románů Jamese Jonese,   veterána bojů v Pacifiku a   mimo jiné právě i o   Guadalcanal, kde byl   zraněný. Věrohodně je   zachycen průběh bojů od   počátku vylodění   námořní pěchoty, kdy se   Japonci překvapivě stáhli z   pobřeží do vnitrozemí a   nechali pobřežní pás   volný, včetně   rozestavěného strategického   letiště. O to krvavější   pak byly boje o zalesněné a   nepřístupné vrcholky ve   vnitrozemí.
Film   vybočuje z řady amerických   filmů několika aspekty.   Jednak hrdinou je notorický   dezertér, obdivující volný   život domorodců v souladu s   přírodou, ve filmu je   zpracováno celkem neobvyklé   téma odmítnutí poslušnosti   vykonat nesmyslný rozkaz,   který by zbytečně zmařil   životy svěřených vojáků   (kap. Staros) a charakterizuje   povahové rysy některých   velitelů, jejichž pohnutkami   nebylo vždy vlastenectví,   ale kariérní postup a   naplnění vlastních ambicí,   byť za cenu servilnosti k   nadřízeným („čím   blíže Césarovi, tím   větší strach …“) a   obětování svěřených   jednotek.
Je v něm   vše, co se v bojích o tento   ostrov odehrálo, včetně   bivalentního postoje   domorodců – řada z nich   Američanům pomáhala   (vyhledávali raněné a   sestřelené piloty, stopaři   a průvodci), jiní byli k   válečnému úsilí naprosto   neteční. To je skvěle   zachyceno ve scéně, kdy   americké oddíly pochodují   na pozice a míjí je   domorodec, který je naprosto   ignoruje a věnuje se   „svým“ záležitostem
„Filosofický“ kontext   filmu je podtržen nádhernou   hudbou Hanse Zimmera (1999 -   Oscar) se skvěle   začleněnými náboženskými   písněmi domorodých   chrámových sborů (Choir Of   All Saints, Honiara;   Melanesian Brotherhood,   Tabalia). Z filmu existují   dva soundtracky –   čistokrevný soundtrack   „The Thin Red Line“ a   druhý „Chants from the Thin   Red Line“, zahrnující   písně právě těchto   sborů.
Jakékoliv   srovnávání s jinými   „válečnými“ filmy (a   už vůbec ne s filmem   „Zachraňte vojína   Ryana“) považuji za   poněkud scestné!

pepatulen
Tento snímek se mi zdá jako   moc nezdařený. jeto pouze   nějaké vyprávění o   minulosti co prožily. Neni   jisté, jestli bych ho chtěl   ještě vidět.

Poněkud zvláštní a   nezvyklý válečný snímek,   kde se nejen tvrdě bojuje,   ale i formou vypravěče   značně filozofuje. Morálka,   soužití, život a smrt.   Američané dobývají kopec a   umírají a ve stejné chvíli   se kousek dál rodí noví   život. Co je peklo a co je   ráj? Kde je ještě radost ze   života a kde už je   strádání? Má tohle   všechno vůbec nějaký   smysl? Snímek poodhaluje   absurditu i přirozenost   života a osudu. A tak si   divák může zapřemýšlet,   kdo je na tom na světě líp.   Civilizovaný člověk a nebo   domorodec žijící   souběžně s přírodou?   Nechť si každý po   zhlédnutí tohoto   protiválečného počinu   odpoví sám.

