Příliš dlouhé zásnuby

První světová válka se blíží ke svému závěru, ale největší bitva mladé francouzské dívky má teprve začít. Mathilda dostala vyrozumění, že její snoubenec Manech je jedním z pěti zraněných vojáků, kteří se kvůli armádní mašinérii nacházejí mezi francouzskými a německými liniemi a je vysoce pravděpodobné, že je mrtev. Mathilda však nechce přijmout skutečnost, že by svého milého již nikdy nespatřila a proto se vydává na nebezpečnou pouť, na níž chce zjistit jeho úděl. Jsouc blíže a blíže cíli, sílí v ní vědomí o jeho posledních dnech, hodinách a minutách. Přesto se však nenechává odradit. Kdyby byl její snoubenec mrtev, určitě by to vnitřně cítila. S pevnou vírou, neumdlévající nadějí a neoblomnou tvrdohlavostí se Mathilda blíží k závěru svého pátrání. Její odhodlání působí tak silně, že jsou jí mnozí ochotni pomoci. Čím blíže je poznání osudu oněch pěti nešťastníků, tím hlouběji si uvědomuje hrůzy války a nezhojitelné rány na těle i duši těch, jichž se dotkla …

Po úspěšné poetické komedii Amélie z Montmartru (FP 10/2001) se režisér Jean-Pierre Jeunet opět sešel s Audrey Tautouovou v netradičním válečném a milostném dramatu Příliš dlouhé zásnuby. Předlohou pro snímek se stal román renomovaného francouzského spisovatele a filmaře Sébastiena Japrisota (1931–2003). – V lednu roku 1917 bylo na frontě na Sommě odsouzeno na smrt pět francouzských vojáků, kteří chtěli uniknout z válečného pekla sebezmrzačením. Rozsudek je vykonán tak, že odsouzenci jsou deportováni do země nikoho mezi zákopy. Všech pět zde údajně najde smrt. Ale Mathilda, snoubenka Manecha, nejmladšího z nich, věří své intuici a začne vytrvale pátrat po osudu svého milého. Není jediná, komu leží osud odsouzenců na srdci. Milenka dalšího z nich, Tina Lombardiová, se krutě mstí těm, kdo způsobili jejich smrt. Na pozadí děsivých obrazů válečného utrpení se tak v mnohavrstevné fresce odkrývají netušená tajemství, utrpěné křivdy i síla lásky. Chromá Mathilda neúnavně jde za svým a nakonec se s Manechem setká. – Jeunet toužil knihu zfilmovat už před deseti lety, příležitost však dostal až po ohlasu Amélie z Montmartru; v Audrey Tautouové navíc našel ideální představitelku hlavní role. Převést komplikovaný děj románu na plátno bylo výzvou. Ve filmu se prolínají děsuplná realita války, návraty do předválečných let i Mathildin venkovský život u pěstounů a její tvrdohlavé pátrání, jdoucí ruku v ruce s její fantazií a pověrčivostí. Tvůrci používají rozdílné barevné ladění; vzpomínky na předválečná léta jsou např. laděny do sépiově hnědé. Velká péče byla věnována výjimečně sugestivnímu a naturalistickému zachycení drsného života v zákopech na bojové linii. - Snímek s detektivními prvky konfrontuje zrůdnost války s láskou, děj je však navzdory komentáři vypravěčsky složitý, každý detail je důležitý, takže vyžaduje od diváka značnou dávku vnímavosti.
-kat-, Filmový přehled 2005/3