Švejk v civilu

POZOR SPOILER

Švejk vysedává sobě u pumpy a opět nemá zápalek. Musí mu jej donésti až Ančí, která právě došila svatební závoj. Prý však ne pro sebe.

Baron Camra právě kupuje psa, šampiona Hera. Přivádí a daruje jej slečně Lo, která údajně na splátky se obléká. Taktéž ji hned poté obdaruje automobilem značky Ford i se šoférem Pavlem.

Antoušek Pižla chytá psy a i nyní chce jednoho polapiti, ale nevšiml si, že pes jest opatřen náhubkem i známkou. Proto se vrací za Švejkem s prázdnou. Ten táže se jej na obchody a pak dostává nápad. Bude „obchodovati“ se psy. Do spolku přiberou ještě funebráka Žížalu.

Restaurant Florida a hospoda U Dvou koček jsou naproti sobě. V obou se tančí, jen klientela je trochu jiná. Šofér nakukuje ke kočkám a spatří zde sličnou Ančí. Tak jde s ní tančit, ale ne na dlouho, protože již na něj troubí Lo, která se zlobí kvůli baronově zapalovači.

Firma Švejk s.r.o. se nám krapet opila a funebráka nechává ležeti na mol opilého pod lampou. Až strážník posílá jej pryč. Herovi je záměrně ukradena známka, aby mohla firma Švejk psa odchytit. Pes však prchá a skryje se v krabici v obchodě. Přesto je pak polapen a končí v psím sanatoriu, jehož ředitelem je právě Švejk, který se takto povýšil na ochranu zaběhlých psů. Zde ocitá se Lo, která chce psíka získati zpět, což se jí podaří.

Ančí schází se opět s Pavlem, ale poškorpí se spolu. Ovšem po chvíli pouhé si opět leží v náručí. A protože je jaro a lásky čas, Hero opět prchá. Pavel opravuje kontakt v koupelně Lo, což se pak nelíbí baronu Camrovi, kterýžto to ihned vyžvaní Ančí. Ta chce, aby Pavel dal ihned výpověď. A Lo chce odjeti do Karlových Varů.

Švejk má za úkol navěky uspat psa Dianu, jenže ta utekla a on si ji splete s Herem. Na svůj omyl pak přijde a svým způsobem se psa zbavuje. A aniž o to stojí, vyhrává na útěku závod v běhu. Ančí hněvá se na Pavla, že neodešel, ale Lo trvá na dodržení výpovědní lhůty. Majitel Diany vyhrožuje policií, neb za uspání již zaplatil a Diana se vrátila k němu domů. To smrdí Pankrácem a tak ti dva Švejka opouštějí. A tomu je přinese fotografie Hera s prosbou, že kdyby jej našel, má jej přivést do hotelu Pupp.

Lo odjíždí do Varů a hrabě setkává se s Ančí. Navrhuje, aby jeli za nimi. Tak se i stane a zde je spatří Pavel. Ten také zjistí, že v knize hostí je Ančí uvedena jako Camrova manželka. A tak zde máme dva páry, které si jistě budou míti co vysvětlovati. Do toho přichází Švejk, nesa v batohu psa. Jenže situace se zamotá kvůli ruletě, a tak se Josef Švejk, byv z herny potupně vyhozen, dozví o své výhře velmi zvláštním způsobem. Je totiž do herny přiveden skoro násilím...

Elektafilm předvedl čtvrtou epochu Švejka pod názvem "Švejk v civilu". Libreto, které napsal Karel Vaněk a Eduard Šimáček, má za základ "Haškův obchod se psy", ke kterému přidalo románek lásky a vytvořilo příběh, který nemá vlastně se Švejkem nic společného.

V podstatě je to na prospěch věci, protože předcházející tři epochy plně vyčerpaly švejkovský sužet a je dobře, že figura Dona Quijota našeho století byla zatlačena do pozadí. Ale jinak nedovedli autoři scénáře vytvořit veseloherní zápletku dostatečné kvality, takže po této stránce se film dosti míjí účinkem. Švejk, který se vrátil z vojny, otevřel zase svůj obchod se psy. V domě kde obchoduje, žije hezká švadlenka Anička, která se zamiluje do krásné uniformy šoféra Pavla, zaměstnaného u demimondky velkého stylu paní Lo. Tato dáma s krátkým jménem, pěstuje ještě kratší lásky a najde zalíbení také v šoférovi. Z toho vyplývá jednoduchá zápletka, v níž vítězí hezká švadlenka nad nepříjemnou kurtizánou. Mimo to Švejk vyhrává v ruletě celé jmění a automobil, takže může založit štěstí milenců na důkladnější bázi, než je šicí stroj a osm hodin práce.

Je to všechno chvilkami okořeněno "švejkovinou" a rozmarnými příhodami obchodníků se psy. Docela nepatřičně se však autoři namáhali nahradit humor pikanterií a dvojsmysly. Snad tak učinili pro zahraniční trh, ale naše obecenstvo bylo přece jen zdravěji kultivované než vídeňské a reagovalo více na dobromyslný Švejkův humor, než na choulostivé situace a dvojsmyslné nápisky. Režisér Gustav Machatý měl dosti obtížnou úlohu, zaviněnou obchodními požadavky výrobců a chybami libreta.

