Derviš a smrt

Výborný film, ale asi ne pro   každého. Místy se neznalý   divák asi ztrácí v ději i   bosenských (osmanských)   reáliích. Každopádně ale   doporučuji jak film tak   Selimovićův román.

P.s. Měl bych   drobnou výhradu k popisu:   "Vůdce islámské sekty   Dervise se hluboce ..."   ... derviš (mnich) Ahmed   Nuruddin nebyl žádným   vůdcem sekty ale šejchem   (náboženským   představitelem, obdobou   našeho kněze) islámského   náboženského řádu. Nazvat   ho vůdcem sekty je asi jako   říct totéž o   františkánském mnichovi.

Hodně hluboký a na mozkové   závity náročný film,   lahodící lidskému oku –   nabízí skutečnou krásu,   kterou představuje   prostředí starobylého   Mostaru (ještě se starým   mostem), ve spojení s   muslimskými a dobovými   kostýmy.
Tento film je   velmi zajímavý i z mnoha   jiných důvodů. Předkládá   řadu filozofických i   náročnějších otázek a   nutí k zamyšlení. Jde o   adaptaci románu Meši   Selimoviće, který byl   přeložen i do češtiny a   upřímně ani nechápu, jak   lze něco takového vůbec   zfilmovat.

Ústředním motivem je   spravedlnost, kdy hlavní   hrdina, velmi moudrý,   čestný a žalem ze smrti   svého bratra poznamenaný   šejch Ahmed Nurudin   (výborný Voja Mirić), v   rozkolu balancuje mezi   otázkou cti, spravedlnosti,   přátelství a otázkou moci,   která se mu naskytne. Z duše   dobrý člověk se stane trnem   v oku mnoha jiným vlivným   lidem a zjišťuje, že   nastolit spravedlnost aniž by   neporušil otázku dobra,   není tak jednoduché. Mít   moc je velmi ošemetná věc a   zde je dobře zobrazeno jak je   i s dobrými úmysly velmi   těžké vládnout a jak musí   dobrý úmysl ustoupit do   pozadí před zlou pomstou.   Protože to, co je správné   se nikdy nedá jednoznačně   definovat. Nurudin nakonec   končí velmi tragicky.