FDb.cz - filmová databáze

hmmm...
Zábavná krvavá jízda, která se   nesnaží hrát na něco víc. Jde   o vynikající béčkový   šplíchanec. Není to horor se   snahou děsit nebo nedej bože   budovat nějakou atmosféru.   Násilí zde nabývá až groteskní   podoby a v podstatě tvoří   podstatu celého filmu. Pro   fanoušky podobných šíleností   povinnost.

Snímek plný laskavého humoru   se sympatickým hlavním hrdinou   podtrhuje mrazivá severská   atmosféra. Příběh je zaplněn   postavičkami, které divákovi   nejsou lhostejné a každá z   nich přispívá k duševnímu   vývoji hlavního hrdiny, který   se dá označit za lajdáka a   poměrně podivného člověka   nejen vzhledem, ale i   chováním. Přesto ho však nejde   nemít rád.

Film oplývající skvělou   atmosférou a sympatickým   hrdinou, který nejde kvůli   záchraně životního prostředí   pro ránu či kopanec daleko.   Snímek je poměrně brutální,   ale zajímavě se mu povedlo   skloubit podivnou indiánskou   mytologii a rešení   ekologických problémů. Jinak   Michael Caine a pěkná hudba   taky nejsou k zahození.   Leckomu může připadat   poselství, které se Seagal   snažil sdělit, a to v jedné   scéně i doslova, trapné a   prvoplánové, ale já jsem mu to   žral a žeru mu to i dneska.

Opravdu vydařený pohled na   celou problematiku natáčení   filmu. Je sympatické, že se   nezaměřuje pouze na jednu   filmovou profesi, ale snaží se   jich obsáhnout co nejvíce a to   s vtipem i nadsázkou. Zároveň   však nesklouzává k pitvoření   ani prvoplánové   "řachandě". Je až s   podivem, jak se Truffaut s   celým příběhem vypořádal. Je   to vlastně jakoby točil dva   filmy naráz a ještě si tam   střihl jednu z hlavních rolí.   Snímek je neuvěřitelně   laskavým pohledem na vztahy   mezi jednotlivými členy štábu   a jejich vlivem na samotné   natáčení. Protože při natáčení   filmu se většinou pokazí to,   co se může pokazit a neustále   Vás někdo svádí od vašeho   záměru. Nejen lidé, ale i   počasí, zvířata ba dokonce i   smrt. I ten nejjednodušší   záběr se může zvrhnout v   procházku peklem. Myslím, že   snímek vše perfektně vystihl.

Tento snímek není žádné velké   umění, přesto se mu daří   budovat určitou atmosféru. Kdo   má zkušenosti s podobným typem   filmů, určitě si ho užije. Je   zde všechno, co k podobným   snímkům patří. Drastické   scény, podivná hudba, která   chvílemi hraničí s výplachem   mozku a nelogicky se chovající   postavy, které dělají všechno   pro to, aby byly zmasakrovány.   Spoustu filmů by tyto   nedostatky pohřbily, tady jde   však o čistou zábavu a člověk   mu leccos odpustí. Samozřejmě   záleží na každém, jak ke   snímku přistupuje. Kdo hledá   působivý a přesvědčivý horor,   měl by hledat jinde, ale   divák, který si libuje v   podobných obskurních krvácích   a neustále sjíždí italská   béčková jatka a podobně, může   zajásat. Je až s podivem, jak   se tvůrcům podařilo   sugestivně vybudovat   atmosféru, která neustále   houstne a po šíleně nudném   začátku už jde vše jen k   lepšímu. Mrtvých přibývá,   naděje na únik je mizivá a   všechny postavy svazuje   totální bezmoc. Hlavní padouch   je správně odpudivý a člověk   mu snadno uvěří jeho obrovskou   sílu.
Jinak hudba je   strašná a kameraman musel bejt   zlitej, ale i tyto věci jsou v   tomto snímku spíše sympatické   a člověk se, pokud není   totálně znechucen, nad nimi   jen pousměje. Noční scény   nepostrádají přirozenost a je   až s podivem, jak vypadají   hezky oproti těm denním.   Prostě skvělá úchylárna, která   se vyznačuje zvláštní   zvrácenou poetikou.
Zajímavé je, že ve snímku   se objevila i česká herečka   Zora Ulla Keslerová.

