Cargo

K tomuto filmu mě přilákal   pouze Brühl jako herec,   který nejen dobře vypadá,   ale vybírá si i zajímavé   projekty (jen už je načase,   aby se vyhrabal ze škatulky   milých hochů). Bohužel to,   co na začátku vypadá jako   průměrný horor se postupně   rozplizává ve slaboduché   podobenství o vině a   vykoupení. Děj se vleče,   jeho natahování nezvyšuje   napětí ale nudu. Vážně   nemám ráda, když režisér   dělá z diváků idioty. Ať   už tím, že jim servíruje   rádoby tajemno a   nesrozumitelno (za nímž se   skrývá pouze neschopnost   cokoli tajemného a   srozumitelného vymyslet) nebo   potřebu závěrečného   polopatického vysvětlení v   podobě Piety. Snímek se   vyznačuje řadou   samoúčelných „okras“,   které plní asi stejnou   funkci jako přívěsky na   mobil - „strašidelné“   kresby, neustálé dotazy na   to „co je tam dole“ (ne,   není to černá díra nebo   hvězdná brána, ale docela   obyčejní nelegálové),   sugestivní otázka kapitána   proč si nemůže koupit   africkou čokoládu,   psychotické epizody   námořníků a jejich   následné zmizení   (zůstává po nich jenom   stará bota – v tu chvíli   už se definitivně   dostáváme do ranku parodie).   Jak hlavní hrdina dojde k   poznání, že kapitán nechal   zlikvidovat svého syna vědí   bozi. Každopádně čekání   Dlouhého Johna Silvera na   černou známku mi přijde cca   stokrát napínavější. V   koktejlu všech výše   zmíněných hloupostí jsou   kiksy jako je jihoamerický   ara ararauna mezi papouchy z   Afriky opravdu už jen   drobnost. Pane Bože, Danieli,   proč si lezl do něčeho   takového?