Střelba na psy [TV film]

Film nesoucí nějaké poselství..
Cituji Chrustyna: "velice   násilnou formou ukazuje, co,   že se to tam vlastně dělo   za svinstva a přitom se   tváří maximálně   reálně". Toto považuji   za totální nesmysl, film se   naprosto vůbec nemusí nijak   tvářit, ukazuje totiž   skutečné události točené   v reálném prostředí,   přitom se ani zdaleka   intenzitou zobrazeného   násilí nepřibližuje   hrůzám, které se tam   odehrály doopravdy.
Chrustyn to završí   myšlenkou:"v druhé   části se tak nehorázným   způsobem odkazuje na boha a   víru, že by se nejednomu   ateistovi udělalo zle".   Jsem ateista, ale pokud se   film odehrává na pozemku   církevní školy, kde už se   neodvratně blíží   vyvraždění ukrývaných   Tutsiů, a kde se kněz   snaží poslední bohoslužbou   silně věřícím lidem   zmírnit zoufalství z pohledu   na vojáky OSN nakládající   svoje vybavení a   zanechávající je tam Hutům   napospas, tak pochopím, že   se zrovna ted opravdu nejedná   o nějakou křesťanskou   maškarádu.. Je vidět, že   ne každý je zralý sledovat   filmy tohoto typu..

Genocida
Velmi krutý snímek, který   zobrazuje zvěrstva   napáchané během občanské   války ve Rwandě. Mě tento   film teda zasáhl a troufám   si říci, že patří k   nejlepším svého druhu.   Určitě je to i díky roli   Johna Hurta – je zde opravdu   skvělý. Zobrzuje tu   člověka, který do tak   beznadějného a zoufalého   příběhu vnáší velkou   dávku lidskosti.

je to veľmi dobrý film. film   nebol ťažký na psychiku,   že semtam sa objavilo telo   bez ruky, nohy. Na také sú   ľudia zvyknutí z hororov,   trilérov. Ale ťažké na tom   bolo, že ľudia prislušnícu   národnostnej menšiny idú   hľadať ochranu do školy.   Veliteľ vojakov má zviazané   ruky, lebo mu múdre vedenie   nedalo pokyn aby ľudí   chránilo. vedenie mu dalo   pokyn, nech odídu. Cernosi sa   chytali života ako topiaci sa   slamky. vo filme bola dobre   znazornená nenávisť a   zufalstvo. obetavosť kňaza,   pocity ľudí, ako prežívali   masaker. Film bol citový a   zarmútil človeka. nuž to je   realita.

Další filmový příspěvek   k tématu Rwandského masakru   z roku 1994.Je na něm vidět   nízký rozpočet a nemá dle   mého sílu např.jako snímek   Hotel Rwanda se kterým je   srovnáván i tak jsem nakonec   z 60% šel víše,už jen pro   vyznění snímku a za to že   filmy by měly ukazovat hrůzy   a konflikty které se   staly!Dojemné a   působivé,přesto lidstvo si   z tohoto stejně příklad   nevezme:-((( Film nestaví na   akci ani moc neukazuje   páchané krutosti,spíše jen   občas nastíní,nebo ukáže   hrůzu jinak,např.ulice   poseté mrtvými atd.

Těžko říct, proč   Zápaďany tolik fascinuje   rwandská genocida, když se   jich po světě odehrály už   spousty, ale jen o málokteré   vznikl nějaký film (např.   absolvent Sorbonny Pol Pot a   jeho parta by si to určitě   zasloužili). Snímek   zachycuje události, které   otřásly celým světem, ale   jejichž pozadí tu málokdo   chápe. Zato nám rwandská   genocida umožňuje užít si   trochu sebemrskačství   říznuté bělošským   mesiášstvím (v podobě   věrného kněze, jenž   zůstane se svými ovečkami   až do konce). A navíc je to   někde strašně daleko v   Africe, takže je to sice   hrůza, ale neohrožující.

Kdybych neviděla Hotel Rwanda   bylo by mé hodnocení   pravděpodobně vyšší. Oba   filmy ukazují stejnou hrůzu,   stejný čas, pouze místo   hotelu je to nyní škola, ale   tentokrát ke mě všechna ta   zvěrstva nepronikla,   nezasáhla mě. Vidím ve   filmech minimálně 2* rozdíl   a nemyslím si, že to je   jenom tím, že emocemi   nabité zpracování Terryho   Georga jsem viděla dřív!

Téma rwandské genocidy,   které v roce 2004 ukázal   úspěný "Hotel   Rwanda" zkoušel k   úspěchu využít i režisér   Michael Caton-Jones, který   natočil pár slušných   snímků ale do diváckého   podvědomí se nedostal   žádným. Oproti zmíněnému   "hotelu" však toto   téma podává pomaleji,   méně velkolepěji ale   hlavně zbtečně násilně.   Ne, že by film hýřil   krvavě natočenými masakry   ale velice násilnou formou   ukazuje, co, že se to tam   vlastně dělo za svinstva a   přitom se tváří   maximálně reálně. Bohužel   se mu však nedaří z diváka   vyždímat jakékoliv emoce a   převážně v druhé části   se tak nehorázným způsobem   odkazuje na boha a víru, že   by se nejednomu ateistovi   udělalo zle.