Ještě před pár lety zásobovala spoustu tuzemských médií zážitky, za kterými by si člověk představil spíš obrovitého válečného veterána než křehkou rodačku z Poděbrad. Tam, kde se začalo něco dít - a nejlépe střílet - nastoupila s kamerou, aby přinesla přímé svědectví. Proč o ní v poslední době nebylo tolik slyšet? Odpověď je jednoduchá. Zřídila v Čečensku dětský domov pro válečné sirotky, provdala se za Čečence - a ruské orgány jí neprodloužily vízum. Když se natáčel její GEN, čekala Petra Procházková v Praze a doufala, že už se brzy bude moci v Grozném setkat s manželem i se svými „adoptovanými“ dětmi...
Zdroj: Febio