Tichá radosť

Tak další ztracený čas   kvůli jednomu herci. Totiž,   chtěl jsem vidět pana   Rychlíka. Tak jsem ho viděl.   Ke konci filmu projde jako   kominík. Pecka. Film celý   jako takový je obdobou filmu   Súkromné životy, včetně   páně Rychlíkovy účasti.   Tedy, tam alespoň mluvil. Zde   jde také o psychodrama, u   kterého jsem se nemohl   dočkat konce. Takže z toho   plyne i hodnocení snímku.

Hloubka a realističnost v   zobrazení života ženy v   určitém životním období   je něco, co v současné   kinematografii již několik   desetiletí velmi chybí.   Chybí filmaři a odborníci,   kteří by ji podali s   obrovskou vážností i jistou   dávkou poetického odstupu.   Tak alespoň díky za filmový   archiv. Režisér a   scenárista Dušan Hanák   nenatočil mnoho   celovečerních filmů a je to   docela škoda. Například v   tomto filmu se představil   jako slovenská verze   českého režiséra Karla   Kachyni. Film se zaměřuje na   ženu středního věku,   která se potýká s osobní   krizí a hledá své místo ve   světě. V profesním životě   čelí tlaku společnosti,   očekáváním a potřebě   seberealizace. V soukromém   životě naopak prožívá   krizi manželství a   přátelství a jejich   proměny v čase. Je tak   vykreslen intimní portrét,   který zkoumá témata, jako   je krize identity, ztráta   iluzí a hledání nových   životních významů.   Psychologická hloubka v   poetické atmosféře nabízí   komplexní vhled do ženského   nitra, která jsou ženám   velmi blízká i dnes. Film   byl oceněn, a to zcela   zaslouženě. Dušan Hanák   natočil film, který plně   překračuje svou dobu a i   dnes nabízí mnoho podnětů   k zamyšlení.

Magdička Vášaryová v roli   ženy, která se chce vymanit   z nudného všedního, místy   až depresivního života a   časem přehodnotí svůj   životní postoj. Dušan   Hanák obsadil i spoustu   českých herců, byť se   mihnou třeba jen v   sebemenších rolích.