Blažena Holišová

Pocházela z rolnické rodiny. Po základní škole se dostala na učební obor – švadlena. Pracovala nejdříve v oboru v Prostějově a Brně. Jenže táhlo ji to spíše k divadlu, tak zkusila dělnickou přípravku a poté vystudovala herectví na JAMU. První jevištní zkušenosti získala na brněnských scénách v divadle Julia Fučíka a Státním divadle Brno a roku 1960 natrvalo zakotvila v souboru činohry Národního divadla v Praze. Podobně jako na divadle tak i ve filmu nejprve představovala dívčí role jemně naivní, tiché a snažila se o přesné pochopení role (učitelku po boku Karla Hegera ve filmu Škola otců, milosrdná sestra v dramatu Smrt si říká Engelchen, snoubenka v dramatu Život pro Jana Kašpara). Od poloviny 60. let se stala rozšafnou a energickou manželkou a matkou a to jí už bylo určeno napořád. Své role zvládala skvěle a důvěřivě např. Můj brácha má prima bráchu, Brácha za všechny peníze, Marie, Zlatá reneta, Kdo hledá zlaté dno, Dva tygři, Slavnosti sněženek, Rozpuštěný a vypuštěný. Zazářila též ve filmech s historickou tématikou (jako barvířova žena Marie ve filmu Kladivo na čarodějnice, Marie Zápotocká ve filmu Dvacátý devátý, matka Karla Hynka Máchy v poetickém životopisném filmu Mág a v komedii Báječní muži s klikou. V posledním snímku na plátně se předvedla v úloze rázné, ale dobrosrdečné vdovy a nemocniční uklizečky v hořké komedii Pozor, vizita! Po boku báječného Rudolfa Hrušínského. Od 90. let se už ve filmech neobjevujevovala, pouze natočila pár televizních inscenací : Milostivé léto, Život a dílo skladatele Foltýna, Doktor Minéry a jiní lidé, Lakomec, O hloupé havířce, Svědkyně. Její manžel byl V. Knor.