Ryba na suchu

Tady se pan Burian skoro   vůbec neprojevil svým   způsobem. Nevím, tahle role   mu nesedla, film celý je   nudný. Snad by sed dala   kladně ohodnotit scéna v   hospodě. Budiž, hodnotím   jako plus. Ale jinak jde o   naprosto průměrný film.   Spíše podprůměrný.

Vlasta Burian opustil legraci   plnou rámusu a velkých gest   za moudrost. A já mám jeho   Rybu moc rád, protože je to   spravedlivý člověk. Pro mě   rušivým elementem tam je   inženýr Pánek, ten mi s   tím přesvědčování o   správnosti regulace řeky   leze na nervy. Jinak ten film   má příjemnou náladu a zase   ti báječní herci, kteří   hrají jen malé   roličky.Klidně se budu   dívat znova a znova.

Taková normální komedie s   Vlastou Burianem, žádná   bomba ani žádný propadák.   Trochu je z filmu cítit   smutnější atmosféra,   nejspíše kvůli tehdejší   situaci kolem atentátu na   Heydricha. Námět se dá   brát i jako alegorie na   důležitost pomoci každého   poctivého Čecha druhému.

O převozníkovi Rybovi,   který tak dlouho zachraňuje   tonoucí, až těch   zachráněných je stovka, ale   situaci mu komplikuje regulace   milované řeky a nebezpečí.   že regulaci těch   zachráněných rovná stovka   nebude.

Bývalý převozník se   brání regulaci své   milované řeky spíše jen z   marnivé touhy dosáhnout   počtu sta zachráněných   tonoucích, kteří v   záhybech jejích meandrů   hledají poslední   rozloučení se světem.   Stává se tak komickou   figurkou, která se brání   pokroku (Povšimněme si   přitom, že se píše rok   1942 a že to tedy nejsou   žádní komunisté, kdo se   dopouští ekologických škod   ve jménu pokroku lidstva, jak   se dnes tvrdí!). Jeho známý   profesor mu dokonce vyčítá,   že se tím vzpírá   pánubohu! To je velice milé:   tím je totiž nepřímo   řečeno, že lidstvo je   vlastně bohem a kdo mu   odporuje, ten tudíž odporuje   samému Bohu! To je však   velice škaredý a velice   choromyslný projev nadutého   anthropocentrismu! - A dále:   inženýr Pánek promlouvá do   duše labilnímu účetnímu   majícímu sklony k   sebevraždě, že prý   "muž se nemá bát   pracovat a musí se rvát se   životem". To je také   velice pochybné: 1.)   zaměstnání účetního je   přece také práce, 2.) copak   je život náš nepřítel,   že se s ním musíme prát? -   Přímo hrůzostrašně   vyznívají potom inženýrova   slova, že "zregulujeme   nejen řeku, ale i všechen   život". To už zní jako   výhrůžka a jsou to,   lidužel, i slova prorocká,   jejichž obsah se do puntíku   naplňuje. - Celý film je   jedna velká humanistická   odpornost. Nezachraňují ho   ani některé dobré hlášky.   Pan Ryba je vposled   nedůsledný: zachraňuje lidi   před utopením, čímž si   zároveň pěstuje i ničitele   posledního koutku divoké   přírody. Měl by jako Timón   Athénský spíše lidem hlavy   pod vodu strkat.

Někdo zachrání člověka od   utopení a je slavný a píše   se o něm. Ale pan Ryba (   Vlasta Burián), ten si   počká až z vody vytáhne   toho stého. Ale má na mále,   když mu inženýr chodí za   dcérou a ještě jej snad   připraví o živobytí. Zde   jde o agitku z doby   válečného běsnění, pan   Ryba je proti regulaci řeky,   komunisti si na regulaci   počkali ještě 6 roků...

Převozník a jeho obliba a   záliba v zachraňování   nechtěně tonoucích, nebo   těch co se chtějí utopit a   nakonec ten stý je sám   zachráněný on sám. Tady je   to ještě Burian.

