Samaritánka

Šokující i dojemný.   Takové jsou mé hlavní   pocity z tohoto silného   filmu. Kim Ki-duk tradičně   nenechá nic přímo na kameru   odhalovat, přitom je tu   lehká perverze cítit skoro   po celou dobu. Opět je velmi   složitý a nejednoznačný,   opět staví svoje postavy do   nesmírně náročných   životních situací a nechá   diváka o tom přemýšlet.   Jak o postavách, tak jejich   chování. Proto je úhel   pohledu na jeho filmy vždycky   jiný – individuální, a to   mě baví. Na rozdíl od   filmů Luk nebo Ostrov, je v   tomto filmu ještě i dávka   napětí. Nemohla jsem   odtrhnout oči.
Co mě   však trochu zklamalo, je   závěr. Kim Ki-dukovým   koncům jsem prostě   nepřišla příliš na chuť   a je to však ten jediný   důvod, proč hodnocení   mírně srážím dolů.

Po Ostrovu nejlepší film co   jsem od pana Ki-Duka viděl,   drsný příběh dvou   mladičkých studentek které   jsou do sebe zamilované a   vydělávají si prostitucí   (jedna zařizuje a druhá   ''maká''), pak do jejich   života zasáhne smrt...   Tradičně se ve filmu zas až   tak moc nemluví, i když tady   více než jsem zvyklý,   navíc mě ve filmu hodně   těšily obě dvě hlaní   protagonistky, byly exoticky   krásné a velice   bezprostřední (asi pomohlo,   že to jsou neherečky) navíc   v kontrastu s drsným   příběhem tvořily   zajímavou kombinaci...

Klasicky hodně poetický   film. Což je v dobrém. V   podstatě na něm   neshledávám nic špatného,   ale přesto mu něco málo k   dokonalosti chybí. Atmosféra   je ale výborná - syrová,   nevinná..a tři hlavní   hrdinové - výborní!

Lehce vykalkulovaný děj   slouží hlavně jako aréna   pro Ki-dukovy moralizující   otázky. Je ale taky moc   pěkně a funkčně   rozvržený do tří částí   během nichž se těžiště   přesouvá z jedné postavy na   druhou. Přestože plyne v   melancholickém tempu   podbarveném přiléhavou   hudbou, pod povrchem tepe   neustálé napětí a   nevyřčená, trýznivá   dilemata, střetávají se tu   ženský a mužský pohled na   život, dětská lehkomyslnost   a hořká deziluze   dospělosti. Díky závěru na   mě film působí zvláštně   smířlivým dojmem.

Po filmu „Drsňák“   další zvláštně   zpracované téma prostituce.   Dvě školačky, ta jedna   vydělává a dokonce jí to   baví. A druhá sjednává   schůzky, drží kasu a dává   pozor na policejní kontroly.   Po té, co „ta v terénu“   vyskočí před policií z   okna a následně umírá,   vydává se její   přítelkyně po stopách   klientů s jedním zásadním   rozdílem ... za sexuální   službu si nejenom nic   neúčtuje, ale naopak vrací   již dříve vydělané   peníze. Holčička, která   doma spí s plyšovým   medvědem a přes den dělá   muže „šťastné“ ... a   její bezradný otec, který   potřebuje vybít to své   zoufalství, které před   dcerou skrývá. Ki-duk Kim   mě často svým pohledem na   svět děsí, vždy   překvapuje, ale i podivně   přitahuje. P.S. Nádherný   záběr na posezení v parku   vedle šesti modrých   sedících soch.

Další z výborných   korejských filmů. Konec je   hodně poetický,   přírodní... Je asi těžké   pochopit chování otce v   takové situaci. Neustále   jsem čekala, kdy dá vše   své dceři   "sežrat". No není   to americký trhák   (naštěstí) :)