Světýlka z blat [TV inscenace]

Vcelku koukatelná, místy až dramatická   pohádka. Na to, že vznikla v první polovině   90. let vykazuje spíš rysy klasických pohádek   z 80. let, což jí je pochopitelně ku prospěchu   (ještě nebyla poznamenána polistopadovým   úpadkem české televizní tvorby). Zindulkova   role cholerického otce od rodiny mi přišla   víceméně zbytečná a s linií hlavního   příběhu nijak nesouvisející. Naopak návrat   Marjánky a jejího syna mezi smrtelníky byl až   příliš urychlený, objevili se v hospodě jako   by nic ihned po scéně s utonutím Markyty.   Přece jen bych čekal alespoň krátkou scénu,   jak je bludičky vynášejí z vody ven a ve vsi   se shledají s rodinou a přáteli. Průměrných   50%.

,,Můžu za to, že se nebojím?"
Tahle pohádka s lehce morbidním nádechem   patří mezi moje oblíbené, protože je   taková...opravdu pohádková. Má tradiční   lidový námět, hezké kulisy a hlavně výborné   herecké obsazení. Mými favority tu jsou   především pan Zindulka, který si roli   prchlivého tatíka evidentně užíval a také   excelentní "zápornice" P. Mourková.   K nedělnímu rodinnému odpočinku ideální   volba.

Trochu kratší to mohlo být. Pro děti možná   poněkud strašidelné díky vraždě utopením v   močálu, ale s jasným vítězstvím dobra a   poučením na konci.

Kulisoidní pohádka, která byla v pár   exteriérech vysoce akční, dvě vhozené osoby   do tůně, další tam více či méně   dobrovolně vlezly a v lese se bloudilo také   celkem hojně. Jasné strany dobra a zla a holky   byly akčnější než chlapi - jedna úspěšně   topila, druhá likvidovala loupežníky a další   vzala na manžela nádobí, i když až po   dlouhých letech co snášela jeho cholerické   výlevy.