Umělecká dráha francouzského herce Noëla Roqueverta trvala prakticky celý jeho život, protože pocházel z herecké rodiny a na divadelním jevišti se objevil již jako nemluvně. Narodil se jako Noël Louis Raymond Bénévent, oba jeho rodiče, Auguste a Marie-Louise Bénéventovi byli herci. Již v roce 1893 ztělesnil Noël na jevišti dětskou postavu malé dívky Aurore de Nevers ve slavném Hrbáčovi, v pěti letech již pravidelně vystupoval v divadle svých rodičů. Později se zúčastnil první světové války, v níž byl vyznamenán za statečnost, po roce 1918 se vrátil k herectví. Hrál na francouzském venkově, účinkoval také v zájezdových představeních v zahraničí, časem ale pochopil, že prorazit může jedině v Paříži a od počátku 20. let vystupoval často na scéně Théâtre de la Renaissance.
S příchodem do Paříže přišla i první nabídka od filmu. Dobrodružný příběh TŘI MUŠKETÝŘI (Les trois mousquetaires, 1921) se v Roquevertově filmografii uvádí jako první, ale vzhledem k vysokému počtu komparsistů a náročnému určení řady z nich není dodnes zcela jisté, zda tam skutečně hrál. Častěji začal točit až ve třicátých let, a i když se několikrát musel spokojit i s bezejmennými postavami, jeho jméno se objevuje v řadě dodnes vysoce hodnocených titulů slavných režisérů, například LILIOM (1934), VCHOD PRO UMĚLCE (Entrée des artistes, 1938) nebo RUKOJMÍ (Les otages, 1938). Ve čtyřicátých letech točil již několik filmů ročně a vyhledávali jej nejslavnější režiséři jako Maurice Tourneur, Georges Lacombe nebo začínající André Cayatte, v divadle i ve filmu hrál také pod vedením Sachi Guitryho. Zajímavými úkoly, i když v menším formátu – pověřil Roqueverta režisér Henri-Georges Clouzot ve svých slavných filmech VRAH BYDLÍ V Č. 21 (L'assassin habite au 21, 1942) a HAVRAN (Le corbeau, 1943). Co se týče divadla, na přelomu 30. a 40. let hrál především v Théâtre du Palais-Royal.
Po válce se Noël Roquevert stal jedním z nejobsazovanějších herců vedlejších rolí, se svou ostře řezanou tváří a mírně šilhavým pohledem dokázal ztvárnit typy jednoduchých chlapíků, stejně tak dobře hrál ale i postavy poťouchlé až zákeřné. Z jeho bohaté poválečné filmografie připomeňme slavné justiční drama SPRAVEDLNOSTI JE UČINĚNO ZADOST (Justice est faite, 1950), kde hrál jednoho ze soudců, kromě nenáročných komedií se objevoval i v umělecky hodnotných počinech, nejaktivnější byl v roce 1957, kdy natočil třináct filmů. Z titulů dobře známých i u nás můžeme uvést FANFÁNA TULIPÁNA (Fanfan le tulipe, 1952), kde hrál s Gérardem Philipem, později pak po boku J. P. Belmonda ztvárnil politováníhodnou postavičku opilého seržanta ve filmu CARTOUCHE (1962). Českým divákům je povědomý i jako hostinský Bourjus z filmu BÁJEČNÁ ANGELIKA (Merveilleuse Angélique, 1965), další menší role odehrál ve filmech s Jeanem Gabinem nebo Brigitte Bardot, taktéž u nás uvedených, v padesátých letech pracoval mimo jiné i v Itálii nebo ve Španělsku.
Kvůli prodělanému infarktu v roce 1965 musel Noël Roquevert své aktivity omezit, týkalo se to ale spíše divadla, zatímco před kamerou (filmovou i televizní) stál nadále poměrně často. Kromě již uvedených velkých hereckých jmen připomeňme nyní ještě jedno – Louis de Funes. S Noëlem Roquevertem hráli ve více než dvaceti filmech, poprvé to bylo krátce po válce v komedii ANTONÍN A ANTONIE (Antoine et Antoinette, 1947), kde Roquevert hrál jednu z hlavních rolí, zatímco Funes se tu jen mihnul v epizodce hosta na svatbě. V průběhu dvaceti let se pak bezmála každoročně před kamerou setkávali a Funesův význam postupně stoupal. Jejich poslední společnou prací byla známá komedie GRAND RESTAURANT PANA SEPTIMA (Le grand restaurant, 1966), která již byla prakticky Funesovým sólovým vystoupením, zatímco Roquevert na sklonku své herecké dráhy zde odstatoval menší roli ministra.
Noël Roquevert byl dvakrát ženatý, jeho druhou manželkou byla řadu let herečka Paulette Noizeux (1887-1971). Její úmrtí počátkem 70. let vedlo k Roquevertovu odchodu do soukromí a zhoršení zdravotního stavu, nedlouho poté svou manželku následoval. Zemřel následkem infarktu ve svém domě v Douarnenez v Bretani 6. listopadu 1973 ve věku 80 let. Jeho hereckou dráhu zmapovala později knižní biografie Noël Roquevert, l'éternel rouspéteur (1987).
Autor: argenson .