Vojin Ryan vs Malick
Zachraňte vojína Ryana a   Tenká červená linie.
Filmy, které byly   natočeny v tentýž roce.   Malickova linie není pro   Spielbergova Ryana žádným   konkurentem. Oba filmy mají   ale zajímvé téma.
Ryan se odehrává ve   Francii roku 1944 při Operaci   Overlord, tudíž americká   invaze do Normandie. Divák si   projde vyloděním na pláži   Omaha až po bitvy o města a   užije krásnou sadu   válečných triků a uvěří   pocitu, že je to válka.   Červená linie se odehrává   v roce 1942 na ostrově   Guadalcanal, kde Američané   sváděli lité boje proti   Japoncům. Melickův film ale   už není tolik strhující   podívaná a rozhodně zde   nebudete valit oči.
Začnu u samotného   režiséra. Od Malicka jsem   zatím viděl Nový svět, ten   je totální s*ačka. Pak jsem   se podíval na toto jeho   válečné dílo, na které   jsem byl zvědavý jenom   kvůli tomu, že se odehrává   ve druhý světový. Tento   film se mi také nelíbil.
Začátek je dobrý, film   nás seznamuje s postavami a   záběry na krásnou krajinu   jsou zajímavé. Po vylodění   amerických jednotek to   vypukne. Válka o Guadalcanal.   Když už přijde na řadu   boj, první co vás zklame   budou falešné válečné   efekty, který se mi vůbec   nelíbily. Zvuky zbraní také   jsou nic moc a ještě do toho   divák poslouchá úděsné   kecy vojáků a pustit muziku   do bitvy také nebyl moc   dobrý nápad.
Co vadí   dál jsou ty scény, které   diváka zavedou do domoviny   jednoho z vojáků, kde   trávil čas se svou ženou,   to mi přijde zbytečné. Jak   film plyne dál, bude vás pak   nudit a to zabíjení vám   přijde hloupé, až trapné a   až přestane střelba,   přijdou na řadu opět keci a   nuda. Co se týká   Japončíků, tak těch se ve   filmu zrovna moc nenachází.   Co mě na ději zklamalo dál,   bylo to, že se ve filmu   vůbec nebrala v úvahu   námořní bitva, kterou   Američani prohráli, nebo   malárie, která sužovala   téměř každého amerického   a japonského vojáka. Po dvou   hodinách jsem koukal na čas   a čekal jenom až bude   konec.

Za co na   filmu strhávám nejvíce   bodů je ta nezáživnost. Mě   osobně bylo úplně jedno,   jestli ti kluci přežijou,   nebo jestli zemřou. Bylo mi   jedno co budou dělat, koho   oddělaj, jaké měly pocity,   prostě mě film nedokázal   vzít za ruce.
Takové   skvělé herecké obsazení se   jen tak nevidí, ale Malick za   kamerou vše jen pohřbí.   Kdyby se tohohle zmocnil   Spielberg, nebo Cameron, byl   by to panečku jinej film.   Muzika od Hanse Zimmera je ale   pěkná.

motlitba
Jako tenká červená linie se   táhne mými roky dospívání   - normálně pro lidi tak   krásným obdobím - zelená   nit mého totalitního   válečného mládí. Mládí   spláchnutého do hajzlíku na   vojenské škole. Jediný   civilní zážitek,   nahrazující kouzlo prvních   nevinných lásek a čisté   romantiky, byla o půl roku   dříve první noční poluce,   ozářená jen světlicí již   zahajované bitvy o kopec.   Možná proto, ale mnohem   spíše přesto, jsem dnes   bytostně pacifista. Bohužel   všechny ty výstřely   zanechaly hluboké jizvy,   jakkoli již v těle a hlavě   zapouzdřené. Projevuje se to   podobným způsobem, jako   abstinence u notorických   alkoholiků. Silným bažením   zalehnout zase jednou do   bláta a sevřít pod ramenem   pažbu lehkého kulometu.   Alespoň jednu dávku! Jen   pár kulkami roztrhaných   střev v břiše, aspoň jednu   nárazem roztříštěnou   hlavu! Slibuju, že to bude   jen jediná, krátká   dávka... A pak už zase budu,   veden láskyplnou výchovou   mojí mámy, a taky pudem   sebezáchovy, humanisticky   abstinovat. Vždyť na   střílení přece není nic   krásného. Při něm se   totiž skutečně umírá!   Proto taky vím, že už nikdy   nebudu lovit jeleny. A pak mě   náhle zděsí, že už zase   bažím zaposlouchat se do   hvízdání kulek, a to beze   strachu, protože tu, která   tě zabije, přece   neuslyšíš... Hrozně moc   chci, aby se mi aspoň ještě   jednou, jedinkrát, kanibalsky   silným zážitkem zježily   chlupy na ruce, jako kdysi   tenkrát. Kdykoli se mi   zatočí hlava z omamné   vůně střelného prachu,   chlastu a ze všeho toho   zvířecího násilí,   vystrašeně klesnu na kolena   k jako poslední výstřel   krátké, ale zoufale   upřímné motlitbě. S   pokorou pokleknu kdekoli, kde   to na mě přijde, třeba   právě na té krvavé   Malickově čáře. A svého   filmového dravce - černého   jestřába – raději pošlu   v kleci člunem až do tábora   na horním toku řeky Mekong.   Jako dárek mému příteli   W.E.Kurtzovi. Protože to   bažení po cizí krvi i po   sebezabíjení je hrůza.   Taková hrůza...   //Uživatelé, kterým děkuji   nejen za inspiraci při psaní   tohoto komentáře:   rockwoman,argenson, //   Věnováno Jarušce, Zuzaně,   Jarce a Iloně.

