Za zvuků hudby

Moc milé, pozitivní, naivní   i moudré, příjemné pro   oko, ucho i duši. V druhé   půli se červená knihovna   překvapivě zvrtne do malého   thrilleru.

Naivního optimismu není   nikdy dost a toto horské   pozpěvování je takřka   dokonalé. Krásná příroda   dává pocit svobody z   volného pohybu, který   neomezuje žádný agresivní   zemědělec svými   elektrickými ohradníky a   disciplinovaně pochodující   děti jsou zkrátka úžasné.   Je jen škodou, že tito hrdí   Rakušané mluví i zpívají   výhradně anglicky, což mi k   tomu úpatí Alp příliš   nesedí.

Snad bych k vynikajícímu   filmu jen poznamenal, že   vznikl na základě biografie   Marie Trappové, která byla v   roce 1956 ve Státech zvolena   "matkou roku".   Trappovi emigrovali do USA,   kde se stali hvězdami lidové   hudby jako "Singig Trapp   Family". V roce 1958   jejch příběh posloužil   jako předloha k německému   filmu s herečkou Ruth   Leuwerikovou v hlavní roli.   Muzikál na stejné téma   sklízel velký ohlas, ale   zfilmovaná verze režisérem   Robertem Wisem v roce 1965   překonala všechna   očekávání producentů. Do   konce roku 1970 film držel   rekord nejvýnosnějšího   filmu. Také z deseti   nominací na Oscara získal   pět: film, režie, zvuk,   střih a hudební aranžmá.

Tak toto jsem viděl doslova z   donucení,že prý je to   klasika a vynikající. Mně   se to moc nelíbí. Prostě ty   prozpěvující dětičky v   rakouských Alpách a   pochodující nacisti. Taková   zvláštní splácanina. A pak   ten zpěv mě odrazoval.

V USA kasovní trhák, u nás   méně známý muzikál ze   šedesátých let. Písně   velice dobře zapadají do   děje, který je plný   optimismu a radosti ze života   přes všechny peripetie.   Různé svérázné postavy v   době Anschlussu Rakouska,   která prověřovala   charaktery. Snímek může   působit až příliš naivně   či barvotiskově - v takovém   případě doporučuju   přečíst si předlohu Marie   Augusty Trappové "S   písní kolem světa", v   které poznáte, že její   skutečný příběh (jehož   zhruba první polovina je   ztvárněna ve filmu) nebyl   zdaleka jen růžovou   zahradou. Ale trochu toho   životního optimismu přece   potřebujeme, zvlášť když   je nám samotným smutno - pro   takové případy vřele   doporučuji tento   nestárnoucí muzikál...

Tento příběh připomíná,   jak Popelka ke štěstí   přišla a je to vsazeno do   válečného období, kdy je   rakousko bez výstřelu   obsazeno německou armádou.   Pro mnoho lidí je útěk,   třeba do ameriky, jediným   řešením, jak si uchránit   život Sladký příběh a   ocukrované melódie, já u   toho vždy utírám slzy, jak   mě to dojímá...

Film kromě krásné hudby a   poutavého i dojímavého   příběhu pěkně zobrazuje a   přibližuje složité   předivo vztahů mezi lidmi   malého rakouského městečka   během nástupu fašizmu.   Jistě patří k základním   dílům muzikálové tvorby   šedesátých let.

V americké kinematografii se   tento snímek těší   zvláštnímu postavení,   mnohými je označován jako   jeden z nejlepších filmů   všech dob. Pro milovníky   muzikálů nutnost, pro   ostatní snímek s   mimořádným nábojem,   jedinečně vykreslenými   postavami a jejich vývoje. V   USA texty písní téměř   zlidověly, našinec lahodnou   Julie Andrews a její podání   laskavých písní neocení   určitě o nic méně.

Tento muzikál nabízí   skvělou podívanou. Nejde jen   o děj, který je zajímavý,   místy skoro dramatický, ale   také o vynikající hudbu,   zpěv, herce a kostýmy.

Byť jsem tento muzikál   viděl před několika lety,   zapůsobil na mě díky   výkonu Julii Andrews tak,   že společně s muzikálem My   fair lady nemá dle mého   názoru konkurenci. Je to   laskavé, podmanivé,   okouzlující. A   nezapomenuteĺné.
P.S.   Lituji jen, že jej nemohu   sehnat.

Muzikály nejsou můj šálek   kávy ale občas se najde   nějaký, který se mi líbí.   Tento však mezi ně   nepatří.

U nás prakticky neznámý   film, o to větší   překvapení. Opravdu stojí   za to vidět, absolutní   vrchol filmového muzikálu,   přestože je více než 40   let starý.