The Scarlet Letter

Hester, dívka z Nové Anglie, se kvůli otci provdá za Rogera Prynnea, kterého nemiluje. Během manželovy dlouhé nepřítomnosti se prochází lesními cestami se pastorem, reverendem Arthurem Dimmesdalem a brzy se do sebe zamilují. Když se jí narodí dítě, je odsouzena nosit na prsou cejch cizoložnice a odmítá prozradit jméno otce dítěte. S trpělivou rezignací čelí posměškům a urážkám přísného puritánského obyvatelstva a bojuje za to, aby si své dítě udržela. Hester je potrestána na pranýři a když ji vedou na veřejné místo exekuce, objeví se Dimmesdale a prohlásí, že otcem dítěte je on. Po doznání umírá v jejím náručí na následky úzkosti a hanby...

"Rudé písmeno" byl film krajně sentimentální, abyl udělaný po osvědčeném hollywoodském způsobu, to znamená tak, by prošel všemi kinosály a naplnil je diváky, kteří chtěli za své peníze vidět usilování třeba s překážkami, ale nakonec důkladně oslazené nezbytně šťastným koncem.

V "Rudém písmenu" dokonalý režisér, jimž Victor Sjöström byl, neučinil k velkému štěstí svého díla ústupek dětinskému přání obecenstva. A tak si krásný hrdina umírá před zraky všech, nezachráněn objetím své krásné lásky, jak tomu obyčejně nebývá v amerických filmech, ale tím častěji v reálném životě. Více však než pevná ruka a inteligentní oko režiséra Sjöströma, více než dojímající jednoduchost a velká krása záběrů kamery, citlivá hra Lilian Gischové, tak křehoučké a líbezné v úloze nebohé Hester Prynneové činí "Rudé písmeno" význačným dílem a hodným podivu. V tomto příběhu přísného puritánského městečka Nové Anglie ze XVII. století v němž mladá opuštěná žena je pro své mládí a krásu trnem v oku pobožnůstkářským a klevetivým ženám a jež je obviněna z cilzoložství, pranýřována a odsouzena nosit potupné rudé psmeno "A" na prsou, zamlčí chrabře jméno svého spoluvinníka, jímž není nikdo jiný, než všemi uctívaný vzor ctnosti - místní kazatel. V tomto příběhu velikého srdce malé ženy, byli diváci bezděčně dojati Lilian Gishovou, která dokázala herecky vytěžit vše z bohatství smutku a bolesti těchto situací.

Tato veliká umělkyně byla v tomto filmu neuvěřitelně, nadzemsky líbezná, tak křehoučká, tak temně citlivá, že obecenstvo dívající se na její delikátní tvář a něžné ruce, se chvělo obavou, že tato půvabná bytůstka, zemře pře jejich zraky ještě před koncem filmu.