Film mě bavil od začátku až do konce a řadim ho   mezi nejlepší dobrodružné filmy.Emile Hirsch si   zahrál ve filmu hlavní roli,kterou zvládnul podle   mého názoru na jedničku.

Neuvěřitelně nudné. Nelíbil se mi styl, jakým to   bylo natočené. Nesympatická hlavní postava.   Nezanechalo to ve mě žádné hluboké pocity atd.,   jak ostatní píšou.

Aj sny treba zrejme plánovať
Rozhodne film, ktorý vás nejakým spôsobom   poznamená, alebo lepšie povedané nejaký dojem vo   vás zanechá. Určite k nemu nezaujmete neutrálny   postoj. Samotný príbeh i film je krásny. To by si   možno zaslúžil i plný počet bodov. Čo je však   problém až prílišné ľahkovážne správanie hlavného   hrdinu. Každý máme raz za čas chuť zahodiť všetko   a utiecť niekde do hôr, kde budeme sami a mať   pokoj od dnešného pretechnizovaného a šialene   uponáhľaného sveta. Hlavný hrdina sa tak rozhodol.   Peniaze venoval charite, telefón zahodil, kreditky   spálil. Len mohol ostať niekde pri Colorade. Avšak   jeho sen bola Aljaška. Nechcem písať ako to   dopadlo. Ale prežiť v Aljaške bez vybavenia majú   zrejme problém i ostrieľaní harcovníci, nieto   chalan, čo možno drží zbraň prvý krát v živote.   Odvahu ale mal, to nemožno poprieť. Na strane   druhej je film prekrásnou cestou po západnej časti   Spojených štátov, kde hlavný hrdina prežíva a   zažíva rôzne príhody a stretáva množstvo rôznych   ľudí. Zaujímavý príbeh bol toho staršieho pána, s   ktorým sa stretol, to bolo pekné. Ich dialógy,   pozorovanie okolitých krás. Nádherná príroda.   Veľmi pekne natočené. Rozhodne pozoruhodný film

Vyprávění nevšedního příběhu nevšedního člověka,   to je iInto the wild. A že vyprávět   umí...
Neodpustím si ale poznámku, že závěr si   mohl z té možná až příliš dlouhé povídky ukrojit   trochu větší díl. Toť asi ta desátá, cyhbějící   star.

Útěk do divočiny
Na tento film jsem se připravoval strašně dlouho.   Věděl jsem, že pro mě bude speciální, neboť   uznávám podobné dobrodruhy a sám jsem jednou   podobnou cestu absolvoval, navíc občas se s   takovými 'blázny' stýkám, takže tématem je pro mě   Into the Wild opravdu trefou do černého, zvláště   když vím, že je to inspirováno skutečnými   událostmi.
Ale film není jen příběh, i když ten   hraje největší roli. U Útěku do divočiny se ale   povedlo téměř vše. Oscarový herec Sean Penn nám   opět ukázal své režisérské schopnosti, výběr herců   se také dost povedl (hlavně tedy hlavní hrdina,   který i svým vzhledem byl podobný Alexu   Supertrampovi) a kamera? Jedna radost. Ano, můžou   za to i vhodně vybrané exteriéry, ale ty snímky,   opravdová pastva pro oči.
Navíc dost oceňuji   nápad vyprávět vše v retrospektivách, dodalo to tu   potřebnou šťávu, nadhled nad věcí, divák si tak   společně s hlavním hrdinou díky tomu může   uvědomovat podstatu života, může o všem víc   přemýšlet. Takovou zajímavostí je, že kniha končí   drobet jinak, osobně jsem ji ještě nečetl, ale   byla mi doporučena, tak jdu shánět...

Dobrý/Špatný film .. po stránce kvality výborné,   ale z opačného pohledu neuvěřitelně zdlouhavé,   148min dlouhé drama, které mě díky absenci   akčnější složky nezaujalo.

Další snímek, u kterého je pro mě problém odlišit   kvalitní filmařskou práci od samotného příběhu.   Protože zatímco Pennův film je podmanivý, je story   Christophera McCandlesse, kterou zachycuje, značně   rozporuplná. Na jedné straně idealismus, odpor ke   konzumerismu, kompromisům atd., na druhé   „vyčteniny“ a typicky americká infantilní   stupidita, postavená na všepronikajícím mýtu o   osamělém hrdinovi, který všechno zvládne. Kdo četl   Thoreauův Walden (jímž se McCandless tak   inspiroval) ví, že Henry David byl sice   okouzlující idealista a individualista, ale nebyl   idiot a svůj život u rybníka si dobře naplánoval.   McCandless tak na mě navzdory vzletným slovům dělá   dojem člověka, který měl vážné osobnostní problémy   a měl radši vyhledat psychologa – ne kvůli   názorům, které zastával, ale jak je realizoval.   Opustit společnost a žít si po svém můžete, aniž   byste si museli hrát na apoštoly a ne/dobrovolně   přitom zemřít hlady (do aljašské divočiny vyrazil   bez dostatečného vybavení, kompasu, jakýchkoli   znalostí, ale měl mapu a mohl se zachránit, pokud   chtěl, jenže ve chvíli, kdy si uvědomil, že vážně   není „supertramp“, bylo už pozdě). Takže film je   skvělý, jen by nemusel dělat ikonu z kluka, který   navzdory řečem nevěděl, co se sebou.

. . .
Nemám k tomu co dodat, vynikající prostě ve všem.   I když to měl Chris vše v plánu, nebyl na drsný   podmínky Aljašky vůbec qřipraven, což ho i potom   stálo jeho život. Takových, jakým byl on, je fakt   málo . . . , ale kdyby se dokázal o sebe v téhle   divočině postarat, mohl tu ještě zůstat a stálo by   i zato se s ním osobně setkat.

Opravdu zvláštní film.I když mám ráda jiný   žánr,nutilo mne to dívat se do konce.Smutné,že   umřel.
Stojí za to se na něj podívat.

Pravdivý příběh také jednoho takového   nespokojence, který odešel z civilizace do   aljašské divočiny. Dopadl špatně, neboť tam   zahynul hlady, ale Já bych raději přivítal   takovouto krásnou smrt uprostřed divoké přírody a   na svobodě, než zmírat den co den někde ve   fabrice. Chybou všech těchto dobrodruhů je asi to,   že všichni míří právě na drsný sever, kde lze   těžko přežít, kdežto jih je přívětivě teplý a   úrodný. Zřejmě je to tím, že právě jen vysoký   sever zůstává zatím na Zemi tou nejdivočejší   pustinou bez lidí, a proto je tak přitažlivý pro   tuláky utíkající před zlověkem a jeho začlověčeným   světem. Chce to hodně trénovat a připravovat se.