Ten chlap je magor!

Takeši Kitano svým debutem jasně ukázal, kam   jeho filmová cesta bude směřovat. Originální   rukopis je cítit už zde, i když ještě chybí   pořádný tempo, rytmus vyprávění a styl,   který nadobro zúročil v pro mě   nepřekonatelném Samuraji. Český název   "Ten chlap je magor!" možná film   vystihuje lépe, mně ale mnohem více sedí   americký překlad "Violent Cop". Kitano   si, jak je u něj obvykle zvykem zahrál i hlavní   roli, v tomto případě policajta Azumiho, kterej   se s nikým moc nepáře a pro kopanec nebo facku   nejde daleko. Když mu banda překupníků drog   unesou jeho sestru, tak se nasere ještě víc a   bez zbytečných servítek si to jde s nimi   vyřídit po svém. Kitanova poetika, snoubící   se s brutalitou je tu už cítit, chybí jí však   ještě jeho pověstná preciznost. Nejvíce mě   uhranula hudba, ta kytarová melodie,   prolínající se příběhem je naprosto   kouzelná, nebo ten klavír se saxíkem, krásnej   jazzík! To abych se zase porozhlédnul po   soundtracku. Určitě bych ještě vypíchl   remasterovaný obraz, který je na blůčku   pastvou pro oči.

Violent Cop
Když mi můj japonský spolubydlící nabídl,   jestli s ním nechci zajít do kina na jeho   nejoblíbenějšího režiséra Takešiho Kitanu,   vůbec jsem nevěděl do čeho jdu. Film jsem z   tohoto pro nás velmi vzdáleného souostroví   viděl zatím jen jeden, a to "Sedm   samurajů", kteří u mě ustáli dost   dobře, tak jsem si řekl proč ne a vyrazili   jsme.
Dost mě překvapilo poloprázdné kino,   přes to, že vstup byl zcela zdarma. Ale přestal   jsem pátrat po lidech v sále a začal si   všímat děje na plátně. Musím říct, že ze   začátku jsem byl dost zmaten, jelikož se zde   vyskytuje strašné množství postav a (teď   nechci být rasista, xenofob ani nikdo podobný)   všichni mongoloidní asiaté jsou pro mě prostě   stejní, takže jsem se vůbec nevyznal v tom kdo   je kdo. Děj už sice až tak zamotaný nebyl, ale   přes to se jedná o úplně jiný styl   natáčení, na který jsem si až do   závěrečných titulků nestihl zvyknout.   Chvílemi mi vše přišlo tak nudné a   nepochopitelné, že jsem měl největší chuť   zavřít oči a vše prospat, pak ale vždy   přišla nějaká velmi zajímavá scéna   (většinou akční, mírně komediálně   laděná), která mě donutila být 100 % v   pozoru. No a ten konec? To bylo fakt něco...

Takeshi Kitano a jeho režisérský debut. Místy   až absurdní film s poměrně nedotaženým   dějem, který se často neskutečně táhne.   Hlavní hrdina, je pak klasický typ postavy,   který se objevuje v pozdější Kitanově tvorbě   podobného zaměření(Ohňostroj, Ve spárech   yakuzy atd.).