Film vybroušený jako diamant.   Líbí se mi jak Coppola   postupně dávkuje atmosféru   strachu a nejistoty   symbolickou cestou proti   proudu řeky. Ve filmu je   opravdu málo racionálně   smýšlejících postav a postupem   času jich neustále ubývá. Líbí   se mi scéna, kdy důstojníci   pouští Martinu Sheenovi záznam   s hlasem Marlona Branda. Jde o   chytrý tah jak navodit pocit   strachu a povzbudit diváka,   aby vydržel až do konce filmu   a počkal si na Branda v celé   jeho kráse. Jeho postava je   dokonale napsaná a každé jeho   slovo mě doslova přikovalo k   filmu. Samozřejmě je zde   spousta zajímavých postav a   událostí, ale všechny se   sbíhají a vyúsťují v Brandově   promluvě o hrůze.
Nevím proč, ale film ve   mně vyvolal vzpomínku na   Tenkou červenou linii. Oba dva   se vyznačují určitou fascinací   přírodou. Zatímco Malick v   "linii" nacházel v   přírodě klid a vysvobození z   nesmyslnosti lidského   počínání, Coppola používá   cestu do hloubi pralesa jako   metaforu cesty do záhuby.   Příroda je zde nelítostná, má   až horrorové vzezření a skvěle   doplňuje pocit neustále se   stupňujícího šílenství, které   obklopuje hlavního hrdinu,   excelentně ztvárněného   Martinem Sheenem.

Nile, Nile...Nile
Divoká jízda, která neubírá   nohu z plynu po celou stopáž a   nezastaví se před ničím.   Humor, který hraničí s   totálním výplachem mozku a   vtípky se zde střílí a střílí   a střílí, neexistuje zde žádné   síto, které by je filtrovalo a   pokud ano, prošlo jím naprosto   všechno. Je to až   neuvěřitelné. Po nudné   jedničce jsem nečekal vůbec   nic, obzvlášť takovou perlu.   Alain Chabat se zde nezapře. S   tím českým dabingem to je   pravda. Pouštěl jsem si to v   originálním znění a byla to   slabota (to se mi stalo poprvé   a zatím naposled).

Baz Luhrman vždycky umně   pracoval s kýčem, ale dařilo   se mu balancovat na pomyslné   hranici mezi trapností a   dobrým vkusem. Tentokrát však   trapnost a patetičnost vítězí   na plné čáře. Snímek je svým   způsobem naprosto strhující,   ale jeho zpracování ho zbavuje   veškeré působivosti. Herci   přehrávají jako zběsilí a   režisér tlačí na osudově   romantickou strunu vší silou,   ta se však přetrhla již v   polovině filmu. Mohla to být   parádní dobrodružná podívaná   se špetkou romantiky, ale   nakonec je to limonáda se   špetkou dobrodružné podívané.

Do komedie má snímek poměrně   daleko, ale o to víc přesvědčí   jako vztahové drama se   spoustou zajímavých dialogů o   lásce, porozumění, randění a   všemu co patří k pořádné   romantice. Je velká chyba, že   film je prezentován jako   komedie, protože ani přízvisko   romantická ho nijak   nevystihuje. Spíše romantika s   lehoučkým humorným nádechem.   Mě bylo většinu času hlavně do   breku. Je tu několik vyloženě   originálních scén, výborný a   cynický Justin Long a spousta   krásných žen. Dobře zvládnutá   limonáda...

