Ovšem ne celý tenhle francouzský film je natočený tímto způsobem, který se mnohem více využívá v hororech. Ale jen pro doplnění – tvůrci Léta All Exclusive nejsou první, koho napadlo využít tuto natáčecí techniku v komediálním žánru. O co jde? Franck si chce vzít Soniu za ženu. Ideální destinace pro požádání ji o ruku se jeví býti Brazílie, a tak tam ještě s dalšími kámoši vyrazí. Ostatně její otec tam shodou okolností provozuje hotel. Jak už to tak bývá, z budoucího zetě není příliš nadšený. Tím spíše, když odpálí jeho matku, stoletou stařenku, na elektrickém vozíku. Sonia má o svém nastávajícím pochybnosti, protože je srab, který se jí nezastane ani před týpkem, kterému by očividně stačila jedna menší rána na solar a nevstal  by vícekrát.

Poté se někteří, včetně Francka a babičky, ale bez Soniy, vydají na výlet, přičemž cestou přiberou ještě dvě sexy vnadné kočičky v bikinách, se kterými se seznámili nedlouho předtím. A všichni se společně ztratí. V areálu hotelu je později na selfie tyči nalezena kamera, se kterou všechno pořád jeden z kámošů natáčel. Bude tedy možné si záznam přehrát a zjistit, co se v uplynulých hodinách stalo, a kde se asi nyní všichni pohřešovaní nacházejí. Ne všem se ale bude tenhle záznam líbit, což platí jak pro postavy, tak pro diváky.

Jelikož je ale „jakože“ found footage, znamená to, že se na něm v podstatě nedá nic zkazit, protože pohyby kamery jsou do značné míry dílem improvizace. Potíž představuje ta „nefound footage“ pasáž, která je natočena dosti primitivně a patrně nějakou lacinější kamerou. Zase se ale musí dodat, že jsem – podobně jako u Pařmenů nebo Fakjů pane učiteli 2 – čekal, že výsledek bude mnohem horší. Ale Léto All Exclusive rozhodně nabízí dost příležitostí pro zasmání a skoro bych i řekl, že je to komedie vhodná třeba pro středoškolní projekce.

Tvůrci prostě zvládají vytěžit z dané situace téměř komediální maximum. Rozhodně to není jako ve většině současných českých komedií, kdy pomalu vždycky připadá jeden vtip klidně i na tříminutovou scénu. Využívají přitom jak verbální (nejlepší hláška: „Indiáni jsou prasata.“), tak nonverbální humor, přičemž druhý zmíněný jest v případě Léta All Exclusive ještě účinnější. Trochu staromilsky použitá metafora, potulující se a při seskoku z letadla (naprosto famózní scéna – kam se hrabe nový Bod zlomu) i létající lenochod nebo absurdní situace, kdy přikrčená stoletá stařenka ujíždí na elektrickém vozíku domorodcům … Tohle se prostě povedlo.

Zároveň se daří bořit zaběhlé standardní situace ve stylu: „Nebojte, v tuhle dobu tady žádní netopýři nejsou.“ A BUM – najednou se odkudsi vynoří hejno netopýrů. Nic takového se tu nekoná, což je dobré. A na druhou stranu je docela škoda, že se vedle 127 hodin neparodují i některé další počiny. Nabízely se Cannibal Holocaust či Ženy od hluboké řeky, Jeskyně, Turistas a mnohé další. Zároveň tohle francouzské Léto All Exklusive nikdy nesklouzává k fekálnímu humoru, na rozdíl od hollywoodských komedií. A při jeho sledování vůbec nevadí, pokud jste neviděli první část z roku 2014, neboť vše důležité je za pochodu vysvětleno. A to je taky dobré.

Léto All Exklusive opravdu překvapilo. Postavy sem tam musí řešit podobné nesnáze, jako hrdinové akčních bijáků a máloco jim vychází podle plánu. I když ne všechny vtípky jsou úplně vtipné a nebudeme ušetřeni některých nesmyslů, jako když hraje při útěku dramatická hudba. Kdo ji tam dodal a jak, když se jedná o found footage? Nebo to je otec budoucí nevěsty fakticky tak hloupý, že mu, když najde kameru, nedojde, že byla zachycena jeho nevěra? No, hlavně bude ještě dobré vědět, že tohle je ten typ filmů, u kterých se dá prostě vypnout a relaxovat. Znovu ale upozorňuju, že ne všem se asi bude zamlouvat. Možná i proto, že mimo Christiana Claviera tu nehrají žádní známí herci. Zato tu hrají krásné a po většinu času spoře oděné herečky – Alice David, Élodie Fontan a Elisa Bachir Bey. A to je taky dobré. Hodně dobré.

FOTO: Bontonfilm