Plavecký mariáš

Skvělý film.
Film o tom ,jak se dříve   dopravovalo dřevo na pilu a   také jak staří,které už   mnozí odepsali,si dovedou   poradit.Skvělé výkony   herců,kteří dnes jsou jen v   těch filmech.Politiku ve   filmech nehledám.

Na Štrachovci dřevo leží...
Kdo z nás, kteří rádi   sledujeme pamětnické filmy,   by neznal tuto hlášku, kolem   které se vlastně točí   celý děj budovatelského   filmu 50. let. Ano, byl   poplatný své době, agitací   se to tam jen hemží, ale   zároveň hodně vypovídá   dnešním generacím o   poválečné, tolikrát   zubožené zemi a lidech,   kteří se poperou s   přírodou navzdory těžkým   podmínkám. A opět   vynikající herectví J.   Marvana, J. Plachého, K.   Fialové, G. Nezvala, R.   Vrchoty a jiných - spolu s   úžasnou přírodní   scenérií- oddechový film o   již zaniklém vorařském   poslání.

Na tenhle postarší film o   dnes už prakticky neznámém   řemesle - vorařině a   vorařích se vždycky ráda   podívám. Je to úsměvný   příběh o partě dědků,   kteří ale dokážou spoustě   mladých pořádně vytřít   zrak. No a samozřejmě   excelentní výkon pana   Marvana!!!

Vynikající komedie o tom,   jak kdysi fungovala přeprava   dřeva z lesa na pilu a také   o tom, jak to tenkrát bez   moderní techniky nebylo   lehké. Vynikající herecké   výkony, hlavně pana Marvana.

Dost pekny filmek o starych   vorarich,kteri chteji aspon   jeste jednou pomoci.
Nikdo jim moc neveri,ale   jsou to stari koumaci,kteri si   dokonce dokazou poradit i s   vodou,ktera netece.
Vyborny herecky koncert   J.Marvana.

Agitace příšerná. Ale asi   tak žilo. Naproti tomu je to   ukázka, že je třeba se   učit řemeslu, dokud je od   koho. A cesta vorařů po   vodě je ukázkou krásného   kusu přírody.

Jaroslav Marvan, málokdy   zklame věrného fanouška   svých filmů, ač dříve   většinou hrál samé   generální ředitele,   doktory, profesory, později   staré dědky a všechno mu   většinou šlo, protože to   byl pan herec. Ve filmu hraje   starého voraře, což u nás   se již nikde nevidí.

Mohu jen potvrdit předchozí komentář.
Předchozí komentář   krásně popisuje místa   natáčení tohoto klasického   filmu z prostředí party   vltavských vorařů. Dějově   mě sice až tak nezaujal, ale   má úžasnou hodnotu de facto   dokumentační. Vždyť mnohá   místa zde zachycená navěky   "schramstla"   Orlická vodní nádrž.   Prostředí, kde se   natáčelo, je tak zachyceno   na vzácných záběrech a to   dělá film samo o sobě velmi   cenným. Rovněž tak   nahlédnutí do způsbu   života vorařských part   vychází ze skutečných   vzpomínek pravých vorařů,   jejichž řemeslo a kouzlo,   které v něm spočívalo, jim   vyrvala stavba vltavské   vodní kaskády. Nejsem   odpůrce budování přehrad,   ale pro tyto lidi to musely   být hrozné chvíle, když   jim bylo odebíráno to, pro   co žily celé jejich generace   a co bylo jejich smyslem   života. S nostalgií a i   smutkem se na film ráda   podívám, kdykoliv se objeví   v TV.

Pre mňa neznámy film a   určite som rád, že som si   ho mohol pozrieť. Určite   nedosahuje špičkovú kvalitu   ako väčšina filmov s J.   Marvanom, ale rozhodne patrí   k zaujímavým a je vzorom pre   mladých, ako by sa mali   stavať k problémom doby, v   ktorej žijú. Bohužiaľ,   dnes každý na všetko   kašle. Kto vidí v správnom   konaní propagandu, vidí   povrchne!

Aby se žába napila....
Když se žába napije   můžeme plavit. Co ? Kdo ? A   proč ? To se dozvíte   zhlédnutím poctivě   udělaného filmu ze začátku   50tých let se vším co k   tomu patřilo.