Neuvěřitelně zábavný snímek,   který se nebere zase tak   příliš vážně (alespoň doufám,   že to byl záměr) a je opravdu   dobře natočený. Hned na   začátku nám Ruggero   naservíruje výborně zmáknutou   honičku s povozem a pak valí   dál a nenechá člověka   vydechnout. Ústřední dvojice   dementních gumáků v odporných   outfitech je o dost   sympatičtější, než by se dalo   dle obrázků čekat a myslím, že   vzhledem k tomu jak vyrůstali,   je jejich tupost na místě a   nedá se říci, že by byla   zarážející. Tu a tam nějaká   osvěžující brutalita, Michael   Berryman a sexy herečky nejsou   rozhodně na škodu. Když si   připočtete cool atmosféru   osmdesátkových vypalovaček,   není co řešit. Příjemná   fantasy blbina se spoustou   zajímavých nápadů a   zarážejících dialogů.

Snímek, který funguje jako   namazaný stroj od začátku   dokonce a připraví Vám nejedno   překvapení. Nádherně pracuje s   mystifikací a okouzlí jemným   černým humorem. Pro fanoušky   hororů, především slasherů, je   to povinnost. Příběh mladíka,   který se rozhodl propracovat   do nejvyšší ligy zabijáků a   postavit se do řady k takovým   kapacitám jako je Michael   Meyers nebo Freddy Kruegger,   je přesně takový, jak zní jeho   námět. Chvílemi absurdní,   chvílemi děsivý, někdy   příjemně brutální, ale na   druhou stranu smrtelně vtipný.   Nikdy nepřekročí hranici   dobrého vkusu a i přesto, že   vychází ze zdánlivě stupidní   myšlenky, je nesmírně   inteligentní a daný žánr   nezesměšňuje, skládá mu poctu   a pracuje s ním. Příběh se   drží daného žánru stejnou   měrou, jakou se žánr   přizpůsobuje tomuto příběhu.

geniální
Absolutně odvázaná komedie,   která ze začátku působí   rozpačitě, ale to si jen   oťukává diváka před brutální   smrští hlášek a zvláštního   humoru, který hraničí až s   absurditou. To vše ale   nepřekračuje hranici dobrého   vkusu, právě naopak, tvoří si   svou vlastní. Postavy jsou   sympatické a nelze s nimi   nesympatizovat. Will Ferrell v   nejlepší formě a Mark Wahlberg   mě mile překvapil, jeho   potenciál nezná hranic. Jako   výbušný detektiv si svou roli   vyloženě užívá.

Béčková vyvražďovačka, která   není ničím originální, ničím   nepřekvapí, o nic se nesnaží a   postrádá jakýkoliv spád a   filmařskou invenci. Tenhle   film se dá brát jako pocta   brakovým krvákům a vlastně to   jediné, co je na něm zajímavé,   jsou právě gore efekty. Co na   tom, že atmosféra je pro   tvůrce sprosté slovo, střihač   byl zřejmě na speedu a zvukař   je úchylák na hřmění a blesky.   Je to tak přemrštěný a debilní   až je to dobrý. A ještě body   navíc za Billa Moeseleyho a   Danielle Harris, asi jediní   herci v celém filmu a hned   takový kapacity. Tenhle film   si užijí pouze zarytí fandové   shit hororů a možná ani ti ne.   Co naplat, mě se to líbilo.

Odpudiví hrdinové, kteří jsou   tak odpudiví až to není   vtipné. Navíc vtípky jsou z   toho nejubožejšího soudku. To   většinou není na škodu, ale   tenhle film je zkrátka nuda k   posr... . Snad jen dvě   hvězdičky za skvělý konec s   hudební vsuvkou. Zázrak, že   jsem se k němu vůbec dohrabal.

