Bílý ďábel

Tolstého povídka o kavkazském hrdinovi Hadži Muratovi byl malebný obraz básnické fantazie a historie. A takový je též film "Bílý ďábel". Hadži Murat je obávaný vůdce Kavkazanů, bojujících za svobodu proti Rusům za cara Mikuláše I. Pro klamné podezření, když byl vyštván vlastním kmenem, přejde k Rusům, ale ne aby zradil své krajany, ale aby za jejich zády osnoval povstání. Tak se dostane až k carovu dvoru, setká se s krajankou, která je tou dobou tanečnicí carské opery, osvobodí ji z carových nástrah za pomoci carovy milenky a s ruským vojskem se ocitá opět v rodném kraji. Zde příběh pak dosahuje nejvyššího dramatického napětí, kdy Hadži Murat na jedné straně odpírá vést carovo vojsko proti svým krajanům a na druhé straně je u těchto obviněn ze zrady, za niž má pykat jeho malý syn. Film patřil k těm,které měly u publika zaručený úspěch. Nebyla to jen zásluha hlavních hereckých postav Ivana Mozžuchina, Lil Dagoverové, Betty Amannové, ale snad ještě více režie a jejich výtvarných spolupracovníků. Obrazy kavkazské vesnice s pozadím zasněžených velehor, zrádného průsmyku s divokými srázy, rozervanými bystřinami byly vystřídány skvělými záběry na galapředstavení carské opery, sálů v paláci, zasněžených ulic Petrohradu a idylického zámečku, v němž car prožíval svá milostná dobrodružství. Vše bylo provedeno s německou důkladností stylově také v kostýmech a zevní úpravě jednajících osob, a to nejen hlavních, ale i v hromadných scénách. Zvlášť zdařilé je velikonoční procesí o vzkřísení. Technicky dobře vyzněly kamerové triky. Film byl o nejméně třídu lepší, než všechny tzv. "ruské" filmy vyrobené v USA.