Rozhovor: Tomáš Vorel o své graffiti trilogii … část TŘETÍ

Třetí část rozhovoru s režisérem filmu Džob, který navazuje na kultovní Gympl a Vejšku a který je rovněž k vidění na Netflixu.

 

V podstatě v každém tvém filmu se vyskytují postavy s reálným předobrazem. Znamená to, že zkusit si natočit horor, sci-fi nebo fantasy tě nikdy nelákalo? 
Já přece dávno točím filmy, které jsou fantasy nebo hororové, třeba film Skřítek. Takže mě tyhle přesně definované žánry nijak nelákají. Moje filmy jsou nadžánrové.

Já Skřítka beru spíše jako ukázku magického realismu. Nicméně, má teda i matka Kristýny Kolmanové, kterou v Džobu hraje Vilma Cibulková, konkrétní reálný předobraz?
Ano, moje tchyně.

A co třeba jednou místo filmu natočit seriál nebo minisérii?
Jo, to jo, ale musel by to být zároveň celovečerní film. Celovečerák pro kina, to je základ tvorby. Nemůžu už jít pod tuto laťku. 

Je víc scénářů, které jsi napsal, ale nakonec se nerealizovaly. Čistě teoreticky, kdyby se nějaký z nich dostal k jinému českému režisérovi, který by řekl, že se mu ten scénář líbí – například ten o česko-americkém manželství, že sežene producenta, ale že ho chce režírovat sám. Souhlasil bys?
Jo klidně, kdyby mi ten režisér sednul a kdybychom se mentálně propojili. Třeba se někdo takový najde.

Zpátky ke graffiti trilogii. Gympl byl údajně promítnutý i v Jihoafrické republice. Jak k tomu došlo a máš info o tom, jak ho tam přijali?
O tom nevím, že se promítal v Jihoafrické republice. Promítal se na různých festivalech, třeba v Syracuse v USA a tam ho bouřlivě přijali. Mádl a Junior tam tenkrát byli za hvězdy a všechny americké fanynky jim ležely u nohou. Zeptej se jich.

Svého času jsi uvažoval o tom, že by Kolmana v Gymplu hrál Danny Sidon, ale nepřesvědčil herecky. Nakonec se objevuje ve scéně, kde probíhá malování školy. Roli dostal Jirka, protože na tebe v rámci konkurzu zařval jako nikdo, a taky tě v rámci konkurzu poslal někam. Byl ještě někdo, o kom jsi tenkrát seriózně přemýšlel, že bys mu roli Kolmana svěřil?
Na konkurzu byly tehdá desítky kluků z DAMU, Konzervatoře i z ulice. Ale všichni byli takoví slušňáci a buď se styděli, nebo přehrávali. A Mádl se do toho hned trefil. Asi proto, že je neherec a nemá zábrany. Nepamatuju se nikoho, kdo by mu na konkurzu konkuroval.

Jirka Mádl říká, že právě při natáčení Gymplu se rozhodnul, že se chce herectví věnovat. Sledoval jsi průběžně jeho kariéru? Co dobrého bys o něm řekl?
Každou svou roli bere z gruntu. Úplně se převtělí do postavy, změní účes, masku, mimiku, chování ... Je pokaždý někdo jiný. Třeba toho zmrda v Ulovit Miliardáře odvedl vskutku nechutně.

 

 

Jirka Mádl i Junior si zkoušeli před natáčením Gymplu malovat graffiti u tebe v Braníku na baráku. Nepřemýšlel jsi tehdy o tom, že by sis to, co namalovali, na zdi nechal?
Pamatuji to místo, kde Mádl namaloval svůj první CoolM (viz foto). Je to sice schované pod novým nátěrem domu, ale dá se to prý odstranit a restaurovat. Až bude Mádlovi padesát, tak jeho nápis odhalím.

Ve Vejšce je replika „Po filmu Gympl maluje každej toj.“ Váhal jsi dlouho, jestli ji ve finálním sestřihu nechat? Jestli není až příliš „meta“?
Já mám rád tyhle zcizováky a odkazy. V Džobu snad také něco takového je? Nebo není?

Ve Vejšce jsi v jedné scéně v souvislosti s postavou Dariny uvedl svoje vlastní telefonní číslo, na které ti lidi dodnes píšou, protože si myslí, že patří Darině. Chceš takovým lidem něco vzkázat?
To je marné něco vzkazovat. Je pro mě šokující, v jaké iluzi diváci žijí, v jaké iluzi žije celé lidstvo. Je marné jim říkat, že Darina Rolfová neexistuje, že to není děvka. Že je to herečka Marie Kružíková, která si vzala Filipa Renče a mají spolu dítě.

Vejška má jenom 75 minut. Přitom Pasta Oner ti musel vyprávět spoustu neuvěřitelných zážitků. Vzpomeneš si na nějaké, o kterých sis třeba zpětně říkal, že jsi je měl do filmu taky dát? 
Teď už si nevzpomenu, ale je pravda, že jsme měli s Pastou na scénáři více pracovat, aby film byl delší a hutnější. Ale Pasta byl netrpělivý, psaní se mnou ho tolik nerajcovalo. Chtěl raději malovat obrazy. Takže jsme po roce psaní scénář Vejška uzavřeli a já začal točit. Ale chtělo to psát aspoň dva roky.

Pasta Oner se zúčastnil i výstavy EXPO v Šanghaji, ale kvůli práci na Vejšce byl z writerské komunity exkomunikován, protože to bylo bráno tak, že se zaprodal komerci. Máš informace o tom, jestli ho vzali zase zpátky?
Ale tohle se stalo už po Gymplu, kdy Pasta a Dick byli exkomunikováni, že se zaprodali komerčnímu filmu. Čelili tomu i SuperCroo a Vladimir 518. To je osud všech subkulturních umělců. I já jsem tím kdysi prošel. Jako herec divadla Sklep, jako autor nezávislých amatérských filmů. I poté, co jsem začal natáčet celovečerní filmy, se ode mne mnoho lidí odvrátilo, že jsem komerčák, že prý nejlepší věci jsem natočil jako amatér. V jednu chvíli se ale člověk musí rozhodnout, jestli zůstat underground, nebo se vystřelit do oblak.

Ani producent, ani Česká televize tenkrát nechtěli, aby sis na Vejšce dělal sám kameru, přestože jsi měl i z tohohle úhlu pohledu za sebou Cestu do lesa (recenze). Jak se ti je tenkrát povedlo přesvědčit? 
Řekl jsem jim, že kameru budu dělat já, jinak ať si hledají jiného režiséra.

V době, kdy sis začínal na svých filmech dělat sám kameru, bylo ještě docela obvyklé natáčet letecké záběry z vrtulníku. Poštěstilo se ti to někdy?
Ne, z vrtulníku jsem nikdy netočil, protože to tehdá stálo statisíce. První záběr z dronu jsem natočil až ve Vejšce. Já spíš preferuji dvanáctimetrový jeřáb Pixi-Trixi, se kterým se také dostaneš do slušného nadhledu.

 

ČTVRTÁ ČÁST ROZHOVORU JE K DISPOZICI TADY
PRVNÍ ČÁST ROZHOVORU JE K DISPOZICI TADY
DRUHÁ ČÁST ROZHOVORU JE K DISPOZICI TADY

 

RECENZE FILMU GYMPL JE K PŘEČTENÍ TADY
RECENZE FILMU VEJŠKA JE K PŘEČTENÍ TADY
RECENZE FILMU DŽOB JE K PŘEČTENÍ TADY

 

FOTO: Archiv Tomáše Vorla