Film je opakován poměrně   často v televizi a je na něm   znát zub času, ale na druhé   straně přináší   potěšení z výkonů herců,   kterých by si měl každý,   kdo se považuje za spjatého   s českou kulturou, vážit.   Konečně přináší i   trakřka dokumentární   záběry na město Bechyni a   Lužnici.

Nie je to typický film Vlasty   Buriana, v ktorých zväčša   ako komik rozdával vtip,   radosť a dobrú náladu, ale   napriek tomu je to celkom   zaujímavý a dobre   spracovaný film s   prihliadnutím na obdobie, v   ktorom vznikal. Napriek tomu   obdobiu som na rozdiel od   niektorých komentárov   nevidel žiadnu súvislosť s   Treťou ríšou, ba ani s   politikou vôbec. Aj v   dnešnej dobe sa človek musí   podvoliť rôznym rozhodnutiam   (výstaba vodného diela,   atómovej elektrárne, či   stavba dialníc), ktoré   prináša život a nemožno to   zvalovať na politickú   situáciu, aká momentálne   je. V tomto filme hral Vlasta   Burian trochu inú rolu, ako   sme u neho zvyknutí, no   napriek tomu dokázal, že je   všestranný herec, že   dokáže zahrať čokoľvek,   nielen bláznivé role a   pritom veľmi dobre. Celkom   dobrým výkonom ma prekvapila   Marie Štrosová-Steinerová v   úlohe Rybovej dcéry Anči a   taktiež ma nesklamal môj   obľúbený herec Jaroslav   Marvan v úlohe starostu.

Milá, pohodová komedie plná   různých gegů - to je   prakticky vždy stejné   hodnocení Burianových   filmů. Ař je čím je,   vždycky je z toho dobrá   podívaná.

Jeden ze slabších Burianových filmů.
Vážím si herectví Vlasty   Buriana, ale znáte to - i   mistr tesař se někdy utne a   tak i sebelepší herec občas   natočí film, který není   nic moc. Patří k nim Ryba na   suchu. Nemůžu říct, že je   vyloženě špatný, ale také   to není ona typická   burianovská komika plná   vtípků a gagů, na které   jsme zvyklí. Na druhou stranu   - film vznikl za války a   zřejmě asi i s ohledem na   nelehkou dobu nebylo tolik   možné se   "odvázat".   Předchozí komentář   přirovnává děj k   propagandě Třetí říše.   Tohle opravdu neumím   posoudit, ale souhlasím s   poněkud přitaženým   momentem, kdy si dcera Ryby   bere inženýra a nevidíme ho   na práci ani sáhnout.   Těžko říct, když pominu   tento nepříliš výrazný   fakt, po celkové stránce je   film takový unavený a bez   jiskry. Burian jako by zde ani   nebyl ve své kůži.

Já Vám ten film nechci zprotivit........
......... ale vidím v něm   jednoznačnou jinotaj na   podporu Třetí říši! Pan   Ryba si dlouhou dobu žije v   naprosté idyle(Česká   republika v době míru). Pak   přijde rána z čistého   nebe! Na řece se bude   regulovat! Všichni se Rybovi   posmívají, ale jen on vidí   hrozbu. Vidí ztrátu své   milované zalesněné řeky,   ztrátu a zohyzdění svého   nejmilovanějšího! Ale   nakonec se s tím vším   smíří, uzná rady pana   profesora, že vše je z vůle   Boží a proto nemá cenu   klást zbytečný odpor. A k   tomu všemu ještě Ryba   poplácává inženýra -   snoubence své jediné dcery -   po ramenou, který má na   starosti regulovat. Ryba ho   úplně přijme a začne se   ním přátelit, aniž by   zatím viděl jedinou lopatu v   zemi. (Smíření se s   připojením ke Třetí   říši naprosto a bez   boje...)

Tento film natočený za   protektorátu není špatný,   ale taky ne zcela dobrý.   Nevěrohodné herecké výkony   a přehrávání kvalitu   příběhu snižuje. A chybí   mu onen vtip, který nalezneme   v jiných snímcích s Vlastou   Burianem.