Anny řádí

"Anny řádí". Panovaly dohady, kdo má větší podíl na úspěších Lamačových filmů s Anny Ondrákovou, zda jsou to Lamačovy režijní nápady nebo onen neodolatelný způsob, jímž je dovede Anny Ondráková uskutečňovat. Má pro to osobní půvab, ohebnost pružného těla, šelmovský výraz naivního údivu, pohotového rozhodnutí i přemýšlivé úvahy nad chystaným překvapením. Těmito schopnostmi dovede rázem vpravit obecenstvo do veselé nálady - a teď přijde to nejtěžší, udržet ji a stupňovat. Film "Anny řádí" začíná takovým dobrým nápadem: první zvukový a obrazový efekt je bečící stádo ovcí prchající před podivuhodným automobilem Anny, která je na okružní cestě po Evropě. Seznámí se se zubním lékařem, navštíví ho, udomácní se v jeho bytě i ordinaci, zařizuje vše podle své vtipné hlavičky - trochu jinak, než to lékař, mající právě na krku rozvodový proces, a jeho advokát zamýšleli - vpraví se do role lékařovy ženušky před starou tetou a dovede odstranit dotěrné příbuzné způsobem, jenž sotva ponechal v hledišti jedno oko suché... Partnerem Ondrákové byl tentokrát oproti dřívějším unylým milovnickým týpkům elegantní kliďas, přijímající všechny ty ztřeštěnosti a pohromy jako nezbytnosti z rukou osudu. Felix Bressart jako zubař byl obdobou své postavy, kterou hrál ve filmu Privátní sekretářka, k němuž jsem psal popisku, proto ta poznámka a Sig Arno splašený detektiv - smolař a umělec v proměnách zapadl dobře do rámce této veselohry. Bohužel, české vložky nebyly zrovna silnou stránkou filmu, právě tak, jako vkopírované české nápisy. Od dlouhého seznamu účinkujících a "mimo nich" těch ostatních škobrtalo se pořád o smysl českých textů, což by u filmu s českou režií a českou umělkyní vůbec ani nemělo být.