Ryze filmově šel poněkud zpět: např. Kreutzerova sonáta měla vyšší úroveň. Celkově však film zvládl a vytvořil veselohru přijatelné kvality, prokázal své nadání několika dobrými momenty a zasloužil se o velmi dobrou kameru. Operatér Viktor Gluck zřejmě pod jeho vlivem podal dokonalý technický výkon. Vídeňská herečka Dina Gralla v úloze švadlenky Aničky byla velmi příjemným zjevem se svým čtveráctvím a překypující vitalitou.

Vedle ní se jistě dobře hrálo Jiřímu Hronovi v úloze šoféra, byl proto lepší než jindy. Karel Noll jako Švejk ustoupil zde do pozadí a tato figura hodně ztratila tím, že jí už nepomáhaly k úspěchu Haškovy vtipy v titulcích. Výborně zahrál Švejkova obchodního společníka Jan Richter, kdežto Josef Rovenský se nemohl nějak smířit se svou úlohou bodrého Vídeňáka. Vídeňští herci v tomto filmu zklamali.

Švejk žije se svými psy v sousedství švadlenky Aničky a společně s pohodným Pižlou a funebrákem Žížalou hodlá se psy obchodovat. Baron Camra daruje prostopášné Lo foxteriéra Hera a auto s řidičem Pavlem. Pižla se Žížalou foxteriéra ukradnou a Camrovi zůstane jen Švejkova navštívenka. Lo se proto s Camrou pohádá a společně s Pavlem odejde ke Švejkovi získat psa zpět. Přitom se marně pokouší Pavla svést. Camra se domnívá, že Pavel je milencem Lo, a sdělí to Aničce, která má Pavla ráda.

Rozzlobená Anička chtěla s Pavlem odjet do Karlových Varů, ale Camra využije jejího hněvu a pozve ji na výlet sám. Mezitím foxteriér Hero utekl zpět ke Švejkovi. V hotelu v Karlových Varech se Anička vydává za Camrovu ženu, ale myslí stále na Pavla. Camra si při hře v kasinu udobří rozmarnou Lo. Přichází Švejk s Herem a vsadí do hry psí známku. Camra vše prohraje a Lo se chystá k odjezdu. Švejk vyhraje na psí známku vysokou výhru, Pavel se udobří s Aničkou a společně odjíždějí z hotelu.

Autor/Zdroj: Národní filmový archiv/Český hraný film I.

Pozn.:
Po Haškově smrti se pokusil Karel Vaněk dokončit IV. díl jeho románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Dokončení bylo vydáno pod totožným názvem jako Haškův román.

Josef Švejk byl ve 20. letech minulého století českými filmaři nadmíru vytěžovanou literární postavou. Komedie Dobrý voják Švejk (1926), Švejk na frontě (1926) a Švejk v ruském zajetí (1926) natočila společnost Gloriafilm, jež si pro titulní roli vybrala populárního herce Karla Nolla. Ten byl angažován i do Machatého filmu realizovaného tuzemskou společností Elektafilm a vídeňskou firmou Hugo-Engel-Film. Ta s sebou přivedla i filmové pracovníky z Rakouska a Německa (kameraman Viktor Gluck, scenárista Jacques Bachrach, herci Dina Grallaová a Albert Paulig). Zvolená forma koprodukce signalizovala záměr budoucího uplatnění titulu v německy mluvících zemích, čemuž odpovídala i snaha přizpůsobit děj vkusu mezinárodního publika. I z tohoto důvodu se těžiště vyprávění posunulo od popisu Švejkových patálií se psím „obchodem" k úsměvnému líčení intrik a nedorozumění dvou mileneckých párů - šoféra Pavla a švadleny Aničky, resp. barona Camry a tanečnice Lo.

Ve srovnání s předchozí Kreutzerovou sonátou působí Švejk v civilu živěji. Není to způsobeno pouze komediálním žánrem a z něho vyplývajícím způsobem herectví. Velkou zásluhu na tom má Machatého inscenační vynalézavost, a to především u sekvencí s Pavlem a Aničkou. Neotřelou práci s prostorem a rytmem děje, stejně jako cit pro romantickou náladu zobrazených okamžiků divák ocení např. ve scéně milenecké roztržky a opětného smíření.

I když se dobová kritika s uznáním vyjadřovala o filmařském a technickém provedení díla, zároveň obvinila výrobce i režiséra z obchodního kalkulu v souvislosti s malou pozorností věnovanou Švejkovi. Z těchto výtek se pak zrodil negativní obraz filmu, jenž přetrval v povědomí odborné veřejnosti až do současnosti. Hudební doprovod: Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky

Lesní zvěř, oscilující mezi mezi nu-jazzem, drum'n'bass a psychedelií, debutovali v roce 2009 eponymní deskou nahranou pod vedením Dušana Neuwertha. Již na tomto albu došlo k výraznému spojení s Horňáckou muzikou Petra Mičky, pro které je typická značná živelnost a hudební syrovost. Jedním z klíčových prvků obou sestav je důraz na improvizaci a bezprostřední komunikaci mezi muzikanty. Klávesista Lesní zvěře, Jiří Hradil, působící mj. i v Tatabojs, na LFŠ již před lety hudebně doprovodil němý snímek Projekt inženýra Prajta.

www.lesnizver.cz
Jiří Horníček, Zdeněk Blaha
Letní filmová škola 2011