Komentáře k filmu Zabriskie Point
Počet komentářů k filmu: 5
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 22.4.2008
Dark Star 1
Zabriskie Point (1970) je v poradí druhým z troch anglicky hovoriacich diel Michelangela Antonioniho natočených pre M-G-M. Po veľkom úspechu Zväčšeniny (1966), odohrávajúcej sa v prostredí swingujúceho Londýna, mu producent Carlo Ponti navrhol natočiť film o Japonsku. Michelangelo letel do Tokya cez USA. Po krátkom čase strávenom v krajine vychádzajúceho slnka sa rozhodol vrátiť späť do Spojených štátov, samozrejme s kamerou v ruke. Táto krajina ho nesmierne zaujala v pozitívnom i negatívnom zmysle. Počas svojho cestovania si získal priateľov medzi vrchnými členmi radikálneho černošského hnutia Čierni Panteri; bol účastníkom študentských demonštrácií, kde zočil akej brutality sa dopúšťajú policajné jednotky na rebelantskej inteligencii. Dokonca sa dopočul o jednom „hippíkovi“, čo si prenajal lietadlo, pomaľoval ho heslami o láske, mieri, vojne a spokojne odletel. Všetky zážitky si počas ciest zapisoval, a tak vznikol námet na film Zabriskie Point. (Zabriskie Point je názov vrcholu v Death Valley National Parku na okraji Funeral Mountains.)
Michelangelo tu v plnej miere aplikoval svoj štýl založený na improvizácii, častých zmenách pri tvorbe scenára i zmenách pri natáčaní jednotlivých scén podľa momentálnych nápadov či inšpirácií. Až na niekoľkých talianskych členov štábu, neboli rutinéri z Hollywoodu na takýto druh práce vôbec zvyknutý, čo ich často privádzalo do rozpakov vedúcim až k averzii. 58 ročný režisér bol na vrchole svojich síl.
Zabriskie Point vybočuje z dovtedajšej Antonioniovej tvorby, pretože je výrazne lyricky štylizovaný. Lyrickému ladeniu sa podriaďuje hlavne vedenie kamery, ktorá políčko po políčku vytvára špičkové fotografie (viď napr. scénu s lietadlom). Časté letecké zábery či veľké celky prírody vyjadrujú obrovský záujem a režisérov úžas nad fotogenickým a výtvarným potenciálom americkej krajiny. Dej filmu je zasadený do Los Angeles, Arizony a Death Valley. Krajina tu vystupuje v oveľa podstatnejšej miere ako napríklad v Červenej pustatine, Výkriku či Zväčšenine. Púšť splýva s postavami a stáva sa jednou z hlavných predstaviteliek. Nekonečná púšť, schopná všetko ukryť, na všetko zabudnúť, od všetkého uniknúť... „Místa jsou vždycky důležitá, ale příběh Zvětšeniny by se mohl odehrávat kdekoliv, zatímco Zabriskie Point je film o USA. Pravou hrdinkou filmu je Amerika. Postavy jsou jen záminka… Zvětšeninu jsem v přípravném stádiu začal tvořit mimo Anglii a teprve tam jsem našel náplň pro své téma, kdežto Zabriskie Point vznikl přímo a celý v USA, byl vlastně vytvářen den po dni, tak jak jsem se setkával s různými událostmi a lidskými osudy. Utvářel se tedy bez dlouhých příprav.“
Podobne ako sa mu vo Zväčšenine podarilo zachytiť ducha mladého swingujúceho Londýna, tak i tu predložil obraz mladého amerického ducha protestujúceho proti establishmentu. Obdobie Studenej vojny vedúce ku militantnej intervencii vo Vietname; konzervatívne sociálne a politické normy presahujúce z päťdesiatych rokov... Antonioni diváka hneď v úvode uvádza do deja politickej debaty revolucionárskej mládeže, ktorá už viac nedokáže trpieť militantné výpady vlastnej krajiny. Exportná vojnová politika presiakla i vnútroštátne, keď vláda nedokázala upustiť ani od militantných zásahov v srdci krajiny. Obdobie vzniku Novej ľavice, Anti-vojnového hnutia, Hnutia slobodného vyjadrovania (vychádzalo z Hnutia ľudských práv) i Hnutia za práva žien prinášalo obrovské zmeny, len ťažko pochopiteľné pre vládu, ktorá sa silou mocou snažila stlmiť akékoľvek náznaky namierené proti nej. Režisér oproti predošlému dielu, kde vystupoval len v polohe pozorovateľa, prijíma stanovisko kritika a obhajcu nových spoločenských tendencií. Rozpracúva tu i veľmi vážnu problematiku rasových vzťahov a celkového medzi rasového napätia. To kontrastne zachytáva i oko kamery, keď popri lyrických obrázkoch nikdy nekončiacej krajiny ukazuje realistické obrázky ghetta, hraničných oblastí a spustošené miesta, kde sa potulujú maloletí výtržníci.
