Táňa a dva pistolníci

Naštěstí milosrdně   krátké, i když, zase tak   špatné to nebylo. Prvky   humoru zde rozhodně jsou, a   divák se u toho rozhodně   odreaguje.

Rodinný příběh zcela   poplatný době, který je tak   dobře natočen, že   neuškodí ani dnes. Je   veselý a svojí   jednoduchostí je namířen   hlavně dětem. Nad naivitou   příběhu se pozastaví snad   jen dospělý divák. Ale v   zájmu   Československo-sovětského   přátelství je vlastně vše   v pořádku. Proč by se dva   chlapci nemohli postarat o   sovětské děvče, která z   nepochopitelných důvodů   vystoupila v noci v pyžamu z   vlaku, aby se podívala na   jakousi krávu, aby jí   následně onen vlak ujel? Jen   ta ruština je srdcervoucí.   Tehdy si na ÚV zřejmě   mysleli, že každý musí   rusky rozumět, proto nebyli   nasazeny titulky . Dnes však   tomu tak není, a tak pro   děti je značná část   snímku nesrozumitelná. I   když na druhou stranu by asi   těžko nějaké titulky   vůbec četli. A tak vlastně   snímek padá tak nějak do   ztracena. Sloužit už může   jen pamětníkům na časy   dávno minulé.

Dejme tomu
On tento film zas tak úplně   špatný není, ale zase na   druhou stranu také není   nějak zvlášť dobrý. Ano,   pan Březina má pravdu,   příběh je to nevěrohodný.   Ale to, že filmové   příběhy jsou nevěrohodné,   platí pro většinu filmů.   Příběh pro děti se   odehrává v době letních   prázdnin. Dva kluci si hrají   na kovboje a při té   příležitosti občas vyvedou   nějakou tu lumpárnu. Na   jiném místě, kousek o nich   cestuje vlakem do Brna skupina   sovětských turistů. Je mezi   nimi i děvčátko Táňa. Té   se stane ta nehoda, že ji   ujede vlak, který musel   náhle zastavit z důvodu, že   jedna zatoulaná kráva na   kolejích překážela. Toto   trio se setká a prožívají   různá drobná   dobrodružství. Mezitím po   zmizelé ruské dívce je   vyhlášeno celostátní   pátrání.
Film   rozhodně neurazí a dokonce   nebudí ani ironické   poznámky. Prostě je to   dětský film, který už dnes   dětského diváka asi   neosloví.

Kniha se mi určitě líbila   více. Měla učit nenásilnou   formou cizí jazyk. Autor   začal angličtinou, což   neprošlo, musel tedy   ruštinou.

"Ja potěrjálas!"   (ztratila) vzlyká malá   Táňa a kluci,kteří jí   nerozumí,se obávají   nejhoršího - totiž že se   po... :-)) To je asi jediná   scénka,kterou si z tohoto   filmíku pamatuji. A že jsem   ho v dětství určitě   viděla několikrát. Holt pan   Alzhaimer je prevít,no...

Na to, že se díváte na   skoro 40 let starý film je to   pohodová podívaná.   Samozřejmě se zde objevuje   trochu ideologický podtext,   ale v šedesátých letech to   byla bohužel jakási   povinnost, kterou stačí si   odmyslet a máte příjemný   rodinný film pro pamětníky.