Zari

Recenze: Doctor Strange

Vydáno dne 24.10.2016
Marvelovský vesmír se rozrůstá o dalšího hrdinu. Ještě pár takových a nikdo už se v tom nevyzná. 
Ne, to je samozřejmě myšleno s trochou nadsázky. Přeci jen komiksové postavy z dílny tohoto vydavatelství jsou povětšinou různorodé, a i když je jich hodně, fanoušci si je jistě dokáží vždycky přesně zařadit. Většinu z těch úplně nejpozoruhodnějších má pochopitelně coby autor nebo spoluautor na svědomí Stan Lee, jenž si i ve třiadevadesáti nenechává ujít příležitost objevit se v těchto komiksových blockbusterech v malé roličce (a zároveň se na jejich vzniku dále podílí jako výkonný producent). Ve filmu Doctor Strange ho můžeme vidět coby cestujícího v autobuse, který si čte knihu Brány vnímání, Nebe a peklo, přičemž říká, že „je legrační.“

Postavu Doctora Strange prý sám vymyslel jeho kolega Steve Ditko. Jedná se o známého a uznávaného neurochirurga, který vzhledem k tomu, že dokáže prakticky zázraky, má právo být arogantnější. Ovšem brzy poté, co se s ním potkáme, se přihodí něco, co věci značně zkomplikuje. Bohužel se to přihodí až příliš brzy poté, co se s ním potkáme. Takže si pořádně nemůžeme vytvořit si na něj nějaký pevnější názor. Expozice této postavy byla značně ošizena, ačkoliv nutno dodat, že existuje patnáctiminutový prequel, který zhruba před dvěma týdny bylo možné jednorázově zhlédnout v kině IMAX. Ten třeba vysvětluje více. Bohužel projekci samotného filmu (samozřejmě také uvádí IMAX) předcházet nebude, což je škoda, když distributor Disney uvádí poměrně běžně svoje animáky s předfilmy (viz například V hlavě a Láva nebo Ledové království a Mickeyho velká jízda).

A co že se to přihodí? Přihodí se bouračka, ovšem natočená jakoby zrychleně a zkratkovitě. Přitom se má jednat o ten vůbec nejdůležitější okamžik! Strangeovy ruce to ošklivě odnesou, což znamená, že se své profesi nebude moci nadále věnovat. Následuje poměrně rychlé zotavování, setkání s jednou osobou, o níž bude řeč za chviličku, a následná cesta do nepálského hlavního města Káthmándú na místo zvané Kamar-Taj, kde se setká s tajemnem, alternativními realitami, jinými dimenzemi, jakýmsi mnichem Mordem, knihovníkem Wongem a s povznesenou Prastarou. A tohle všechno navždy změní Strangeův pohled na svět.

Ta osoba, se kterou se setká a která ho nasměruje mezi himálajské vrcholky, se jmenuje Jonathan Pangborn. V Marvelovkách jsme už viděli spoustu postav. Ale jestli je kromě těch hlavních/titulních nějaká, která by zasloužila svůj vlastní biják, je to (vedle Trevora Statteryho) právě tato! Pangborn byl hodně rozbitý, a přesto se v Kamar-Taj podařilo dát jej znovu dohromady. Dokonce natolik, že klidně může chodit (a) hrát basket. Na opravdu maličkém prostoru, v podsatě se jedná o cameo, jej skvěle ztvárňuje Benjamin Bratt, jelikož dokáže přesvědčit o tom, že se mu stalo něco fakticky neobvyklého. A ještě stane, neboť sehraje důležitou úlohu ve scéně za závěrečnými titulky. A když už jsme u toho, mezi nimi se nachází ještě jedna, ve které spatříme … žíznivého Thora!

Pojďme ale zpět na úplný začátek. Po novém cool logu Marvel Studios budeme svědky první akční scény, která hravě překonává vše, co bylo k vidění v Inception. Samotné vizuální efekty jsou v Doctoru Strangeovi naprosto ohromující. V žádném z letošních počinů jsme patrně neměli možnost vidět dokonalejší a troufám si tvrdit, že ani neuvidíme. Tak tři scény můžeme označit za hodně povedené. Něco jim však přesto chybí. Někdy se jedná o zbytečné střihy, jindy o skutečnost, že něco podobného už jsme mohli vidět jinde. A pak jsou tu i momenty, kdy má CGI prakticky čistě jen exhibiční charakter (nevěřím, že by rozpočet byl jenom 165 milionů dolarů).

Titulní role připadla Benedictu Cumberbatchovi, který rozhodně nepatří k mým oblíbeným hercům, avšak jeho rozsah je hodný uznání. Tilda Swinton předvádí v roli Prastaré další ze svých nezapomenutelných představení (viz také Snowpiercer). Pak tu máme téže vždy výborného Chiwetela Ejiofora, záporáckého Madse Mikkelsena, zamračeného Benedicta Wonga a menší úloha Strangeovy kolegyně a bejvalky Christine Palmerové připadla Rachel McAdams. Obsazení určitě dobré, nicméně vzhledem k neomezeným možnostem Marvelu mohlo být v některých rolích ještě lepší.

Doctor Strange
(což mimochodem znamená Podivný) byl považován za velice ambiciózní projekt, který naznačoval, že bude jiný. Jiný určitě je, ale nikoliv až tolik, kolik měl podle trailerů být. Přitom vlastně má pouze jeden jediný, leč ne zrovna malý problém. A sice, že režisér Scott Derrickson není dobrý vypravěč. Klíčové okamžiky se mu zkrátka nepodařilo podat na sto procent a ve filmu spíše fungují jednotlivé části, než aby fungoval jako celek. A to prostě pak v případě podívané, kde se cestuje mezi alternativními realitami a různými dimenzemi není pokaždé dvakrát přehledné. Na tento post by se nepochybně bývali našli vhodnější tvůrci, kteří by zajistili, aby všechny (tj. nejen některé) vtípky fugovaly zcela správně. Jako spoluscenárista se Derrickson opět nevyhýbá naivním klišé a de facto využívá takové té zajeté šablony, jakou se řídí většina z těch, kteří píšou komiksové spektákly (výjimku z poslední doby tvoří akorát Deadpool a do jisté míry Suicide Squad). Přitom se nelze zbavit pocitu, že chybělo málo a tento film by se zapsal v dobrém do paměti mnohem výrazněji. Doctor Strange patří mezi díla, která budou mnozí jistě chtít vidět vícekrát. Nedomnívám se však, že by další zhlédnutí celkový dojem nějak výrazně vylepšila. Tentokrát by to bylo tak na šest a půl hvězdičky, sedm po zaokrouhlení. 

FOTO: Falcon
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Světýlka

Po Chvilkách a Slovu stvořila Beata Parkanová tato Světýlka, ve kterých neustoupila od svého působivého režijního... celý článek
Reklama
Reklama
Reklama