Tři přání

Právník Petr Holeček jede   tramvají, ze slušnosti   uvolní místo dědečkovi a   on se z něho vyklube   dědeček z pohádky chtíc mu   za tento chválihodný čin   splnit tři přání. Věřili   byste mu to a nebo ne jako   Petr? Pohádkový satirický   příběh se odehrává v   době socialistického   realismu, ale, co si budeme   povídat, tohle by se mohlo   odehrát v jakékoliv době.   Příběh věrně   poukazující na charaktery   člověka co se týče žití   každého z nich.

“Kdybych si přál   ´oslíčku, otřes se!´, to   byste splnit nemohl,   že?”
“No to bych   nemohl. Co by na to řeklo   ministerstvo financí? To jsou   valuty, chlapče.”

Touha po   penězích provází lidstvo   od dob jejich zavedení a   vlivem toho každý touží po   tom, aby se měl dobře. A   právě takové přání Petr   měl, bohužel až to   poslední, neboť ty dvě   předchozí vlivem nevíry k   pravdomluvnosti dědečka   zbytečně promrhal.   Společnost ukázaná přesně   tak, jaká skutečně je.   Každý žije pouze ze svého   platu, který není zrovna   lecjaký a tak na mnohé   představy prostě nejsou.   Každý má svůj určitý   životní sen, touhy a   přání, které se bohužel   ne a ne splnit. Mít vlastní   byt, auto, dovolenou u vody a   samozřejmě spoustu peněz.   Pohádkový dědeček Petrovo   manželství tímto sice   obohatí, ale to neznamená,   že by jim okamžitě kvetlo   štěstí a spokojenost.   Naopak. Objeví se ta   nepříjemná nezničitelná   lidská závist a vliv doby.   Problémy se začnou kupit a   dokonce kariérně odnášet i   Petrovi přátelé a to jenom   proto, že se snažili zcela   obyčejným lidským   přístupem něco získat.

“Nejde o to co   řekl. ale co mohl   říct!”

Jak   jednoduché to Petr měl.   Stačilo si jen přát.   Jenomže co dál? Finále je   skutečně po psychologické   stránce daného myšlení   člověka naprostým vrcholem   všeho dění, dokonce   obracející se i na diváky.   Co byste si přáli vědouc,   že sice pomůžete svým   přátelům, ale za cenu   ztráty veškerých věcí   získaných právě od   pohádkového dědečka?   Zazvonili by jste a nebo   ne?

"Víš, to máš tak,   milej Petře, každá pohádka   je v podstatě krutá; tu a   tam někoho odmění za dobrej   skutek, ale jinak: co je jí   do lidí? Já přece nemohu   odstranit všechny křivdy na   světě, abys ty mohl být   spokojený."

Snímek ve své době   hodně narazil, protože ve   zkvétajícím socialismu se   přece všichni měli dobře a   byli šťastní i bez   pohádkových kouzel. Narazil   i humor. Hlášek je tu   opravdu hodně, ale jsou ze   života a tím mají k   realitě více než   blízko.

"Ale kdyby každý,   rozumíte, dědo, kdyby   každý vždycky a všude   promluvil   otevřeně..."
"Psst!"
"...tak si u nás za   pár let všichni žijeme jako   v pohádce."
"Začíná ti to   myslet, chlapče, a já tu   začínám být   zbytečný."

Nejenže se jedná o   nestárnoucí snímek ze   světa lidského bytí,   životního soužití a   názorové rozmanitosti, ale   je skutečně plně   nadčasový. Na tohle nemusí   být ani doba socialismu.   Takhle vystihnout reálný   život se ještě nikomu   nepodařilo a kupodivu do   dnešních dní nebyl ani   překonán. Takže nelze   jinak, než něco takového   považovat za mistrovské   filmové dílo, které poučí   i pobaví.

Srbský Gérard Philipe a   chorvatská Gina Lollobrigida   v české pohádkové satiře   na socialismus. Filmeček je   svižný a když divák   přijme fakt, že se jedná o   komedii, tak se i zasměje.

