Uloupené Kosovo

Srbská a bolševistická propaganda nevalé   kvality a je nevyrovnaná. Je to navíc zaměřeno   umyslně proti Vaclvovi Havlovi. Dvořaka měli   zavřit do toho trezoru i s filmem.

Sice velmi jednostranný pohled, ale rozhodně   můžeme ocenit snahu i odvahu poukázat na   nepravosti, které se děly a dějí. Kazetové   bomby, které se nesměly používat a   používány byly, čachry mezinárodních   organizací a jako třešinka na dortu USA   vybírající si přátele dle svých cílů,   závěrečná douška o podpisu Mnichova 1938... a   kudla v kapse se otevírá.

Veľká hra na malej šachovnici
"Podrežeme ti krk, ty katolík",   kričí malý Albánec. Uznávam, dokument je   jednostranný, trocha manipulatívny,   kontroverzný a brutálny. Avšak nazerať sa dá   naň ako na vyváženie klasickej západnej   mediálnej masáže zlí krvilační Srbi a   mierumilovní láskaví Albánci. Tu sa na to   pozerá zo srbskej strany. Nerobím si ilúzie,   že Srbi sa nedopúšťali zločinov, a aj   dokument ich obchádza, alebo o niektorých   faktoch jednoducho mlčí. Ale západné média   nám s vážnou tvárou podsúvajú neustále   Albáncov plných lásky a pokoja, ktorí sa   stále boja beštiálnych Srbov. Aj   nezasvätenému musí byť jasné, že také   jednoduché to nebude. Remeselne je dokument   spravený špičkovo a profesionálne. Ukazuje   zločiny NATO, tzv. humanitárne bombardovanie,   mlčanie a nečinnosť mierových síl, a   "krásne" zdokumentované fotky   západných predstaviteľov s kosovskými   teroristami. "Krásne" sa tu ukazuje ako   je jednoduché mediálnou masážou urobiť z   hrdlorezov a teroristov bojovníkov, či rebelov,   alebo ešte vznešenejšie aktivistov za   demokraciu a slobodu. Zrejme sa riadia tým   povestným (a keď vidíme dnešnú moc médií a   mediokracie, tak možno aj pravdivým) stokrát   opakovaná lož sa stáva pravdou. Možno boli   Srbi obetným baránkom, Albánci sa asi hodia   nejak lepšie do nejakého veľkého plánu,   drogová cesta, základňa NATO, oslabenie Ruska,   všetko je možné. Avšak za cenu vypálených   domov, kostolov, chrámov, zborené školy,   nemocnice, zničené dediny, mŕtvy ľudia buď   podrezaní alebo zbomardovaní. Doteraz si   pamätám, keď v noci začali nálety na Belehrad   (dávali to v mimoriadnych správach naživo, a   nikdy by som nechcel na vlastnej koži zažiť to   peklo, to mesto bolo celé v plameňoch), bolo to   niečo otrasné a dokonca naša vtedajšia vláda   povolila prelety bombardérov bez súhlasu   parlamentu (!) čo už zaváňa zločinom.   Pripomínam, že sme neboli členom žiadnej   vojenskej organizácie, preto to bol asi akýsi   obchod, až môžeme vstúpiť do NATO. Nie som   vôbec protiamerický fanatik, ale toto asi   prehnali. Ďalej údajne mala ČT s týmto   dokumentom problémy a nejak dokazovala svoje   cenzórske umenie. Nakoniec naposledy sám   režisér odvážne ponúkol bývalej ministerke   tento dokument, mohla by si ho pozrieť veru.   Obdivujem odvahu pána režiséra. Má môj obdiv   ísť proti prúdu a ukázať aj druhú stranu   mince. Famózny dokument na ktorý sa čakalo,   body hlavne za odvahu a spracovanie, jeden ale   musím dať dole, že to bolo až príliš   subjektívne.
A ešte dve tak troška súvisiace   poznámky. Dnes keď toto píšem sú oslobodení   Gotovina a Markač. Prezumcia neviny nadovšetko   ale. Prvý súd ho odsúdil na 24 rokov, teraz   nevinný. Je oslavovaný ako hrdina. Srbskí   vojenskí hlavní aktéri sú prenasledovaní,   súdení a záhadne umierajú. Média pre nich   nemajú iné slovo ako zločinec.
A druhá.   Podobný dokument natočili ruskí novinári -   Bitva o Sýriu. Ruskí novinári sa   zúčastňovali ako pozorovatelia bojov po boku   vládnych jednotiek a vyvracajú zaužívaný   pohľad západnej masmediálnej masáže   krvilačné beštiálne civilistov vraždiace   vládne vojská verzus mierumilovní bojovníci za   slobodu a demokraciu, zväčša láskyplne   mávajúci samopalom či gulometom, niekedy na   korbe bojového vozidla.
Ono nechcem zastávať   vyložene žiadnu stranu, ale svet nie je   čiernobiely ako sa nám snaží podsúvať   západná mediálna masáž, ale ako všetko v   živote je šedý, alebo lepšie povedané   rôznymi odtieňmi šedý

Zdrcující dokument. Tohle opravdu nastavuje   zrcadlo. Evropské unii, NATO, USA ...nám, dnes.   V důsledku ukazuje Balkán jako políčko na   šachovnici velmocenské bitvy, ve které o   vznešené ideály svobody a sebeurčení jde až   v poslední řadě.

Dávám 9 bodů za to, že   film otřásl publikem a donutil diváka   přemýšlet. A za to, že koliduje se vším, co   jsme o kosovském konfliktu dosud slyšeli, a   tvoří protipól jednostranné oficiální   politiky našeho státu. Za základní aspekty,   které má dokumentmít, tj. vyváženost a snahu   o objektivitu, by si body nezasloužil. Navíc   některá vyjádření, např. ve smyslu že   Miloševič sice vzal Albáncům autonomii, ale   veškerá práva a pravomoci jim nechal, působí   slušně řečeno nevěrohodně.

V kontextu   všeho, co jsem se dosud o problematice bývalé   Jugoslávie dověděl, mi film potvrdil,co si   myslím už dávno: na Balkátě bojujou prohlilí   proti prohnilým.

Problematika tohoto dokumentu je zcela zjevná.   Ano, není to objektivní pohled na situaci. Ale   ani se o to nesnaží. Je to zejména dokument o   Srbech v Kosovu z pochopením jejich postojů ne   celé problematiky obecně, a tak ho i beru.

Dokument, který měl zajímavý osud. Málem   nebyl naší vaší Českou televizí odvysílán.   Důvod? Nehodí se do oficiální propagandy   naší současné vládní garnitury. Vypráví o   zločinech, kterých se dopustila nejen UČK, ale   také, kterých se dopustili jednotky NATO a   tehdejší vládní představitelé tzv.   severoatlantické demokracie.
Na konci   odvysílaného dokumentu chybělo přirovnání k   Mnichovu. Kdopak jej vystřihl?