Kdyby tisíc klarinetů

Polovina 60.let byla u nás dobou zaslíbenou pro   hudební filmy a filmové muzikály a dlužno   dodat, že většina z nich byla opravdu dobrá.   Osobně si myslím, že konkrétně tento patří   k těm vůbec nejlepším. Originální a vtipný   základní nápad umocňuje skvěle namixovaná   sestava špičkových zpěváků a muzikantů s   kvalitními a zkušenými herci a autorské trio   Roháč-Svitáček-Suchý se tady předvedlo   skutečně v tom nejlepším světle. Poslechově   je to sice, díky stylu muziky, jednoznačně   záležitost pro pamětníky, ale filmařskou   kvalitu a invenci jistě ocení filmoví fanoušci   napříč generacemi (aspoň doufám).

Tak tomuhle „filmu“ jsem se vyhýbal léta   jako čert kříži, ale dnes jsem do něj tedy   bezhlavě vrhnul. A nebylo to tak špatné, jak   jsem očekával. Dokonce se tu našly i celé dvě   scénky se slovním humorem. Některé písničky   se daly poslouchat. O ději se snad ani raději   rozepisovat, takovým tragédiím je lépe se   vyhnout. A ta stopáž je šílená. Podruhé ani   omylem.

Film, plný krásných písniček, k tomu film   proti válce a je to film, který přímo miluji.   Krásná Jana Brejchová, která jako televizní   " dnes moderátorka - "uvádí hudební   pořad z kasáren. Sjedou se hudební hvězdy,   není problém s hudebními nástroji - ty se   mění na hranicích ze zbraní. A to všechno   vzniklo kvůli vojákovi Menzelovi, z kterého se   stal pacifista a zběh...

Při dezerci vojína Schultze se všechny zbraně   během okamžiku změnily v hudební nástroje. To   je pro televizi důvod natočit velkolepou revue.   Film je plný písniček Šlitra a Suchého –   přeplněno populárními zpěváky let   šedesátých – Gottem počínaje, přes   Matušku, Pilarovou, Suchého, Šlitra. Je   otázkou, zda toho není příliš.

Mně se na tomto filmu líbí především hudba.   Ta vlastně polidštˇuje celý příběh. Ve   filmu je spousta herců a zpěváků, prostě je   se na co dívat,jasně kraluje krásná Jana   Brejchová.Už je název evokuje nejrůznější   vzpomínky.Já myslím, že to poselství zbraně   vyměnit za hudební nástroje má význam, jak   stačí málo a celý svět, celý život dostane   jiné barvy.. Prima!

Pohodový hudební film (anebo už muzikál?), kde   se sešla spousta tehdejších českých   hereckých i muzikantských hvězd. I po tolika   letech vtipné, srozumitelné a bohužel také   aktuální. Kéž by takové řešení bylo   možné i v reálu!

Pánové Ján Roháč a Vladimír Svitáček   natočili opravdu jeden z nejlepších českých   filmů. Revuální pásmo převedené z jeviště   do filmové podoby se vydařilo. Nádherné   písničky v podání těch nejlepších   zpěváků, zaplaťbůh, že bez Helenky   Vondráčočkové.

Toto je naopak snímek jehož nápad je   originální a skvělý. Proměna zbraní v   hudební nástroje je to poslední co bych čekal   když jsem si to pustil. Skvělá komedie kde je   navíc hodně skvostů českých písní a   skvělé herecké výkony herců.

Filmový muzikál z doby zlaté éry Semaforu -   nostalgická a přesto překrásná vzpomínka na   mladá léta. Písničky Suchého a Šlitra v   podání pěveckých idolů své doby dávají   poměrně banálnímu příběhu o kouzelné   přeměně zbraní na hudební nástroje vysokou   kvalitu.

Tohle jednoznačně patří do zlatého fondu   naší kinematografie. Už jenom proto, že Terezu   a Babetu zná dodnes s prominutím každej blbec.   K tomu jedinečný nápad proměny zbraní,   okouzlující Jana Brejchová a taky dodnes   nepřekonaný pokus narvat do jednoho filmu co   nejvíc hvězd (srovnejme s podobně laděnými   pozdějšími pokusy typu Trhák).