Taková skoro agitační   komedie. Pobaví, ale k   opakovanému zhlédnutí   nezláká. Tedy alespoň mne.   Pobavilo, ale podruhé   nemusím.

Určitě jeden z nejlepších   satirických filmů koncem   padesátých let. Z kin byl   stažen po festivalu v   Bánské Bystrici. Morální   satira, která se trefovala do   socialismu a apelovala na   morálku obyčejného diváka.   Pohádka přenesená do   reality. Poslední přání   Petra, aby se měl jako za   socialismu, to hovoří za   vše. A to myslel upřímně.

nebylo tomu vždy
Diváci, kteří se na film   dívají by si měli   uvědomit, kdy film vzniknul,   za jakých podmínek, že si   režisér vůbec dovolil něco   takového natočit. Že ti,   kteří se na filmu podíleli   to neměli potom v životě   lehké a film byl dlouho   uschován v trezoru. Dnes   kritizovat něco z doby dávno   minulé, není jako, když   Kadár/Klos natáčeli film,   možná ani nedoufali, že   film projde schválením   komisí.

Tento film prolomil tabu -   odvážil se otevřeně   kritizovat život v   socialismu. Už ne žádné   světlé zítřky, když   budeš dobře pracovat a   budovat socialismus, ale   ostrá satira a zobrazení   syrové skutečnosti bez   příkras. Pohádková postava   kouzelného dědečka se   může někomu zdát   nadbytečná, ale právě jeho   existence ve filmu může   pomoci vytvořit situace,   které by si jinak těžko   daly vymyslet. Je to komedie a   hlavně satira. A ani troška   morality na závěr   nedokázala film uchránit   před trezorem.

Mám ráda snad všechny   staré české filmy. A tento   taky neměl chybu. Co kdyby   vám někdo splnil tři   přání? Že víte co byste   si přáli? Tak pozor aby to   nedopadlo stejně jako v tomto   snímku. Ono je asi někdy   lepší žít bez kouzel. No   po shlédnutí tohoto filmu si   asi někteří lidé   rozmyslí, jestli budou v   tramvaji, vlaku či autobuse   sedět.
U filmu se mi   taky líbil otevřený konec,   který už si musíme domyslet   dle vlastního uvážení.

Anketa o filmech z 50. let mne zavedla....
...i k tomuto snímku. Jsem v   rozpacích, co mám vlastně k   němu napsat. Budu si asi   hodně protiřečit. Netajím   se s tím, že mi dost lezou   krkem různé nadšenecké   budovatelské agitky o   revizorech Andělech atd.,   nicméně i když tento film   je vlastně satirou právě na   onen "dokonalý" a   "nadšený"   socialismus, nic moc mi   neříká...Čtyři body   uděluji hlavně za to, že na   konci dost tvrdých 50. let   vůbec vznikla odvaha tu   "dokonalost"   tehdejšího zřízení   odvážně napadnout, jen to   provedení se moc nepovedlo.   Film je nezáživný, místy   až trapný, scény s   kouzelným dědečkem   vyznívají příliš   infantilně. Zkrátka není   tam nic, proč bych ho chtěla   vidět znovu.

Tento film má svoji velkou   hodnotu. V čem? Byl jedním z   prvních, který otevřeně   ironizoval socialismus,   otevřeně si bral na paškál   život v naší krásné zemi.   Pohádková komedie o   kouzelném dědečkovi, který   nakonec musí splnit více,   než slíbil. To, co se stalo   hlavnímu hrdinovi filmu se   už nikomu asi hnd nepovede.   Proč? Protože v Praze už   nejezdí trolejbusy.

kouzelný dědeček v   socialismu.Satirická komedie   o tom jak se žilo koncem   padesátých let, o čem lidé   snili a čeho chtěli   dosáhnout,zde jim pomáhá   právě onen dědeček.Na   závěr filmu se autoři ústy   hlavního hrdiny ptají jestli   pomoci člověku a možná   obětovat majetek a postavení   nebo ho nechat v ať si   pomůže a poradí   sám.Zajímavá role   Vlastimila Brodského.