Zemětřesení

Takéto filmy si veľmi rád   hocikedy pozriem. Je tu   bohaté herecké obsadenie.   Trocha mi to pripomína film   Sklenené peklo, ale určité   nedosahuje jeho kvalitu.

Klasika svého žánru nijak   se nevymaňující od   podobných své doby vzniku.   Tentokrát se tvůrci   zaměřili na zemětřesení,   které dějově postihlo Los   Angeles v Kalifornii. A tak   jako obvykle se nejdříve   seznámíme s určitými   postavami, jejich úspěchy a   trable jak v soukromém   životě, tak v jejich   zaměstnání. Ano, na   sedmdesátá léta v rámci   vyprávění očekávané   pomalejší tempo místy až s   důrazem na melodramatičnost.   V určitých situacích jsou   určité postavy hodné k   zaujetí po humorné stránce,   viz. nevědomí opilec v   podání Waltera Matthauha, a   určité působí spíše   domnělým chodícím klišé.   Dohromady to ale všechno   funguje a vytváří   opravdovou sedmdesátkovou   atmosféru. Přírodní   událost všechny zasáhne až   v padesáté minutě   počáteční stopáže a je   skutečně na co se dívat. A   podívaní trvá kolem deseti   minut. Po technické stránce   jsou speciální efekty   vypracovány pečlivě s   důrazem na reálnost. A jak   bývalo zvykem, i zde se   vyskytuje plejáda   tehdejších slavných herců.   Snímek alespoň u nás zase   až tak známý není a je to   škoda. Žánrově se vůbec v   ničem neztrácí.

Nebyl to vůbec špatný film.   přestože byl natočen v 70.   letech tak triky i efekty   stále obstojí viz. třeba   valící se voda. Bylo to   napínavé a zkrátka to mělo   vše co správný film tohoto   ražení má mít. Překvapil   mně né úplně dobrý konec   - 70%.

Na rozdíl od Skleněného   pekla mi vadí rozdělení na   dvě poloviny - méně   záživnou první polovinu a   vynikající druhou část.   Druhá část snese   nejpřísnější kritiku, to   se u první části říci tak   nedá, herci jsou na úrovni,   triky také, jen si prostě   myslím, že absolutní   špičkou tohohle žánru je   Skleněné peklo a to jak po   herecké, tak i dějové   stránce. Přesto ten film   mohu jen doporučit - čas   tím určitě neztratíte.

Můj názor je podobný tomu,   co zmiňuji u Skleněného   pekla, obdiv tehdejším   trikařům oproti dnešním PC   věcem, tady odlišný osud   hlavního hrdiny...

Ve stejném roce jako   Skleněné peklo, nicméně o   třídu níže, je titul   Zemětřesení.Zatímco v tom   prvním Newman s McQueenem   táhli linii příběhu, tady   se vyprávění tříští   mezi několik postav, z nichž   charisma pouze ukapává.   Heston už je lehce za zenitem   a zbylí účastníci už   bohužel také, A. Gardner je   pouze hysterická, jedinou   životnou postavu představuje   Kennedy v roli policajta.
Efekty na tehdejší dobu   slušné, hlavně ty se   zemětřesením, hnusná   scéna s výtahem a s   padajícími střepy. Škoda -   při trošku lepším výběru   postav by tenhle titul mohl   patřit mezi špičku.

Přirovnání k další   katastrofické filmové   legendě, ke   "Skleněnému   peklu", sedí. I když   tam je obsazení hlavních i   vedlejších rolí ještě   hvězdnější. Filmové triky   lze jenom obdivovat, když si   uvědomíme dobu vzniku   snímku a možnosti filmařů.   Toto Zemětřesení strčí do   kapsy pozdější plagiáty z   let devadesátých.

Zemětřesení je   katastrofický film ze stejné   líhně jako Skleněné peklo   nebo Dobrodružství Poseidonu   a je vidět, že v té době   hollywoodským tvůrcům   tenhle žánr šel. Šel jim   do té doby, než přišel   Steven Spielberg se svými   Čelistmi a nastavil jiná   měřítka hodnot. Přesto   velmi dobrý standard.

Snad jeden z nejlepších   katastrofických filmů všech   dob. Sledujeme zde nejen   vlastní katastrofu, ale i   osudy hrdinů. Každý z nich   má nějakou svoji historii,   svoje soukromé problémy a   životní zkušenosti. Film   vykresluje nejen vlastní   katastrofu, ale i vývoj   vztahů mezi protagonisty   příběhu. U žádnýho   dalšího filmu jsem se s tím   již nesetkal. Snad jen u   Skleněného pekla. Snímek   Zemětřesení může být   vzorem pro další tvůrce.   Málokdy si však vezmou z   něj ponaučení.