Tygr a sníh

Benigniho představy   všedních reálných   prožitků jsou v mnoha   směrech jedinečné a   výrazově osobité, jeho styl   vyprávění není možné jen   tak zařadit, jako to jde u   mnoha jiných. Svým naturelem   bych ho malinko přirovnala k   bláhovému snílkovi Donu   Quijoteovi, jen s jedním   zásadním rozdílem.. a to,   že básník Attilio svou   neutuchající vírou,   optimismem, nadšením,   prolínajícím se taktéž s   poetickým nadhledem dokáže   překonat jakoukoli nezdolnou   překážku. Jde za svou pro   něj vyjímečnou, nádhernou,   až étericky křehkou   životní láskou. Byl by   schopen kvůli ní i zemřít?   Nejspíš ano, i když jeden   bez druhého setrvávat dál v   tomto světě, je snad   nemožné. Ještě jeden   postřeh se mi vryl do   paměti, že kdesi hluboce   zasutý v jeho nitru se   ukrývá nepatrně   posmutnělý a unavený klaun.

Nelze napsat, že mi tento   film "zpříjemnil"   večer. Film Život je   krásný mne rozesmutněl a   stejně tomu bylo i u tohoto   filmu. Opět na něj budu   dlouho myslet. Mimo herecký   výkon mistra Benigni bych zde   vyzdvihla jeho české   nadabování, které je   opravdu uděláno s citem,   který mnohdy postrádám.   Nemám, co bych filmu vytkla.   Jsem ráda, že se takovéto   filmy točí. Vřele   doporučuji ke shlédnutí.

Krásný! Pokud jste viděli   Život je krásný, tak tam   uvidíte velkou podobnost   nejen v tématu lásky na   pozadí války, ale hlavně v   postavě Roberta   Begniniho...vlastně bych   řekla, že to je téměř   tatáž postava umístěná do   jiného příběhu a času, to   ale vůbec nesnižuje její   hodnotu, pouze originalitu, za   což dávam místo deseti   devět bodů:) Někomu by na   tom filmu mohla vadit ta   Begniniho sebestřednost,   jakoby v tom filmu byla jen   jedna hlavní role a pak   spousta vedlejších, ale já   s tím problém nemám, ta   jeho role mě beztak na tom   filmu bavila nejvíc:)

Filmy Roberta Benigniho vždy   povážlivě balancují mezi   naprostou fantasmagorií,   totálním kýčem a dobrým   filmem. Tygr a sníh z tohoto   schématu nijak nevybočuje   – herecký výkon Benigniho   je standardní (je to s ním   jako s Woody Allenem, také   lze těžko říct, že hraje,   spíš neustále opakuje   tentýž model). Mě spíš   rozčiluje a mám sto chutí   ho polít studenou vodou, aby   se už konečně uklidnil.   Zápletka je přitažená za   vlasy podobně jako u jeho   mnohem slavnějšího filmu   Život je krásný. To, že je   zasazena do současnosti a   odehrává se v kulisách   irácké invaze, působí   spíš uměle než aktuálně.   Filmem Život je krásný na   téma koncentrační tábor   chtěl zřejmě působit na   americké diváctvo, zatímco   s Tygrem jde na Evropany. A je   z toho nakonec   kočičko-pejsčí dort:   rodina, láska, poezie,   válka, smrt, chraptění Toma   Waitse a fantazie… Nakonec   mi uvízla jen jediná scéna   – americký checkpoint (jak   by řekl český válečný   investigativec z ČT ve vestě   s nápisem press, káfijí   kolem krku a usáckou helmou   na kebuli). A to je asi docela   málo.