Jedno z nejlepších   válečných dramat.Ze   začátku to spíš vypadá   jako nějaký dobrodružný   film s nějakými domorodci v   pralese.Poté pro ně   připluje loď a začíná   skutečné válečné   drama.Bitva o kopec který   stojí desítky životů   nakonec zvládnou.

Říkám si, co mi jenom ten   film připomíná. A v tom mi   to seplo. Nedávno jsem viděl   Strom života a tyto filmy   mají společné pojítko.   Hlavně v režii, scénáři a   S. Pennovi. Ale to není vše   - hudba, styl kamery a   celkově tak trochu jiný   pohled na věc. Není to   válečný film v pravém   slova smyslu

K čomu sú tie vojny?
Tento film vznikal myslím,   že v rovnakom čase ako   Zachraňte vojaka Ryana,   takže je jasné, že hrozí   porovnávanie oboch titulov.   Tak Ryan je výborný, tam sú   jasné charaktery, osobné   príbehy, samozrejme akcia,   tempo, výpravnosť. Tenká   červená línia je pomerne   odlišná. A musím sa   priznať, že oproti Ryanovi   výrazne slabšia. Čo je   najhoršie, to bezduché   filozofovanie prakticky o   ničom (alebo možno ja som   barbar a absolútne som   tvorcov a ich filozofiu   nepochopil), absencia deja,   dosť poslabšie akcie a   akési pomalšie tempo.   Spočiatku som bol i   nadšený, čo sa postupom   minút z toho vykľuje   (začiatok pomerne dobrý,   dvaja dezertéri sú lapení a   musia späť do boja,   príjemná hudba, krásne   tichomorie), no bohužiaľ ako   išli minúty bolo to čoraz   slabšie. Stále akési   náznaky boja a Japonci stále   nikde. Slušné herecké   obsadenie, ale myslím, že   ten potenciál nebol dosť   dobre využitý. A ešte k   tomu nekonečnému   filozofovaniu, nemyslím, že   v ostrom boji vojaci majú na   niečo také mnoho času,   hlavné je prežiť

Velmi profesionálně   natočené válečné drama.   Kontrast přírody, bojů a   osudů vojáků. Snad bych jen   vytknul určitou až   prvoplánovitost.

Skvělý proti/válečný   film, který mi připadá   velmi realistický, ať už se   jedná o chování vojáků,   výbuchy nebo celkově bojové   scény. Často se tento film   srovnává s filmem Zachraňte   vojína Ryana, což opravdu   není na místě. Pokud bych   je měl srovnat, jednoznačně   by vedla Tenká červená   linie která zobrazuje vše,   co má ve válečném snímku   být. Takže větší míra   brutality, silné emoce   vojáků nebo velká dávka   efektů, to vše je tu   obsaženo.

Výborný válečný film s   hvězdným hereckým   obsazením. Nejvíc se mi na   tomto filmu líbila   "bitva o kopec",   která je perfektně   natočená a vypadá   realisticky.

Skvělé válečné drama   ještě lépe zahráno  
výborně   vybrané lokace dělají z   tohoto filmu lahůdku.

Je malo filmu, ve kterem se   setka tolik dobrych hercu.   Hrozne se mi libil Sean Penn   jako sentimentalni nadrzenny,   ktery ma slabost pro sveho   podrizeneho. Nick Nolte   predvedl take urcite dobry   vykon.

Tento vyborny valecny film je   primo nabity velkymi hereckymi   hvezdami,ktere si dali zalezet   na tom,aby ukazali,co v nich   je a ze dovedou hrat.
Musela to pro ne byt cest   zahrat si v takovem filmu.

