Effi Briestová

Prusko, druhá polovina 19. století. Sedmnáctiletou Effi Briestovou provdají za o dvacet let staršího barona Geerta von Innstetten. V novém domově, kterým je lázeňské městečko na Baltu, se cítí nešťastná a opuštěná, ale nechce si přiznat, že něco není v pořádku. Nakonec spíš pro rozptýlení naváže vztah s novým okresním velitelem majorem Crampasem, kterému je manžel za něco zavázán. Innstettenovi se přestěhují do Berlína, kde baron po šesti letech objeví dopisy obou milenců. Zabije majora v souboji a nevěrnou ženu zapudí. Effi se musí vzdát jejich společné dcery. Její rodina ji nepřijme zpět a Effi po roce umírá.
Effi Briestová není standardně zfilmovaný děj románu, co do formy je spíš jeho ilustrací a leckomu může film připadat příliš statický. Ale je to záměr. Věrnost předloze autora, s nímž Fassbinder v mnohém sdílel kritický pohled na společnost, režisér vyjádřil i originálním názvem filmu, v němž figuruje i jméno spisovatele. Snímek je záměrně černobílý, neboť to jsou „… nejkrásnější barvy, v jakých se dá film natočit. Je to mnohem složitější práce než s barvou, protože si musíte dobře rozmyslet, co vyjádřit světlem a co obrazem," vysvětluje RWF, jenž si stanovil cíl: „Na hotovém filmu by mělo být znát, že je to román a že na tomto románu není nejdůležitější, že vypráví příběh, nýbrž jak ho vypráví. Dosavadní adaptace neukazovaly dostatečně dobu a jak ji Fontane viděl. (...) Co mě na Fontaneovi tak fascinuje: on ví naprosto přesně, co všechno není v pořádku na společnosti, v níž žije a která ho uznává za básníka, a přesto nedokáže jinak než akceptovat společnost, kterou považuje za falešnou. Více či méně vědomě to děláme všichni."
Theodor Fontane (1819-1898) byl potomek hugenotských exulantů, původní profesí lékárník. Žil v Berlíně a pracoval v novinách. V revolučním roce 1848 bojoval na berlínských barikádách. Platí za čelného představitele tzv. poetického realismu.
Vítězslav Čížek, 36.LFŠ 2010