Rozhovor: Tomáš Vorel o své graffiti trilogii … část ČTVRTÁ

Čtvrtá ze čtyř částí rozhovoru s režisérem trilogie Gympl-Vejška-Džob, která je už komplet ke zhlédnutí na Netflixu.

 

FDb: Dva dny po dokončení Vejšky zaplavila některé lokace povodeň. Obešlo se natáčení i Gymplu a Džobu bez větších zádrhelů? 
Tomáš Vorel: Každé natáčení má své zádrhele. U Vejšky to byla povodeň, ale natáčecí plán to neohrozilo, vše jsme stihli v termínu a rozpočtu. Naopak u Džobu jsme nic nestihli, natáčení se protáhlo o půl roku a o dva miliony. Jeden zádrhel za druhým:
- povodeň pod Barranďákem, takže místo, kde se točil Graffiti Jam, bylo týden pod vodou.
- rekonstrukce Smíchovského nádraží, takže jsme museli natáčení přesunout do DEPA Michle. Tam ale začala probíhat rekonstrukce kolejiště, takže sprejovací scény se místo v září natočily až v únoru.
- nepustili nás do Berlínského metra, tak jsme zkoušeli Pražské metro. Tady ale nechtěli povolit přelepit žlutou fólií jejich vagony. A vůbec nás do metra nakonec nepustili, že jsme jim prý zničili při Vejšce stanici Smíchovské nádraží.
- Mádl zrušil listopadové dotáčení filmu, neb odjel s Vlnama do USA, takže Džob byl dotočen až v březnu. Džob byl nejkomplikovanější a realizačně nejtěžší film mé kariéry.

Říkal jsi, že o pokračování Gymplu a Vejšky si řekli lidi sami. U kterého filmu, úplně libovolného českého (kromě tvých vlastních) nebo zahraničního, bys ty sám uvítal pokračování, které zatím nebylo natočeno?
Uvítal bych pokračování filmu, který zatím nebyl nikým natočen. 

Mimochodem, pořád se ti ještě zdává, že jsi ve škole a píšeš písemku?
Ano, tenhle sen se stále opakuje. A ještě opakuje ten, že nestíhám natočit nějaký záběr, hledám svého pomocného režiséra, který někam odběhl nebo asi už točí s jiným režisérem. Tak křičím na produkční, která ale také není na place. Náhle i herci odcházejí, štáb se vytrácí, nikdo mě neposlouchá, sedám na zem a pláču, že tehle film už nedotočím ...

Znáš datum narození Kocourka a Kolmana?
Ty jo, to mě nikdy nenapadlo, kdy se vlastně kluci narodili! Vypátrej to. Nebo ať to vypátrá čtenář tohoto rozhovoru …

Říkal jsi, že ses s graffiti seznámil v osmdesátkách nebo v devadesátkách a pořádně jsi nevěděl, co si o nich myslet. Jestli to třeba nejsou nějaké šifry nebo tak. Já sám jsem se s graffiti poprvé seznámil v devadesátkách, kdy místní průšvihář se svým kámošem během jednoho dne pomalovali několik objektů, včetně naší garáže, na kterou napsali dodnes viditelný nápis „SKULL“. Možná je to jenom jedna z „urban legends“, ale říkalo se, že když je policajti chytli, mlátili je mokrým ručníkem, aby se přiznali. Ty jsi taky jednou musel jít na policii v souvislosti s graffiti vypovídat. Atmosféra tam ale určitě byla o poznání přátelštější …
Ze začátku jsem netušil, o co jde, protože na předvolánce bylo "podat vysvětlení". Policejní komisař mi sdělil, že nejmenovaný televizní divák na mě podal žalobu, že prý jsem někde rozhovoru vyprávěl, jak jsem v rámci příprav na film chodil se sprejerama na vlaky a že jsem se dopustil vandalismu. Tak jsem komisaři musel dosvědčit, že já jsem nesprejoval, že jsem jen kluky při sprejování sledoval, jako inspiraci pro natáčení.

