Šestina světa

V roce 1926 Dziga Vertov opouští týdeníky a filmové magazíny a soustředí se na dokumenty, v nichž předvede maximum materiálu natočeného po celém Sovětském svazu. Na základě vlastní teorie intervalu zakládá působivost montáže, manipulátorsky si hraje s kontrasty, když například vedle záběru tančící dvojice postaví pracujícího v těžkém průmyslu. „V Šestině světa zmizela faktičnost záběrů, objevily se záběry inscenované, nelokalizované. Na jednom místě se ovce myjí v mořském příboji, na jiném se koupou v řece, kde nevíme. Film ztratil svou věcnost a stal se průsvitným jako díla symbolistů.“ Viktor Šklovskij MFDF Jihlava 2016