Děrsu Uzala

Kurosawa byl velký kumštýř a mimořádný   režisér. Tenhle film je přes své dobrodružné   aspekty jedním z nejlyričtějších bijáků   jaké jsem kdy viděl a některé exteriéry jsou   prostě úchvatné. V určitém ohledu je to   hodně zvláštní a řekl bych jedinečný film.   Jurij Solomin byl v tehdejším SSSR herecké eso   a tak jeho výkon nepřekvapí ale Maxim Munzuk?   Bože, ani nevím jestli ten chlap je či spíš   byl herec ale ten výkon to byla fakt paráda!!

Má to vysoké hodnocení, ale u mě to teda osm   hvězd získat nemůže. Pěkný příběh o   přátelství a životě v tajze, ale to   nestačí. Chápu, že je staršího data, ale i   tak je to strašně pomalé, rozvláčné.

Tentokrát velmi odlišný film od klasických   Kurosawových samurajských filmů. Nicméně   symbióza s přírodou je zde stejně důležitá   jako i v předchozích jeho snímcích....

filmový skvost Akira Kurosawy
Mám Kurosawu pevně zafixovaného jako tvůrce   samurajských filmů. V nich mě sice vždy   jakýmsi způsobem oslovil jako filmař, ale   neohromil mě nám značně vzdáleným námětem.   Tento film je v jeho tvorbě diametrálně   odlišný a pro mě jednoznačně nejlepší ze   všeho, co kdy vytvořil. Musel bych asi dlouho   lovit v paměti, abych si vzpomněl na film, ve   kterém je tolik ryzího lidství, jako tady. Film   tvrdý a nesmírně sentimentální současně. To   vše v nekonečných prostorách naprosto   nedotčené přírody tajgy. Lehké výtky padají   na poměrně dlouhou stopáž, vzhledem k celkem   jednoduchému příběhu. Tady musím nesouhlasit   a naopak si myslím, že některé scény by mohly   být i delší. Je nutné se vžít do   prostředí, ve kterém se film odehrává. Tam   plyne čas naprosto jinak – pomalu a klidně.   Bylo by jen na škodu celého díla setříhat jej   tak, aby odpovídal naší uspěchané a hektické   době. Vůbec jsme si zvykli na to, že i film   musí být vždy hodně akční, musí mít spád   a na plátně se musí stále něco dít. Tenhle   snímek je úplně jiný. Je opravdu jen o   nezištném chlapském přátelství. Komu je to   málo, asi bude zklamán. I podle hodnocení je   vidět, že ne všichni jej docenili. Těch je mi   upřímně líto, zřejmě prožívají svůj   život bez citu a bez emocí. Moc se mi líbila   závěrečná věta v hodnocení Chrustyna.   Doufám, že se na mě nebude zlobit, když si ji   vypůjčím a i já s ní uzavřu své hodnocení.   Je skvělá a lepší bych nevymyslel. Tak tedy:   „Dejte tomuto filmu šanci a odmění se vám   nevšedním zážitkem.“

Velice pěkný film určený převážně pro   milovníky přírody, kterým nevadí pomalé   vyprávění příběhu. Tato podívaná se totiž   táhne rychlostí amerických turistů do   prudkého kopce a je z ní cítit každá minuta   její bezmála dvou a půl hodinové stopáže.   Film je plný dlouhých záběrů, ve kterých se   nic neděje a spousta ne zrovna záživných ale   dlouhých dialogů. To mi ale nebrání v tom dát   film vysoké hodnocení, protože má nesporné   kvality, které jsou znát především při   krásných záběrech na krajinu, která je   střídavě nemilosrdně pustá i neprodyšně   zarostlá. Zároveň bych neměl opomenout i   velice dobré herecké obsazení v němž exceluje   převážně hlanví hrdina, který je nejen   sympatický ale i neskutečně uvěřitelný.   Pokud dáte tomuto dílu šanci, odmění se vám   nevšedním zážitkem.