Jsou tady pekne   ukazane boje a hlavne take   utrpeni vojaku,ktere museli   zazivat proto,aby konecne   dobili ten "zatraceny   kopec".

Žádnému filmu, který   vznikl pod rukama Terrence   Malicka, bych nemohl nic   vytknout. "Linie" na   mě zapůsobila hlavně   dokonale vykresleným   kontrastem mezi přírodou a   člověkem. Vojáci vedou   časté monology, vše je   podkresleno nádhernou   Zimmerovou hudbou a   Melanézskými písněmi.   Zpočátku jsem   "linii" bral jako   nudnější   "Ryanovu" sestru,   ale teď musím říci, že co   se týče hloubky a celkového   vyznění, "linie" u   mě vyhrála na plné čáře.   Bitevní scény nejsou   bombastické, ale spíše   civilní. V tomto snímku to   ovšem není na škodu.
Film mě přišel jako   podobenství o čistotě   přírody a bezmocnosti   člověka v konfrontaci se   sebou samým. Děj není zase   tak důležitý, jde spíše o   pocit, který ve vás   sledování vyvolává. Je to   jeden z mála filmů, které   si nedovolím nikdy pustit od   půlky. A když už se   dívám, nikdy ho nevypínám   před koncem. Je to jako   číst báseň. To taky   neskáču z jedné sloky na   druhou a podobně. Délka   filmu byla pro mě   vyhovující. Stačí se jen   nechat vtáhnout tou poetickou   atmosférou a pokud vás to   bude nudit i tak, můžete   spočítat kolik zvířat se   na plátně, obrazovce nebo   monitoru v průběhu filmu   objeví.
Je jich   hodně.

Srovnavat s Ryanem se to da.   Tohle neni sice spatne   natoceny, ale naprosto tu   chybi zivotny charaktery.

Toto válečné drama je dle   mého názoru, jedno z   nejvýstižnějších a   nejrealnějších v historii   samotné světové   kinematografie, pokud ho   někdo srovnává s filmem:   ,,Zachraňte vojína   Ryana", tak asi neví o   čem v tomto filmu vlastně   jde. Každá postava tohoto   filmu je naplněná   vynikajícím hereckým   výkonem, každá postava, má   svůj příběh a jeho   hloubku, kdo vidí a vnímá   tento film vnitřně, musí   být automaticky nadšen jak z   děje, tak z celkové   myšlenky!!! Nádhera, všem   kdo neviděl, doporučuji!!!

Linie je zbytečně   zdlouhavá, boje nejsou tak   pěkně zpracovány - tzn. že   se po hodině filmu začnete   brutálně nudit.Pro fanoušky   válečných filmů a   velkolepých bitev je to jen   prachsprostá ztráta   času.Přece jen ale musím   vyzdvihnout hudbu, která   nádherně podbarvuje mizerně   zpracované bitvy.Pusťte si   ji z nudy, ale když se chcete   podívat na kvalitní   válečný film a bitevní   vřavu, rozhodně po ní   nesahejte.

Vynikající válečné drama   ukazující drsnou realitu   války v její nahotě.   Výborně vykresluje   psychologii jednotlivých   aktérů děje. Jeden kolega   tady i srovnání s   "Ryanem". No myslím   si, že toto je to film o   hodně hodně lepší. Ryan   byl prostě udělán pro   americký trh, aby si   americký divák při něm   poplakal a film hlavně   vydělal spoustu peněz (tím   nechci říct, že je Ryan   špatný film). Toto je ale   úplně jiná kategorie a   naopak si myslím, že je   mnohem autetičnější než   Ryan. Tenká červená linie   je drsný, surový,   sugestivní snímek, u   kterého je od začátku   cítit, že to prostě   všechno dopadne   špatně...rozhodně si ho   nenechte ujít. Jakousi   "samozřejmostí"   jsou vynikající herecké   výkony všech hlavních   účinkujících, ale   Caviezel, to je naprostá   špička !!

