Vévodkyně z Folies-Bergère

V letech 1924–26, kdy se rakouská kinematografie nacházela ve vážné krizi, se podařilo společnosti Pan-Film získat jako svého tzv. „vrchního“ režiséra Roberta Wieneho s tím, že Wiene bude na všech projektech participovat jako koproducent. Nejslavnější z pěti snímků tohoto Wieneho rakouského období byl druhý, Orlakovy ruce (1924), poslední byla Vévodkyně z Folies Bergere, adaptace Feydeauovy hry Kněžna Crevetta. Film připomíná některé Stroheimovy a Lubitschovy snímky z této doby, které jsou rovněž situovány zčásti do fantazijních středoevropských státečků, zčásti do mondénní Paříže. Vévodkyně z Folies-Bergère, jak se film v naší distribuci jmenoval, byl natočen na ve své době ještě vzácně užívaný acetátový materiál na 35 mm a obsahoval virážované sekvence, které se dochovaly v kopii toulouské filmotéky. Kopie NFA je černobílá, zato se však svou délkou blíží původní metráži víc než verze z Toulouse, kterou Wieneho jinak pečliví životopisci Uli Jung a Walter Schatzberg mylně považovali za jedinou dochovanou kopii snímku. (Jung/Schatzberg: Robert Wiene: Der Caligari-Regisseur, 1995, str. 132.)

zdroj: BIO PONREPO