Ti West je zřejmě expert na   filmové návraty do dob již   dávno minulých a nejinak je   tomu i u Spring Fever. Podobně   jako ve vynikajícím The House   of the Devil, kde pečlivě   těžil s atmosféry přelomu 70.   a 80. let, i tady je vidět   vysoká míra stylizace. Snímek   je variací na již tisíckrát   viděné osmdesátkové   vyvražďovačky plné   nechutností, mdlých postav a   šeredných účesů. Pravda,   postavy nejsou mdlé, což je   oproti jedničce značný pokrok.   Nechutnost je na mimořádně   vysoké úrovni a nezalekne se   prakticky ničeho. Účesy jsou   na tom ještě lépe. Je vidět,   že Ti West se s ničím nepáře.   Když už dělá satanský   atmosférický horor, tak se   vším všudy a ještě pořádně   přitlačí na pilu. U Spring   Fever tlačí na o dost   krvavější a ujetější pilu,   která má však tak vysoké   otáčky, že zkrátka chytne a   nepustí, dokud všechny   nesemele. Pokud připočtete   podivné animované vsuvky,   vyjde Vám nechutný krvák plný   laciného humoru a jednoduché   přímočarosti. Aspoň se   nezabývá kretény, kteří se   baví střílením veverek v lese   a karate albíny se zálibou v   kousání. Dokonce i ten   dementní policajt je tentokrát   o něco sympatičtější.

Přiznávám, že tento film se   příliš nepovedl, ale pro mě má   určitý nostalgický význam. Do   té doby jsem neviděl nic tak   brutálního a temného. Určitým   způsobem, který je pro mě ne   docela pochopitelný, mě   Carnosaurus děsí do teď. Je v   něm notná dávka pesimismu a   bezvýchodnosti.
Dostal   mě i finální souboj dinosaura   s bagrem.
Možná bych ho   potřeboval vidět teď, když už   se nebojím medvědů, kteří   číhají v noci na záchodě.
Nevím ale kde ho sehnat.

Tvůrcům se podařilo úspěšně   vystihnout charakter knižní   předlohy a vše je podbarveno   nádhernou hudbou Nicka Cavea a   Warrena Ellise. Pomalejší spád   vůbec filmu neuškodil a ty   retrospektivy nemají chybu.   Opravdu silný emotivní zážitek   okořenění kanibalismem a   postapokalyptickou vizí našeho   světa. Co víc si člověk může   přát? John Hillcoat po   vynikajícím Proposition ještě   přitlačil na pilu a ve   spojitosti s tímto filmem se   nezdráhám použít slovo   "dokonalý".

Skvělý dobrodružný nářez,   který si drží smrtící tempo a   nemá nouzi o hláškující   hrdiny. Nemá nouzi o krev a   super efekty. Nemá nouzi o   napětí ani dynamickou akci.   Nemá nouzi o atmosféru. Klenot   z mojí staré videopůjčovny. To   byl ještě naštěstí Van Helsing   v nedohlednu.

cool
Na poprvé mě tento film   poněkud vyděsil svým stylem,   který se vydal spíše trikovou   cestou. Původně jsem čekal, že   půjde o temný atmosférický   thriller s mysteriózními   prvky, ale nakonec jsem si   zvykl, že tohle je jiný šálek   kafe. Atmosféru jsem zde   žádnou necítil, ale hlavní   hrdina je tak cool, že   zachraňuje absolutně všechno.   Ostatní postavy jsou stejně   cool, prostě tady je všechno   cool a tak nějak sympatické.

Na to v jakých sračkách se   odehrává, neuvěřitelně   sterilní film. Je vidět snaha   tvůrců vybudovat hutnou   atmosféru, která by perfektně   vystihla temné období, do   kterého je děj zasazen. To se   jim však absolutně nedaří.   Naštěstí je tu krásná Carice   van Houten a sympaťák Sean   Bean, kteří filmu dodávají   určitou stylovost. Celkově   však vcelku mdlá podívaná s   několika zajímavými scénami.   Za filmy jako Maso a krev,   nebo Kladivo na čarodejnice   zůstává hodně pozadu, co se   přesvědčivosti a hutnosti   týče.

nemrtví otroci
velké zklamání... Byl to první   film, co jsem kdy viděl od   Umberta Lenziho a musím říct,   že jsem od něj ještě nic   dobrého neviděl. Každý náznak   napětí utne v tom nejlepším a   místo toho nám servíruje   trapné dialogy a blbé postavy,   které strkají samy hlavu na   špalek. Což o to, u podobných   snímků je to zvykem, ale tady   je to dovedeno do extrému. Je   to celé takové těžkopádné a   nemá to koule. Z celého snímku   můžu zmínit jen jednu scénu,   která hraničila s genialitou a   dokonce jsem se u ní i bál,   ale to je na celovečerní film   hodně málo. Je zde spousta   slibných náznaků, které jsou   okamžitě pohřbeny pod nánosy   nudy a nechtěné komičnosti.

