Norimberský proces

Režisér Stanley Kramer se pokoušel v tomto soudním dramatu dokázat, jaký díl odpovědnosti nesou «obyčejní» lidé na zvěrstvech konaných za druhé světové války, a současně řeší otázku, jak velmi se může člověk «dobrovolně» poddílet na totalitním politickém systému.

V Norimberku je téměř rozhodnuto. Je rok 1948. Nacističtí váleční zločinci, už svůj rozsudek znají, teď přichází na řadu ti, kteří «jen» sloužili režimu. V tribunálu předsedá penzionovaný, americký soudce Haywood-Spencer Tracy, který má německý původ. Ví, že by si neměl o svém poslání dělat jakékoliv iluze. Ty hlavní rozsudky už padly, a od války uplynuly pomalu tři roky. Je však jasné, že si chce i přes všechna fakta o jejich vině, zajistit objektivní zjištění, jak velkou vinu nesou tito jakoby běžní občané.

Před soudem se totiž ocitli bývalí Haywoodovi kolegové, právníci, všichni obžalování. Oni sami vykonávali soudcovskou praxi, a z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti kvůli politickému přesvědčení, anebo rasové příslušnosti. Nejvýš postavený soudce Ernst Janning-Burt Lancaster,se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti.Tato skupinka bývalých nacistů má navíc velmi dobrého, a schopného obhájce...

MartaH.-clara.b

Významný americký historický film o skutečné události z roku 1948, natočený režisérem Stanley Kramerem v roce 1961. Hlavní postavou je starší americký soudce (Spencer Tracy), jenž předsedá tribunálu s bývalými nacistickými soudci (Burt Lancaster, ad.), kteří v době Hitlerova režimu odsuzovali politické odpůrce do vězení, vyhlazovacích táborů nebo ke sterilizaci. Děj filmu se odehrává převážně v soudní síni, kde americký žalobce (Richard Widmark) a německý obhájce (Maximilian Schell) v nesmiřitelném střetu snášejí argumenty a důkazy v neprospěch nebo prospěch obžalovaných. Soudce však také zjišťuje dobové okolnosti a názory lidí mimo soudní síň, v místě svého ubytování nebo v rozhovorech s německou vdovou (Marlene Dietrich), a jeho rozhodování je stíženo politickým tlakem v letech začínající studené války.

Film vyjmenovává některé zločiny obžalovaných, ale především se snaží postihnout příčiny jejich chování, odhalit samotné kořeny nacismu a ukázat strašné důsledky zdánlivě malého napomáhání zlu. V jedné z posledních vět filmu říká na doživotí odsouzený dr. Janning soudci: "Netušil jsem, že to dojde tak daleko, až k tisícům a miliónům mrtvým." A soudce mu na to odpoví: "Tak daleko to došlo, už když jste odsoudil prvního nevinného."