Plavci
je hezké,že televize   nezapomíná úvádět tyto   díla minulosti i když   zavání silně komunistickou   propagandou.nicméně si   myslím,že jde o zdařilý   snímek.Člověk si u   takového filmu odpočine a   né,že pak ulehá a jde mu   mráz po zádech jako je tomu   u lecjakého filmu americké   provenience.Díky za tyto   dílka minulosti.jde o film   kde to hýří hereckými   skvosty.tento film byl   natočen ještě před   napuštěním Orlické   přehrady a tak nám   připomene krásy řeky   Otavy.Film se nahrával u   řeky Otavy pod vrchem Svatá   ANNA kde bydlel starý   Váňa.za řekou je obec   Štědronín a statek(dnes jen   jedna budova kde v   současnosti sídlí   rybářský svaz) který je i   dnes možné   navštívit.Mezmizel pod   hladinou a je stále k   vidění.Vaziště se   nachází proti proudu cca.1km   na ostrohu.Snímky z obce byli   pořízeny v obci Varvažov a   lom jako ve spoustě jiných   snímků byl pořízen v dnes   již neexistujícím lomu v   Praze v Prokopském   údolí.Rozhodně jsem   rád,že tento film existuje a   tak doporučuji jeho   shlédnutí.Rozhodně by bylo   dobré opravit,že se nejdná   o Vltavu nýbř o   OTAVU.Posldní snímek ve   filmu je pořízen pod hradem   Zvíkov od restaurace U   SMRTU"která dnes již   také neexituje a pokud ano   tak pouze pro odvážné   potápěče.

Obsahově sice komedie ale   především dost brutální   agitka věrně poplatná době   svého vzniku. Naštěstí ale   výborné výkony našich   předních herců tenhle film   dokážou vytáhnout z   propagandistické šablony a   obsahového marasmu. Vedle   Jaroslava Marvana excelují   další bardi Eman Fiala a   Jiří Plachý v rolích   agilních důchodců a krásu   tomu dodali tehdy mladí   Robert Vrchota a Květa   Fialová. Mihne se dokonce i   Jiří Sovák. Takže když si   člověk odmyslí ty   "angažované"   dialogy (nevyhnuly se ani   dětským postavám) je to   nakonec filmařsky i herecky   velice solidní film.

A jak by to mohl být krásný   film bez těch politických   canců, za které strhávám u   každého filmu, není-li   přímo o politice. Nádherná   česká krajina a poctivě   provedená práce. Jak   dřevařská, tak filmařská.

Není to tak zábavná komedie   jako některé s J.Marvanem   ale pořád je to dobrá   stará klasika na kterou se   nechá pohodově   koukat.J.Marvan byl PAN HEREC.

Tento film pro pamětníky   nepatří mezi Marvanovy   zdařilé filmy, až příliš   propagandisticky zaměřený,   plno strany, dějové   příliš nebyl. Prostě   běžný průměr, ne   příliš povedený.   Zajímavé jsou záběry z   plavení vorů, jednoho z   povolání, které zaniklo.   Ani komediální ráz mi ve   filmu chybí, spíše je to   pro uvědomělé soudruhy.

Snad jen herecké obsazení,   kamera a hudba tento film   dělají koukatelný, jinak je   to slátanina. Opět   budovatelská úderka,všichni   vykasané rukávy a jdeme   splavovat dřevo, které náš   průmysl tolik potřebuje. K   tomu si zahrajeme na lásku a   zazpíváme si.Na odpočinek!

Hrůza!
Na tomto filmu je mi všechno   odporné. Místo smíchu, jak   by bylo lze očekávat od   avizované komedie, jsem   naopak zase jednou zděšeně   přihlížel, čeho všeho je   chorá lidská psychika   schopna. Nejenže to je   plytká komunistická agitka,   současným smířlivým   žargonem eufemisticky   nazývaná   "budovatelská", ale   vyskytují se zde i hrubé   technické chyby, jako např.   špatné nasvícení. Herci a   herečky, kteří se   zúčastnili této   monstrózní ukázky   filmového nevkusu a   všelidského blbství, se u   mne zcela odpravili: jako   lidmi jimi pohrdám. Já bych   tedy některé věty nevyřkl,   ani kdyby mě nutili; radši   bych šel "k   lopatě". Mnohé   naznačil už úvodní   nechutně antropocentrický   proslov o tom, že po   přírodní pohromě musí   lidé přispěchat přírodě   na pomoc. Jako kdyby se bez   nich nic neobešlo - a jako   kdyby právě bez nich nebylo   na světě lépe. Ale jaká to   má být pomoc od lidí,   kteří sami jsou tou   největší přírodní   katastrofou? Vichřice   polomila les a lidé   "pomáhají"   přírodě tím, že jako   hyeny vrhnou se na kosti   popadaných stromů. To je   jejich "pomoc". Při   svážení klád po vodě   přitom neváhají   kolektivisticky zapojit celou   ves a dokonce soudružsky po   vzoru Ruska "poručit   přírodě" odvážným   inženýrským řešením,   když neprší a stav vody v   řece je nesplavný.   Optimismus pokrokového   lidstva však za sebou   zanechává jen zničenou   zemi, což je shodou   okolností, recte   zákonitostí, i případ   samotného natáčecího   místa. Zmije se zde běžně   a chladnokrevně ubíjejí a   ušetření jednoho stromu, v   jehož větvích má hnízdo   pěnkava, výsledný dojem   nezachrání, spíše podtrhne   celkovou obludnost tohoto   propagandistického filmu.