Michelangelo vedie súboj s večne idealizovaným, materialistickým princípom amerického sna. Všetci zabúdajú na skutočné hodnoty a nechávajú sa strhávať obrovskými reklamnými šotmi a reklamnými bilboardami, ktoré im sľubujú úspech a blahobyt, samozrejme zakladajúci si na dostatku materiálneho a peňažného imania. Parodizovaný reklamný šot v televízii, obrovské logá a bilboardy hovoria o úplnom pohltení ľudských bytostí značkovými produktmi. Konzumná spoločnosť, topiaca sa vo vlastnom vedomí nikdy nekončiacej túžby po americkom sne, stráca vlastnú tvár. Ostáva po nej už iba skreslený portrét zdanlivej dokonalosti. Antonioni hovorí o jej rozpade, o prílišnej komerčnosti i konzume. Takýto v skutku radikálny postoj nakoniec zapríčinil obrovský komerčný neúspech, pričom išlo o jeho prvý v kariére. „Dokonalosť sama“ sa predsa nechcela pozerať na svoje negatívne stránky a nepripustila existenciu polarity.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 8.6.2010
Zajímavý film s hudbou od Pink Floyd, málo slov,ale nemám rád takové filmy, kde lidi bloumají, práce je nezajímá, koukají, kde co ukrást a konec se rozplývá do ztracena, je to vymývání mozků a s realitou nemá nic společného...
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 28.11.2010
Zabriskie Point měl být Antonioniho triumfem korunujícím jeho metody práce a potvrzení komerční úspěšnosti. Byl zamýšlen jako popis epochy, provokativní dokument o politické nespravedlnosti, společenském boji a mimořádné kulturní a morální polaritě ve společnosti konce 60. let. Zároveň měl být filmovým portrétem Ameriky a západní klultury obecně. Velká očekávání ze strany MGM byla vyjádřena i štědře otevřenou rukou s penězi. Ale co se mohlo vyvinout špatným směrem, to se špatným směrem vyvíjelo a výroba filmu se stala nejen Antonioniho noční můrou. Film měl premiéru v březnu 1970, po dvou náročních letech, z nichž nejdelší čas zabralo úmorné natáčení v pouštních lokacích Kalifornie. Vyvolalo vleklou a frustrující válku mezi Antonionim a MGM, která se ještě více vyhrotila po zdlouhamém hledání vhodné muziky. A místo oslnivého úspěchu se tvůrci dočkali jedné z největších finančních katastrof v dějinách moderní kinematografie. Film spolkl přes 7 milionů dolarů – téměř pětkrát více než Zvětšenina, za dobu produkce se v čele MGM vyměnili tři její presidenti. Na rozdíl od Zvětšeniny, která vynesla přes 20 milionů dolarů, ZP přinesl zisk pouhých 900 000 dolarů. Kritika na filmu roztrhala vše, co se dalo a stal se terčem výsměchu a výtek ze všech kulturních i politických stran. Kritika rozcupovala vše od scénáře, na kterém se v konečné fázi podílelo pět autorů; přes výběr hlavních hrdinů; ploché nic neříkající zpracování; chyby ve střihu; stále omýlané a povrchní „módní hippie“ dialogy; sebeospravedlňující, ale nicneříkají militantní debaty revoltujících studentů; až po romantismus „volné lásky“. Veškeré metafóry byly buď nepochopeny, nebo rozcupovány. Film se stal absolutním propadákem a Antonioniho osobní katastrofou.
Ale nyní s odstupem času, který odvál temný oblak debaklu, můžeme na filmu vidět řadu překvapujících kvalit. Mně osobně na filmu uchvátil nádherný obraz nehostinné pouště, symbol zlomu krajiny – Zabriskie Point v Mrtvém údolí, Kalifornie, se zlomem v jednání hrdinů; bezútěšný obraz amerického zapadákova, kam se hrdinka filmu Daria dostane, a v neposlední řadě skloubení obrazu a výborné hudby, jejíž podstatná část pochází z dílny Pink Floydů. Politizující klišé v úvodu filmu rád odpustím, nepochopil jsem ale jednání hlavního hrdiny, ke kterému podle mého názoru v podstatě neměl důvod. Necháme-li ale všechny tyto nelogičnosti stranou a oddáme se jen obrazovému vjemu s výborně zvolenou muzikou, získáme nevšední zážitek.
K filmu byl vydán i skvělý soundtrek.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 9.7.2013
HUdba Pink Floydů, to byl zlatý hřeb tohoto filmu, který byl v podstatě spíše přešlapováním na místě, což zřejmě mělo ukázat jisté dobové hodnoty, stále drsnějšího společenského prostředí Spojených států. Z mého pohledu po létech, kdy jsem film viděl poprvé, jsem opravdu ocenil předvším hudbu PF, která mi připadala o třídu lepší, než-li vlastní filmový příběh.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 25.1.2008
Je smutné, že pověstný pouštní sex mi nepřipadal nijak vzrušující a místo erotična mě spíš zaměstnávaly otázky, kam všude by se ten písek mohl, ehm, dostat a zdali by se dlouhé vlasy vyválené v tomhle prachu daly někdy ještě rozčesat. Taky mě rozptylovalo, že hlavní hrdina měl krásně chlupaté ruce a k nim nepatřičně až ohavně chlupaté nohy. Tak tohle se mi honilo hlavou při (prý) erotické scéně, která tolik pobouřila puritánskou Ameriku a nejen jí...
P.S.: A má sestra, kterou jsem zadara vytáhla do kina, byla protivná hned na začátku ... prý : „Hádat se revolucionáři ještě o pár minut déle, nechala bych tě v kině a odešla bych s parádní migrénou.“ Mimochodem sex jí taky moc nebral, ale vysvětlila mi ty chlupaté nohy, takže nebyl to rozhodně ztracený čas a ve vestibulu jsme dostaly zadarmo ještě dezert s názvem DeSert :-).
Poznámka: Komentáře jsou řazeny podle počtu dosažených bodů jednotlivých členů, kteří je psali. To znamená, že čím více bodů má člen, tím je jeho komentář výše.10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film