Táňa a dva pistolníci

Naštěstí milosrdně krátké, i když, zase tak   špatné to nebylo. Prvky humoru zde rozhodně   jsou, a divák se u toho rozhodně odreaguje.

Rodinný příběh zcela poplatný době, který   je tak dobře natočen, že neuškodí ani dnes.   Je veselý a svojí jednoduchostí je namířen   hlavně dětem. Nad naivitou příběhu se   pozastaví snad jen dospělý divák. Ale v zájmu   Československo-sovětského přátelství je   vlastně vše v pořádku. Proč by se dva chlapci   nemohli postarat o sovětské děvče, která z   nepochopitelných důvodů vystoupila v noci v   pyžamu z vlaku, aby se podívala na jakousi   krávu, aby jí následně onen vlak ujel? Jen ta   ruština je srdcervoucí. Tehdy si na ÚV zřejmě   mysleli, že každý musí rusky rozumět, proto   nebyli nasazeny titulky . Dnes však tomu tak   není, a tak pro děti je značná část snímku   nesrozumitelná. I když na druhou stranu by asi   těžko nějaké titulky vůbec četli. A tak   vlastně snímek padá tak nějak do ztracena.   Sloužit už může jen pamětníkům na časy   dávno minulé.

Dejme tomu
On tento film zas tak úplně špatný není, ale   zase na druhou stranu také není nějak zvlášť   dobrý. Ano, pan Březina má pravdu, příběh je   to nevěrohodný. Ale to, že filmové příběhy   jsou nevěrohodné, platí pro většinu filmů.   Příběh pro děti se odehrává v době letních   prázdnin. Dva kluci si hrají na kovboje a při   té příležitosti občas vyvedou nějakou tu   lumpárnu. Na jiném místě, kousek o nich   cestuje vlakem do Brna skupina sovětských   turistů. Je mezi nimi i děvčátko Táňa. Té   se stane ta nehoda, že ji ujede vlak, který   musel náhle zastavit z důvodu, že jedna   zatoulaná kráva na kolejích překážela. Toto   trio se setká a prožívají různá drobná   dobrodružství. Mezitím po zmizelé ruské   dívce je vyhlášeno celostátní pátrání.  
Film rozhodně neurazí a dokonce nebudí ani   ironické poznámky. Prostě je to dětský film,   který už dnes dětského diváka asi neosloví.

Kniha se mi určitě líbila více. Měla učit   nenásilnou formou cizí jazyk. Autor začal   angličtinou, což neprošlo, musel tedy   ruštinou.

"Ja potěrjálas!" (ztratila) vzlyká   malá Táňa a kluci,kteří jí nerozumí,se   obávají nejhoršího - totiž že se po... :-))   To je asi jediná scénka,kterou si z tohoto   filmíku pamatuji. A že jsem ho v dětství   určitě viděla několikrát. Holt pan Alzhaimer   je prevít,no...

Na to, že se díváte na skoro 40 let starý film   je to pohodová podívaná. Samozřejmě se zde   objevuje trochu ideologický podtext, ale v   šedesátých letech to byla bohužel jakási   povinnost, kterou stačí si odmyslet a máte   příjemný rodinný film pro pamětníky.