Obsah filmu Člověk z mramoru
Studentka filmové školy Agnieszka s bezmála detektivní pílí sbírá materiál pro diplomní práci, dokumentu o zedníku Mateuszovi Birkutovi, úderníkovi z padesátých let. S jeho pohnutým osudem, zrcadlícím v sobě šílenství doby, se seznamuje prostřednictvím pseudodokumentárních záběrů a retrospektiv, výpovědí těch, kteří jej znali. Z počátku se jí jeví jen jako mramorová socha, pro kterou stál v době své slávy jako model. Postupně v něm ale nachází člověka, jehož přirozená morálka a vědomí spravedlnosti v souvislosti s vykonstruovaným procesem přivedly do vězení.
Film významného režiséra polského i světového filmu, Andrzeje Wajdy (Popel a...
Studentka filmové školy Agnieszka s bezmála detektivní pílí sbírá materiál pro diplomní práci, dokumentu o zedníku Mateuszovi Birkutovi, úderníkovi z padesátých let. S jeho pohnutým osudem, zrcadlícím v sobě šílenství doby, se seznamuje prostřednictvím pseudodokumentárních záběrů a retrospektiv, výpovědí těch, kteří jej znali. Z počátku se jí jeví jen jako mramorová socha, pro kterou stál v době své slávy jako model. Postupně v něm ale nachází člověka, jehož přirozená morálka a vědomí spravedlnosti v souvislosti s vykonstruovaným procesem přivedly do vězení.
Film významného režiséra polského i světového filmu, Andrzeje Wajdy (Popel a démant, Březový háj, Země zaslíbená, Krajina po bitvě, Danton, Katyń) hovoří otevřeně nejen o společensko-politických deformacích padesátých let, ale pokouší se k nim rovněž nalézt paralelu v letech sedmdesátých.
Legendární snímek Člověk z mramoru patří k mistrovským dílům polské kinematografie a byl vyznamenán Cenou kritiky na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Pro své společensko-politické kritické vyznění se jen obtížně dostával do kin doma, ale i v dalších zemích tehdejšího východního bloku. Pokud čas ubral snímku něco na jeho někdejší pronikavé aktuálnosti, rozhodně neubral nic na jeho uměleckém vyznění a hlubokém humánním sdělení.
V polském znění s titulky.
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 16.6.2022
Politický snímek v artovém podání o marasmu stalinistické doby v Polsku, který i my v Česku moc dobře známe. O tomtéž lze připomenout třeba snímek ´Skřivánci na niti´ (1969). Polští tvůrci si do příběhu vzali oslavu dobře vykonané práce prostřednictvím studentky filmové školy, která se snaží jako diplomovou práci natočit dokumentární film o zednickém hrdinovi, který s týmem zedníků vytvořil rekord ve výstavbě nových bytů. Ano, a právě tímto se stal národním hrdinou, který byl zvěčněn ohromným plakátem na hlavním náměstí. Ale jak už to za komunismu bývalo, byl později zdiskreditován a odevšad vymazán. Od té doby o něm nikdo neslyšel. Mladá studentka tak svým filmem po něm pátrá, z čehož se svým způsobem ze snímku stal něco jako detektivní film. Režisér Andrzej Wajda se tímto pokusil o revidovaný pohled na minulost Polska ze sedmdesátých let minulého století, kdy v rámci onoho pátrání použil systém retrospektivních scén v podobě dobových filmových týdeníků. Právě takto rafinovaně vytváří nejen historický pohled na onu dobu, ale kupodivu také jako zdroj napětí. Cíleně zobrazuje reálnost zneužívání moci a jednoduchost úprav patřičných dokumentů dle aktuální potřeby. Snímek tímto systematicky kritizuje komunistické úřady a jejich stranicky nechvalný výklad minulosti. To samozřejmě nezůstalo bez odezvy, ale do trezoru to nešlo. Jen se premiéra o čtyři roky zpozdila. Ona atmosféra byla zachycena až mrazivě reálně. Něco takového si dnes již málokdo umí představit. I když jde o fiktivní příběh, události zde zachycené se v rámci propagandy skutečně děly, čímž má snímek vlastně i věrnou historickou hodnotu. I když co si budeme povídat. Ona ta ukázaná tvůrčí deziluze a jasná vypočítavost v analyzování mediální konstrukce legend v účelovosti zneužívané vášni, se snímek stal dokonce i nadčasovým. Takovéto ideologické prostředí je snad za každého režimu, i když se tváří poněkud jinak. Snímek tedy i přes své stáří má svou jasnou výpovědní i varující hodnotu, což je důvod, aby se stal stálicí na televizních obrazovkách.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 22.3.2022
Kdyby něco podobného vzniklo za normalizace u nás, okamžitě by to skončilo v trezoru. Příběh o mladé režisérce, která točí diplomovou práci o postavě jednoho zedníka z budovatelských padesátých let. Během mravenčí práce a nastudování různých materiálů se dostává k pravdě, která měla být před veřejností skryta. Špičkově natočený film.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 20.6.2011
Je jen málo filmů o budovatelských 50.letech, které by mohly s Wajdovým Člověkem z mramoru soupeřit v působivosti. A už vůbec si nedovedu představit, že by něco podobného mohlo v roce ´77 vzniknout u nás, nota bene když se film zároveň nepříliš lichotivě vyjadřuje i k současnosti. Přiznám se, že mi dost vadila afektovanost pátrající studentky a nevěděl jsem, jestli je to vina herečky nebo je ta postava zkrátka takhle napsaná. Až po shlédnutí navazujícího Člověka ze železa jsem si v tom udělal jasno a Krystyně Janda udělil rozhřešení. Pak je tu ještě příšerná dobová hudba v pasážích odehrávajících se v 70.letech, ale tím s výhradami končím. Celkový koncept filmu s doplňujícími se flashbacky je výborný a opravdu připomíná Občana Kanea jak někdo v komentáři poznamenal. Jerzy Radziwilowicz bravurně zahrál přerod z naivního venkovského ďelňase v iluzí zbaveného zahořklého realistu, který ale zůstal stejným beranem jako dřív. Film je to možná na první pohled nepříliš atraktivní, ale při bližším ohledání velmi naléhavý, stylisticky i myšlenkově vybroušený.