Slídil

Slídil
Slídil je poměrně   zvláštní film, nebo spíš   divadelní adaptace. Slídila   z roku 1972 jsem neviděla a   rozhodně se na to ani   nechystám, protože Michael   Caine tam sice hraje, ale   stěží bude někdo lepší   než Jude Law. Herecké   výkony obou herců byli   naprosto dokonalé, ale tenhle   druh filmu stačí vidět   pouze jednou. Místy nuda, ale   díky těmhle dvoum anglickým   hercům je film mnohem   snesitelnější.

Psychologická hra dvou mužů   v jedné honosné usedlosti   plné různých moderních   udělátek. Konverzační   počin, ale s tak silnými   dialogy, že být na místě   jednoho z nich, asi bych to   neustál. Jedná se o remake,   který jsem prozatím neměl   možnost shlédnout, a tak   nemohu porovnat. Každopádně   s jistým ohledem ke klasice   můžu usoudit, že je to   herecký koncert obou   představitelů, kteří ze   sebe vytlačili vše.   Dějství, spíše hodící se   na divadelní prkna, je   dramatizováno i k použití   na filmové plátno, což   nebývá jednoduché, ale   zdařilo se. Příběh diváka   chytne a už nepustí.   Tragický příběh skoro jak   od Shakespearea. Festivalové   úspěchy budiž toho   důkazem.

Herecké výkony parádní,   celkem působivá hudba, ale   děj tak hustá nuda, že by   se dala krájet. :-) Fakt   podruhý už tohle ne. A to   mě s ohledem na režiséra   (Kenneth Branagh) docela i   mrzí.

Sleuth
Sleuth je ten typ   psychologického   thrilleru,ktoré mám   rád.Skvelý dej a strhujúce   finále(Občas to pripomínalo   Funny Games ale nakoľko som   dal spomínaným Funny Games 3   hviezdy tak toto ma bavilo   omnoho viacej).

Při sledování jsem z filmu   cítila odtažitost, chlad a   unylou atmosféru, která mě   až na pár zvratů nechávala   naprosto netknutou a chvílemi   mě opravdu dost nudila. A to   proti konverzačním filmům   vůbec nic nemám...
Stále jsem si   představovala, jak skvěle by   Slídil vypadal na tom   divadelním jevišti, pro   které byl napsán – i   klidně s těmito kulisami a   oběma herci. Byla by to   jistě výborná podívaná,   na kterou bych s radostí   zamířila. Ale filmové   plátno je přece jen něco   jiného. Afektované   divadelní herecké provedení   (zvlášť přehrávající   Law) se jednoduše do filmu   nehodí a uměleckou   výpovědní hodnotou to   omluvit nelze.

slídil se mi líbil
Původního Slídila jsem   neviděl. Pochybuji, že   může být lepší. Ano, je   to (jen?) divadlo na plátně.   Ale je to moderní divadlo.   Jak se hraje nyní. Je to ve   výrazu přehrávané,   nepřirozené, exaltované,   umělé, nelidské ... ale   přistupte na to, že na   tomhle divadle schválně   vidíte i to, co jinak ne. To,   co se děje uvnitř.
Asi tu nešlo o to,   nafilmovat logický příběh.   Proti němu najde divák sto   oprávněných námitek. Ale   ukázat tu hrůzu - co, jak a   proč na sebe lidé hrají a   zkoušejí. Jak škodolibě si   ubližují. Jak spěšně   zahazují svojí víru. Jak   tenká je hranice mezi   naparováním a zbabělostí.   A jak rychle uplyne těch 10   minut od lásky k pohrdání   :).
Jací jsme to   zbabělí oportunisté.
Všichni si stěžují,   že je to bezcitné a   studené. Ne, je v tom spousta   vroucích citů. I když   zrovna láska, obdiv, lítost   a vděk chybějí.
Bylo   to lepší než Interview.   Líbilo se mi to. Bylo to o   mně. A o vás taky.

Konverzacka jak ma byt, drama   pripachane napetim u ktereho   nudu zezazijete, nebudete na   to mit cas. Vynikajici Michael   Caine, ktery si jen prohodil   roli, urcite to pro nej musela   byt "chvilka"   nostalgie. Jude Law obcas   trosicku prehral, ale celkovy   dojem to nijak nekazi,   brilantni dialogy maji navrch.   Original jsem nevidel, mozna   proto takhle vysoko hodnotim,   ale chystam se na nej... 7/10