Na dva západy

Manželé Marcouxovi žijí luxusním životem na venkovském sídle, ale jejich vztah je plný nenávisti a citové prázdnoty. Paní Marcouxová se snaží přimět manžela, aby opustil svou milenku Lédu. Na druhou stranu je ochotna dát manželovi svobodu, pokud zruší zasnoubení její dcery s rozšafným bonvivánem Kovacsem. Po zavraždění Lédy se rozbíhá policejní vyšetřování, soukromě pátrá i Kovacs...

Třetí film slavného tvůrce francouzské nové vlny, Claude Chabrola, vycházel z literární předlohy amerického autora horrorových příběhů Stanleye Ellina (1916-1986), která vyšla v roce 1952 pod názvem The Key to Nicholas Street. Film Na dva západy opět disponuje pochmurnou atmosférou, která byla typická pro Chabrolovy filmy, i když v této jeho počáteční fázi tvorby je navíc zřetelná inspirace hitchcockovskými filmy. Chabrol tímto snímkem vytvořil svůj první pokus o psychologický thriller, kde žádná postava nestrhává na svou stranu sympatie diváků, jedinou přijatelnou osobou je služebná Julie v podání začínající Bernadette Lafont. Film byl však především kritikou maloměšťáckého stylu života vyšších vrstev, která prostupuje četnými režisérovými filmy. Šlo také o velkou, i když náhodnou příležitost pro Jean-Paul Belmonda; původně měl totiž hlavní roli hrát Jean-Claude Brialy, který se však kvůli nemoci musel natáčení vzdát. Ve Francii měl film premiéru 4. prosince 1959.

Buržoasní fasáda jedné majetné rodiny klame. Henri (Jacques Dacqmine) podvádí svou manželku (Madeleine Robinsonová), jež ho neustále častuje výčitkami. Jednoho dne se milenecký pár rozhodne, že už dál nebude skrývat svůj poměr. Reakce manželky je panická. Nepodaří se jí utajit vzniklou situaci před dospělou dcerou ani před flegmaticky nevšímavým synem. Když je nalezeno tělo zavražděné milenky (Antonella Lualdiová) a jejího manžela, ocitne se podváděná žena v podezření. Nakonec se zjistí, že ženu zavraždil zdánlivě netečný syn, který se domníval, že tím matce prokáže službu.
Chabrol vypráví tuto krutě jízlivou historku téměř komorním způsobem. Lehkomyslný milenec dcery, hraný Jean-Paulem Belmondem, je jedinou postavou děje, která ironicky, z odstupu komentuje prolhanost celé rodiny.