A pátý jezdec je Strach

Podle povídky Hany Bělohradské „Bez krásy, bez límce“ natočil komorní příběh židovského lékaře režisér Zbyněk Brynych v roce 1964. Po mimořádném snímku „Transport z ráje“ podle literární předlohy Arnošta Lustiga se režisér znovu vrátil do doby nacistické okupace, znovu ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Je to návrat do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu – židovský lékař, docent Braun, kterého mistrně zahrál Miroslav Macháček, nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: strachu. Expresionisticky laděný film Zbyňka Brynycha působivě zachytil onu dusnou, hysterickou atmosféru bezmoci, ale i odhodlání a sebeobětování. Ve filmu se objevila celá plejáda výborných českých herců, například Ilja Prachař, Jiří Adamíra, Olga Scheinpflugová a Josef Vinklář.

Zdroj: ČT

Rok 1941, v Praze jsou němečtí okupanti. Židovský lékař docent Armin Braun nesmí vykonávat svoji praxi a pracuje jako skladník v synagóze, kde jsou ukládány věci zabavené v židovských bytech. Na noc se Braun vracívá do nuzného bytu v podkroví činžovního domu. Sousedé se mu ze strachu vyhýbají. Jednoho večera však Brauna požádá o pomoc soused Šidlák, u kterého se ukryl těžce raněný známý - odbojový pracovník Pánek. Braun nejdříve odmítne postřeleného muže ošetřit, ale pak ho v primitivních podmínkách operuje a kulku z těla vyjme. Pacient potřebuje morfium, a Braun jde proto za bývalým kolegou Wienerem do baru a je otřesen tím, jak se někteří lidé snaží v okamžiku smrtelného ohrožení ještě užít života. V psychiatrické léčebně nakonec Braun lék získá. Jeho trápení však není konec. Na vrata domu buší příslušníci gestapa. Braun odnese Pánka do svého bytu. Sousedé, mezi kterými je donašeč Fanta, tuší přítomnost hledané osoby, ale gestapo nikoho nenajde. Šidlákovi se druhý den podaří dostat odbojáře do bezpečí. Fanta však Brauna udal, a tak se gestapo vrací. Zoufalý lékař se přizná, že ošetřil neznámého muže, a pak rozkousne ampuli s jedem. Sousedy donutí gestapo projít pro výstrahu kolem mrtvého těla statečného lékaře.
Český hraný film 1898 - 1970

Výrazný a osobitý projev Miroslava Macháčka zaujal diváky i v psychologickém dramatu z období protektorátu ...a pátý jezdec je Strach. Po mimořádném snímku Transport z ráje (1962) podle literární předlohy Arnošta Lustiga se režisér znovu vrátil do doby nacistické okupace, znovu ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun, kterého mistrně zahrál Miroslav Macháček, nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu. Expresionisticky laděný film Zbyňka Brynycha působivě zachytil onu dusnou, hysterickou atmosféru bezmocnosti, ale i odhodlání a sebeobětování.
Kino AERO

Praha 1941: Židovský lékař, který je nucen vykonávat pomocné práce ve skladech zabaveného židovského majetku, ošetří a ukrývá zraněného odbojáře. Obyvatelé velkého činžovního domu se obávají udání a policejní prohlídky. Doktor Braun spáchá sebevraždu, aby zachránil životy ostatních... Ve výsledném tvaru je tento komorní příběh méně přesvědčivý než jiné filmy tohoto režiséra z 60. Let. Proslýchalo se, že pro exportní verzi byly dodatečně přitočeny "odvážné" erotické scény.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu

(ČTV uvádí: 12. května 1992)
A hle, bílý kůň a na něm jezdec s lukem; byl mu dán věnec dobyvatele, aby vyjel a dobýval ... A vyjel druhý kůň, ohnivý, a jeho jezdec obdržel moc odejmout zemi mír, aby se všichni navzájem vraždili...A hle, kůň černý a jezdec měl v ruce váhy... A hle, kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt, a svět mrtvých zůstával za ním..." V biblické Apokalypse jsou jmenováni čtyři jezdci, které Bůh seslal na lidi: jsou to Mor, Válka, Hlad a Smrt. O pátém jezdci bible nehovoří. Režisér Zdeněk Brynych si ho však nemusel vymýšlet, protože je průvodním znakem všech pohrom a zkáz lidstva. Pátý jezdec je Strach.
Film tohoto jména natočil v roce 1964 Zbyněk Brynych podle prozaické prvotiny spisovatelky Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce. Po úspěšném Transportu z ráje se jím režisér znovu vrátil do doby nacistické okupace, která z rasových důvodů postavila milióny lidí mimo zákon:
Jsme v přízračné, liduprázdné Praze roku 1941. Někdejší docent a nynější skladník MUDr. Armin Braun se plouží do svého bytu v podkroví žižkovského činžáku. Jako pronásledované zvíře hledá alespoň na chvíli útěchu a zapomnění v hudbě. Klidu mu však není dopřáno, stejně jako ostatním obyvatelům domu. Braun ošetří a schová raněného muže, po kterém pátrá gestapo. Šílený strach, který všichni nájemníci prožívají, dostává s příchodem gestapa jasné obrysy - tu očekávané zbabělosti, tu nečekané odvahy. Přežít chtějí všichni, někdo však musí zemřít. Doktor Braun dokáže se strachem bojovat a jeho smrt je jeho vítězstvím.
Strach je ústředním, všeobjímajícím motivem Brynychova filmu, jenž působí jako zlý sen. Film zdůrazňuje nejen obludnost a absurditu doby, ale i hledání nitra v člověku, úzkostný křik lidské duše po sebenalezení. Přímo navazuje na tradici filmového expresionismu, a to jak tématem, tak způsobem jeho zpracování.
Ve filmu ...a pátý jezdec je Strach, na který se televizním divákům nebude zřejmě dívat právě lehce, vytvořila pozoruhodné role řada vynikajících herců. Ilja Prachař, Josef Vinklář, Olga Scheinpflugová... především však Miroslav Macháček v ústřední roli židovského lékaře. Právě tento měsíc si připomeneme jeho nedožité sedmdesátiny.
sdk Cinema 1992/5/56

Autor/Zdroj: sdk/Cinema