Komentáře k filmu Anna proletářka
Počet komentářů k filmu: 10
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 29.7.2016
Chci se vymezit proti názoru, že film hodnotím jen podle názvu. Viděl jsem film asi tak 6x až 10x. V dobách reálného socialismu a když se blížilo výročí únorových událostí, si vždy ČT našla místo. V té době jsem žil téměř 40 let, ale nehodlám se s nikým dohadovat, když budu tvrdit, že dnešní život se nedá srovnat s dobou vlády komoušů, kteří mysleli jen na sebe a kdo netáhl s nimi, dostal se na vedlejší kolej. Mám svoje osobní zkušenosti s STB a jejich jednáním a vyhrožováním. Samozřejmě Josef Bek a Marie Tomášová v hlavních rolích odvádějí dobrou práci, oba patří k mým nejoblíbenějším, ale nemohu zkousnout ideu příběhu. Život za první republiky je ve filmu podán jenom z pohledu autora románu Olbrachta a režiséra - bolševika Karla Steklého.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 23.6.2012
Podíval jsem se po mnoha letech na film a musím uznat, že herecké výkony Josefa Beka, Jany Dítětové i dokonce Libuše Pospíšilové jsou obdivuhodné + velké davové scény, které se určitě netočily, že zaměstnanci z podniků museli povinně se zůčastnit filmování...
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 25.1.2011
Hrozné, bezdějové, statické, když to vypukne, tak film končí. Nikdy více. Takovéto agitky nebrat ani náhodou.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 23.7.2011
Názor na tento film může být různý, ale je zajímavý, protože je současně svědectvím doby a též režijních a hereckých schopností, jinak uznávaných uměleckých individualit.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 10.6.2016
Dle mého názoru, ti, kteří film hodnotili,jej mnozí známkovali jen podle názvu :o), a zřejmě jej neviděli. I když je opravdu hodně poplatný době po válce - přesto má v sobě i hodně pravdy, a při jeho sledování zjistíte, že se až tak moc v některých věcech nezměnilo. Navíc je film dobře herecky obsazen, a tak ho i přes jeho vysoce politické zaměření beru jako ztvárnění románu Ivana Olbrachta, a vidím v něm poměrně často odraz dnešní doby....MHCB
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 27.3.2009
Román Anna Proletářka byl napsán v roce 1928. Jeho filmová podoba vznikala v roce 1952. Tedy film vznikl s odstupem bezmála 25 let. Filmová interpretace příběhu románu je určitě jiná, než autor zamýšlel. My dnes máme opět jiné životní zkušenosti, než měli filmová tvůrci či i filmoví hrdinové. Film je téměř karikaturou dělnického boje za spravedlnost. Dnes už snímek vnímáme jako něco ironického. Tak může být vnímán i náš současný život za padesát let.
Film se snažím hodnotit z více hledisek. Ke kladům patří jistě výprava a herecké obsazení. Film jinak pokládám za spíše hloupý, ale rozumím tomu, proč vznikl.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 4.8.2022
Zfilmovaný román literárního autora Ivana Olbrachta je vlivem kruté stalinistické doby spíše terčem nenávisti, ale dá se říct, že z uměleckého hlediska neoprávněně, neboť se dějově nejedná o nic jiného, než touze obyčejných lidí po lepším životě, za který se rozhodli uspořádat revoluci. Za půl století se tak dělo opět a to pod názvem Sametová revoluce. Před bolševickou revolucí to bylo národní obrození. V tomto příběhu je vznesena nafrněnost a nenávist buržoazní společnosti k obyčejným lidem, kterým už ale došla trpělivost. A jak se dobově uvádí, tímto příběhem vstoupil do povědomí nový hrdina. Dělník, bojující za socialistické ideály. Ano. Za socialistické. Ne stalinistické, s čímž si to mnohý spojuje. Ivan Olbracht jako ukázku dělnického utrpení použil venkovskou dívku, která přijela do Prahy se živit jako služebná právě do buržoazní rodiny. A zle se jí vedlo. Ale ještě předtím se seznámila se slévačem, což byl právě onen dělnický symbol, který se za ní postavil. Ve své podstatě nic víc, nic míň. Dějově tu máme obě strany barikády a jak se vše politicky vyvíjí, až do vypuknutí oné revoluce. Příběh je samozřejmě fikce, ale poukazuje na obraz doby. Boj za lepší zítřky, ve které každý věřil. Proto je hlavní postava dělníka stále usměvavá. Jednou větou se tedy jedná o politický ideový snímek pojednávající o příčinách a důsledcích přes vývoj až po vyvrcholení. Závěrečná scéna už byl typický politický obraz spokojenosti v komunistické éře, který se používal hojně. Marie Tomášová, u které se jednalo o první filmovou roli, a již zkušený Josef Bek v hlavních rolích předvedli co měli a to pro daný účel stačilo. O politických dvacátých letech stranickýma očima samozřejmě postupně vzniklo snímků více, které však upadly v zapomnění. V povědomí zůstal jen ´Dvacátý devátý´ (1974).
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 14.7.2009
na svou dobu i z odstupem let od knihy a dobu vzniku dost dobré změřeno na pracující lid vcelku to ušlo sic kino ze školou
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.6.2016
Anna proletářka (1952)
Skvělý a pravdivý film s úžasným Josefem Bekem v hlavní roli! Jasně v tom vidím obraz dnešní doby, chování mocenských špiček, jejich přisluhovačů a jiných vykořisťovatelů (jeden příklad z mnoha viz. novodobé otroctví)!
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 4.9.2011
Před mnoha lety povinně,dnes spíše ze zvědavosti skoukaný filmík,který jsem ,jako dítě školou povinné, dost dobře ani nemohla pochopit.Pokud si odmyslíme politické pindy,takje to normální filmík pro pamětníky.(MIMOCHODEM-NĚKTE RÉ SLOVNÍ PERLY SEDÍ I NA DNEŠNÍ DOBU- jako ty ve vile dr.Kramáře-"To je v pořádku.Cesta k srdci vede žaludkem.Dejte jim peníze,vily,auta,posaďte je do správních rad,nechte je zbohatnout a ona se jim ta socializace sama vypaří z hlavy".Cosi povědomého s dnešní dobou na mne dýchlo po těchto slovech a zcela určitě nelze tendle filmík zařadit do odpadu.V roce 1952,kdy vznikl, herci vskutku perfektně předvedli nadšení lidu z roku 1920.Kdyby tito lidé tušili co z toho jejich nadšení vznikne-ale to dnes už netřeba komentovat.
Poznámka: Komentáře jsou řazeny podle počtu dosažených bodů jednotlivých členů, kteří je psali. To znamená, že čím více bodů má člen, tím je jeho komentář výše.10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film