Zde jsou lvi

Snímek s dobře napsaným   příběhem a správně temnou   atmosférou plnou deziluze,   skepse a naprosté   odevzdanosti. Herecky je to   výborné (vzhledem k   obsazení není divu). Jen si   tak říkám, jak mohl takový   biják v 50. letech vůbec   projít tou známou, několik   kol dlouhou schvalovací   centrifugu a aspoň na chvíli   se dostat do kin. Tohle je   všechno možné jen ne   výkladní skříň   radostného života v   socialismu ale spíš naopak.

Překvapivě dobrý film své   doby. I když konec   padesátých let byl již v   naší kinematografii   přelomový, začaly se rodit   nové a hodnotné věci,   takže zas takové   překvapení to není. Pár   věcí by se tomu dalo   vytknout - například to, že   hlavním hrdinou je alkoholik,   neustále se mluví o   alkoholismu a Karel Höger   kontinuálně třímá v ruce   sklenici/flašku, ale přitom   se prakticky celou dobu chová   jako rozumně uvažující a   střízlivý muž. Kromě jako   vždy výborné Dany   Medřické bych zdůraznil i   Jarmilu Smejkalovou, které je   škoda, protože tohle byla   jedna z jejích posledních   velkých rolí.

Hic sunt leones - Zde jsou   lvi, tak označovali staří   Římané na mapách   neprobádaná místa. Zrovna   tak nikdo neví, co se   skrývá v duši zatrpklého   inženýra Štěrby,   odborníka na těžbu uhlí.   Ten nikoho k sobě   nepřipustí, s nikým se   nebaví, jeho jediným   útočištěm je hospoda, kde   stejně vysedává sám. Film   byl po své premiéře v roce   1959 a ostré ideologické   kritice na bánskobystrickém   festivalu stažen z kin.   Doplatil na to i režisér   Václav Krška, který pak   později pracoval delší dobu   jenom v dabingu a následně   si vybíral již jen   nekonfliktní téma.

Poměrně slušný film,   trošku pomalejšího tempa,   ale zato s dobrým hlavním   představitelem, i když já   pana Högera zrovna nějak   nemusím.

Záběry ve kterých   nefigurovala zapálená   cigareta, by se daly   spočítat na prstech jedné   ruky. V dnešních snímcích   něco naprosto   nemyslitelného.
Snímek se evidentně   znelíbil tehdejším   mocipánům díky kritice   jejich řad, kde bylo   zobrazeno jak člověka,   který jednou pochybil   definitivně odepsali. Navíc   člověka, který se kál a ve   snímku měl sympatickou   tvář K. Högera. Doplněno   výborným herectvím D.   Medřické, patří tento   titul k tomu nejlepšímu co   se v padesátých letech   vytvořilo.

Hutné drámo noirovského   charakteru z prostředí   špinavých havířských   dolů, ve kterém Karel Höger   (Štěrba) podává parádní   herecký výkon a takřka v   každém záběru kouří   cigáro. Komoušům se film   asi moc nemohl líbit, neboť   narážel na tehdejší   společnost, jak se   zachovává k jedinci, který   jednou v životě klopýtl a   neumožnila mu druhou šancí   svoje klopýtnutí jakkoliv   odčinit. Proto ho chvíli po   natočení stáhli z kin a po   roce 68 ho definitivně   umístili do trezoru. Pakáž   bolševická. Za zmínku   stojí i role Dany Medřické   v roli úřednice, které je   Štěrba víc než   sympatickým, nebo Jarmily   Smejkalové coby Štěrbovy   ženy. I když každé další   herecké role jsou neméně   významné. Příběh z pera   Oldřicha Daňka, který   zanechal téma minulosti a   napsal scénář ze   současnosti o důlním   inženýrovi, jenž se se   svým prohřeškem a zejména   kvůli přehlížení všech   ostatních nemůže smířit.   A tak svůj chmur utápí v   alkoholu a svým morouským   jednáním si dělá stále   více nepřátel. Když se ho   jeho žena zeptá "Kam   zas jdeš?", tak zařve :   "CHLASTAT!!!" Hodně   silná scéna. Režisér   Krška opustil své   dřívější poetické   snímky a vrhl se do čistého   dramatu, aby dokázal, že   režisér jeho umu s   přehledem natočí cokoliv.   "Staří Římané v   mapách na místa, která   neznali, psávali nápis - Zde   jsou lvi. To samé platí i o   lidech...."