Nad námi svítá

Tak tohle byl budovatelský   film se vším všudy. Nevím   jak ho ohodnotit. U   některých scén jsem se   řehnil jako ta pakobyla, a u   jiných zoufale hleděl do   stropu. Nu, dobrá, pominu   ideologické hledisko a   ohodnotím film jako takový.   Takže u mne bez toho hlediska   je to lehký nadprůměr.

Zapomeňte na Annu   proletářku! To je v   podstatě romantická   telenovela. Tohle je pravé   budovatelské drama! A v   zádech s dělnickou třídou,   bez nutnosti zvyšovat normy,   ale díky lepší organizaci   práce vzhůru za splněním   těžebního plánu.
V   podstatě jako dneska, akorát   bez té třídy jedné   strany.
Čtyřka za   starou hereckou gardu.   Splněno, zapomeňte.

Budovatelské drama
Tento film je to pravé   správné budovatelské   vyprávění o hornících a   jejich těřké práci. Je to   klasický prvoplánový film,   kterých v době přelomu   čtyřicátých a padesátých   let vzniklo několik. Cílem   každého pracovníka bylo   stát se úderníkem. Jeden tu   takový je. Jelikož je   šikovný a současně   namyšlený, tak jej nemá   nikdo rád. To platí i o   dnešní době. Namyšlenost a   samolibost je nešvarný jev   dosti rozšířený. Náš   hrdina však procitne a   pochopí. Napřed si to   přečte v chytrých   knížkách od sovětských   soudruhů. A ti ostatní.   Také se postupem času   chytnou za svůj ostravský   čumák a začnou více   pracovat. Jde jen o rudou   vlaječku, která zavlaje nad   šachtou. Mezi   profesionálním americkým   úsměvem a křečovitým   budovatelským úsměvem na   dobře vykonané práci   nenajdete rozdílu.   Pozoruhodné je, že Bohuš   Záhorský, kterému nebylo   ještě ani padesát let zde   hraje starého zkušeného   dědka.

Místo komentáře jeden dialog:
Horník Vondra se vrací domů   ke své ženě. Místo   pozdravu:
"Tak už   jí konečně mám! Mám a   nepustím!
"Co?"
"Ona se ještě   brání,ale já jí   donutím!"
"Prosím tě koho   máš?"
"No   šramačku (těžební   stroj)..."
"Šramačku...Ach   táák a já už myslela,že   ty a Marie..."
"Ty jsi vlastně   dobrá ženská,jen ti to pro   samé starosti člověk   nemá kdy říci..."
"Víš,až dáme   dohromady šramačku...bude   všechno jinak. Ono to ani moc   nepotřebuje...jen zabrat ten   spodek..."
"Kolikrát bych si s   tebou tak ráda popovídala o   tvé práci..."
"Eh. Nic to nebylo.   Jen Dřina. Teď to bude   zajímavější...!"   Sehne se,utrhne květinu,   podá jí manželce a   pokračuje:
"V tom   rameni... v tom to je! Ty zuby   musej dolů!!"
"Vondro!!" žena   se šťastně usměje a   následuje láskyplný   polibek.
Nad námi   svítá je film Jiřího   Krejčíka. Je to absurdní   film plný absurdních   dialogů, poplatný absurdní   době, ve které byl natočen.