Film z dob, kdy ještě Rob   točil první ligu. Tenhle film   má sice ve scénáři pár dírek,   ale vše zachraňuje tíživá   atmosféra, sympatický hlavní   hrdina a naprosto geniální   hudba (Randy ani jinak neumí).   Film sice postrádá jakýkoliv   náznak nadsázky a tlačí na tu   nejvážnější strunu, ale pro   fanoušky katastrofických filmů   a Sylvestera jde prakticky o   povinnost. Tenhle snímek je   nedoceněný až hanba.

tak nevím
Film se mi líbil do té doby,   než přešel do akčního módu a   veškerá ta podivně nekomfortní   atmosféra se rozplynula jako   naděje, že sledování tohoto   snímku bude prostě   neopakovatelný zážitek.   Nevěděl jsem co mám od tohoto   filmu čekat a co si mám o něm   myslet a to se nezměnilo ani   po jeho shlédnutí. To se mi   stává málokdy. Možná, že to   nakonec byl neopakovatelný   zážitek. Jen se těžko   rozhodnout zda v dobrém či   špatném slova smyslu.

Tenhle film je debilní po   všech stránkách. Nesnaží se   budovat žádnou atmosféru ani   vyvolat strach. Mohl se vydat   podobnou cestou jako Hostel,   který nebyl taky nic moc, ale   alespoň dokázal diváka vtáhnou   do děje a zaujmout několika   působivými scénami. Zato tady   je všechno špatně. Mučení   vůbec není šokující a děsivé a   přitom to měla být hlavní   atrakce filmu. Postavy jsou   neuvěřitelně špatně napsané a   ještě hůř "zahrané".   Celé je to prostě nuda k   posr... . Já to vlastně ani   nedokoukal. Zatím nejhorší   film, který jsem kdy viděl.   Nejhorší z nejhorších.

80's
Tvůrci se očividně snažili   celý film stylizovat v   osmdesátkovém hávu, úvodními   titulky počínáje, závěrečnými   konče. Každý detail, včetně   oblečení i automobilů, je jako   vystřižený z tohoto období.   Snad jen baterie v koupelně   není na kohoutek, ale ovládá   se pákou (i když v Americe už   možná tou doubou byly, co já   vím). Podobným zkoumáním jsem   si krátil dlouhou (nikoliv   však nudnou) chvíli, když se   snímek rozjížděl. Tempo   vyprávění se plazí jako šnek a   Vám nezbývá než sledovat osudy   mladé studentky ve zvláštních   riflích, která se potýká s   neutěšenou finanční situací.   Co se může jevit jako pomalý   rozjezd, je ve skutečnosti   jenom prostor pro budování   husté atmosféry, která se   shlukuje sice nenápadně, ale o   to víc Vás na konci zaskočí a   mile překvapí. V dnešní době,   kdy spousta hororů sází na   šílené střihy a brutální   násilí (nic proti tomu), se   Dům ďábla jako vánek prohání   zapšklou žánrovou škatulkou a   čistí vzduch. V jednoduchosti   a úspornosti je síla, což pro   horor platí dvojnásob. Musím   zmínit i vynikají zvukové   efekty a výborné herce, kteří   Vám přirostou k srdci, pokud   se Vám ho nepokusí zaživa   vyrvat z těla. Spousta lidí si   při sledování připadá jako při   čekání na Godota, já se ho   však dočkal a tenhle milý   výlet do minulosti nemůžu už   pár dní pustit z hlavy.