Velice povedený válečný   film s opravdu hvězdým   obsazením (i když někteří   herci se tam ukáží jen na   pár minut). Nevypadá sice   tak autenticky jako Zachraňte   vojína Ryana ale i tak   patří k těm lepším   válečným filmům. Avšak   narozdíl od jiných   válečných snímků se tento   hodně soustředí na   jednotlivé postavy a jejich   vnitřní promluvy o smylsu   života o lásce atd. Což je   někdy plus ale občas i   mínus. Obrovské plus si   však zaslouží dokonalá   hudba Hanse Zimmera, která   filmu dodává skutečnou   atmosféru pekla.

Dost podobne Apokalypse, k   memu prekvapeni vsak velmi   dobre, mozna i vynikajici.   Rozhodne lepsi nez Spielberguv   RYAN ve stejne dobe uvedeny.

Každý politik by si mal   pozrieť tento film,   nezmyselnosť a   nespravodlivosť vojny a v   hlavných postavách si   predstaviť svoje   dieťa......inak by vyzeral   svet
Ani neviem koho   vyzdvinúť skôr...

Válečný film, který má mozek
Válečné filmy nemusí být   nutně jen o našlapané akci.   A díky za to! Je to   rozvláčnější někdy až   moc, ale jsem velmi ráda, že   se mezi válečnými filmy   najdou i takovéhle   exempláře. James Caviezel   mě dojal víc než cokoliv   jiného v tomto filmu.   Nádherná citlivá role.   Opravdu se konečně o něčem   dá říct, že to má smysl,   protože tento film rozhodně   smysl má.
Jenom bych   to tak nepřeháněla s tím   hvězdným obsazením. Všeho   moc škodí. Například bez   Travolty, který zde pronese   asi 2 věty bych se klidně   obešla.

Naprosto skvelej film.Ta   scena.Jak dobyvaji tu   japonskou zakladnu je opravdu   akcne dokonala ale je i hrozne   dojimava tenhle film me proste   dojal celej navic kdyz skoro   na konci hlavni hrdina tesne   predtim nez ho strelej kouka   tak ze byste mu uverili   vsechno.Chtel bych se jen   zeptat jestli nekdo nevi o te   pisnicce jak ji zpivaji ty   domorodci tesne predtim nez se   objevi ten americkej hlidkovej   clun?(v soundtracku neni)

Umělecké dílo   postrádající trochu života   hlavně prostřední   část.Herci a filmařská   práce je na velmi dobré   úrovni,vůbec mi nevadí 170   minut dobívaní jednoho   kopce,stačilo by víc   rozvést začátek i   konec,víc soubojů i   přestřelek-třeba   krátkých,že by Japonci   nechali vylodění bez   povšimnutí a pak spustili   kanonádu se mi taky úplně   nezdá,ale budiž. Jinak však   vřele doporučuji je pěkná   podívaná.

Tak toto mě dostalo.   Válečný epos, který   vykresluje válku   naturalisticky, bez   falešného hrdinství, plnou   strachu, zápachu, křiku   umírajících a smrti. Tempo   filmu a střih mi evokovalo   válku tak, jak si ji   představuji - hodiny a dny   čekání, kdy jsou vojácí   sami se svými sny a   myšlenkami a strachem, jsou   střídány se zmatenou   chvilkou bitvy. Když k tomu   přidám skvělou kameru,   střih, hudbu a herecký   Olymp, nemůžu než smeknout.

Neni to typicky valecny film   tak se nedivim ze ti co se na   nej takhle divaji mu nerozumi   a jsou sklamani po jeho   shlednuti.Valecne deni je tu   jen jakymsi jevistem pro   cloveka ktery hleda smysl toho   kolem nej a smysl sveho   zivota.Vinikajici obrazi i   kamera a nemam co   vytktnout...Doslova 3 hodinove   umelecke dilo a at si kazdy   rika co chce.

Nie príliš zážinovný a   dosti bezdejový vojnový   film.

Film se liší od ostatních   válečných filmů tím, že   je hodně filozofický a   vzpomínkový. Taky je celkem   legrace, že Američané   válčí s Japonci a téměř   do poloviny filmu není   žádného Japonce vidět:-))   Zajímavé herecké složení   dává filmů jakýsi pohyb,   protože 170 minut na dobytí   jednoho ostrova je fakt   dlooouho. Za upozornění   určitě stojí nádherná   hudba!