Před natáčením Gymplu ses zúčastnil writerské noční akce. Četl jsi knihu Tomáše Houšky Graffiti Rules. O writerské komunitě jsi natočit tři filmy. Na scénáři ke každému z nich jsi postupně spolupracoval s Pavlem Noskem, Pastou Onerem a se Sany, kteří tuhle komunitu dobře znají, protože jsou nebo byli její součástí. Řekl bys, že lidem z téhle komunity už plně rozumíš? 
Nerozumím tomu do detailů, ale cítím to stejně. To nebezpečí, neustálé ohrožení, že když něco vytvoříš, tak tě bude někdo pronásledovat a trestat ... Ten útěk před civilizací, před schématem, před konvencí. Běh po střechách, v tunelech, v podchodech. To jsou přece ta Stínadla v nás, to klukovské dobrodružství! Kdysi jsem měl od Foglara souhlas, že natočím "Stínadelskou trilogii". To se mi už ale nepodaří, licence propadla. Ale natočil jsem místo toho "Sprejerskou trilogii".

 

 

Kdo konkrétně vůbec vlastně vymyslel ten slavný tag RHS?
Pasta+Dick+Bros. Seděli u plastového stolu a klíčema ryli písmena. Pak Pasta řekl: "Tak to máme. Bude to RHS"  Já na to: "A co to znamená?" A Dick řekl: "třeba Rohlík Houska Salám".

A jak to bylo se slavnou scénou z Gymplu „Už jsi někdy viděl takovej most“?
Scénář jsme psali ve třech: Houška, Nosek, Vorel. Kolektivní brainstorming. Takže kdo co přesně vymyslel, už nedohledáme.  Ale všechny dialogy a scény vycházely z realných životů. Někomu se staly či byly vyslyšeny a zaznamenány. Moje filmy jsou vlastně takové dokumenty své doby.

RHS graffiti z Gymplu je dodnes k vidění na Smíchově, stejně jako, jak jsi řekl, ve stanici metra Smíchovské nádraží je viditelné graffiti z Vejšky. Kde je po Praze podle tebe místo, kde jsou nejvíc cool graffiti? 
Jděte se podívat do kostela sv. Michaela. Tam teď má Banksy docela cool graffiti.

Tvoje trilogie Cest ukazuje krásy vesnice a přírody. Tvoje graffiti trilogie zase demonstruje, že ani město není vůbec špatný. Říkal jsi, že Cesta domů měla být v podstatě vrcholem tvojí tvorby. Vnímáš to i na základě toho diváckého úspěchu tak, že se jím stal spíše Džob? 
Cesta domů je vrcholem mé tvorby lesní, romantické, přírodovědné. Džob je vyvrcholením tvorby městské, technokratické. Tím vrcholem nemyslím divácký úspěch či přijetí kritikou. Je to spíše vrchol mého úsilí a energie, kterou jsem do těchto filmů vložil.

Říkal jsi, že máš už napsaný další scénář, který se zabývá koronavirovou pandemií. Můžeš o něm prozradit něco víc? 
Covidismus považuji za zlomové období naší země, naší planety. Zasáhlo to každého, i já to dodnes nosím v těle i v hlavě. A jsem přesvědčen, že se s tím jako lidstvo musíme vypořádat a zmapovat to, co se to, k sakru, vlastně dělo? A já se tím vypořádám tak, že o tom natočím celovečerák Instalatér v lockdownu.

Před pandemií ses otužoval a sledoval Wima Hofa, ale po prodělání covidu-19 máš se studenou vodou trochu problém. Přesto, což takhle realizovat nějaký otužovací film? Například Bába z ledu (recenze) ukázala, že to může v pohodě fungovat …
Já lezu do zamrzlých rybníku od šestnácti let, takže jsem tam lezl ještě v dobách, kdy Wim Hof seděl za ústředním topením. O Vánocích jsem plavával s Branickými otužilci ve Vltavě. Ale po covidu se něco zlomilo a už nedokážu tak v pohodě fungovat. Ale Bába z ledu je dobrý otužovací film. Tak proč točit nějaký další?

Sleduješ současný český film? 
Sleduji sporadicky. Tedy spíše spora, než dycky. Nejlepší české filmy, co si teď v rychlosti vybavím: Kráska v nesnázích, Štěstí, Fotograf, Kobry a užovky, Amerikánka ...

 

PRVNÍ ČÁST ROZHOVORU JE K DISPOZICI TADY
DRUHÁ ČÁST ROZHOVORU JE K DISPOZICI TADY
TŘETÍ ČÁST ROZHOVORU JE K DISPOZICI TADY

 

RECENZE FILMU GYMPL JE K PŘEČTENÍ TADY
RECENZE FILMU VEJŠKA JE K PŘEČTENÍ TADY
RECENZE FILMU DŽOB JE K PŘEČTENÍ TADY

 

FOTO: IMDb