Začal jsem se dívat jen kvůli   Elize, Olivii a Jossovi, který   už zpáchal nejeden zajímavý   projekt. Dollhouse začíná jako   epizodický seriál, který však   postupně přechází do   plynulejšího děje, který se   line díl za dílem a   epizodičnost nabourává stále   více a více. Na konci mě   vyflusl jako ubrečenou trosku,   na kterou tvůrci neustále   útočili ze všech stran a ač   jsem byl odhodlaný nenechat se   zaskočit, momentů překvapení   (které zároveň dávají smysl)   je zde tolik, že jsem se   zkrátka v polovině druhé série   přestal bránit a jen žasnul na   komplexností a uceleností   celého příběhu. Série, která   je napínavá, dojemná, akční,   třeskutě vtipná a zalidněná   tolika zajímavými postavami, z   nichž každá nakonec má svůj   smysl, si rozhodně zaslouží   pozornost a hodně hvězdiček.

Povídkový film, který není   strašidelný a není v něm snad   jediná lekačka, ale atmosféra,   která se jím line je hustá a   bezvýchodná. Může se zdát, že   ve Vás snímek nic nezanechal,   ale ta nepříjemná husina a   podivná pachuť není jen tak.

Nejde o komedii, která vás   připraví o bránici. Je to   nesmírně laskavý snímek, který   sedne málokomu. Některé scény   se vymykají zdravému rozumu,   ale jsou podány s nesmírnou   galancí a citem pro   načasování, že nezbývá než   žasnout jak málo někdy stačí.   Hlavní hrdinka je křehká a   zranitelná. Vyvolává určitou   lítost, ale na druhou stranu   je laskavá a milá, takže si ji   divák snadno oblíbí. Jemaine   C. z Flight Of The Conchords   byla skvělá volba. Režisér   pečlivě buduje podivný vztah   těchto dvou zcela odlišných   lidí a právě výběrem hlavních   představitelů se mu to daří s   absolutní precizností.

suše odvyprávěno
Tento film je velice efektní   podívanou, která měla všechny   předpoklady k tomu, aby mohla   autenticky vyjádřit   problematiku a diváka vtáhnout   do příběhu a celkové atmosféry   prosycené strachem a   nejistotou. Bohužel se tak   nestalo. Příběh není totiž   vyprávěn filmovým jazykem.   Divák nemá šanci se ztotožnit   s postavami a důvody jejich   chování, protože vše je jim   jen suše naservírováno v   komentáři, který se line celým   filmem. Nemám nic proti   vypravěčům ve filmu, ale v   tomto případě jde o extrém,   který zkrátka působivost   snímku pohřbil. V komentáři   jsou dokonce vysvětlovány i   myšlenkové pochody a   vlastnosti hrdinů a celé se to   veze tak nějak povrchu, takže   divák zůstává stranou a nemůže   si udělat svůj vlastní názor   na tu či onu postavu. Vše je   jen suše konstatováno a my   jsme ochuzeni o opravdové   emoce a opravdovost je podle   mě u podobných filmů, které se   snaží o autenticitu, to   nejdůležitější.

Původní záměr, dát všechny   (nebo alespoň) většinu   nejslavnějších   "akčních" herců   dohromady v jednom filmu, se   nezdařil. A je docela chyba,   že i přesto je snímek takto   prezentován, protože nemůže   následovat nic jiného než   zklamání. Spousta oněch herců   zde není a když už, tak na   plátně vydrží 2 minuty. Potom   je tu jen vata, takže jediné   legendy, které zde zbyli, je   Sylvester Stallone, Dolph   Lundgren, Mickey Rourke a Eric   Roberts. Nemám nic proti   Jasonu Stathamovi a Jetu-Li,   ale podle toho, jak byl film   prezentován, sem zkrátka   nezapadají. Pokud se ale   vykašlu na všechny ty sliby,   že film bude přehlídkou   legendárních akčních borců,   kteří jdou spolu do akce,   musím uznat, že jsem se   královsky pobavil. Sylvester   je výborný režisér i herec.   Láduje do diváka spoustu   nabušených akčních scén a pár   hlášek se zde také najde.   Pohodová oddychovka.